Aktuální projekty

Cílem projektu je prostřednictvím interdisciplinární spolupráce přinést nové poznání o formách migrace a jejích dopadech pro společnost z perspektivy humanitních věd.

Projekt si klade za cíl synteticky prozkoumat umělecké, kulturní a politické aspekty transferu dvou her bratří Čapků do kultur USA a Velké Británie. Na konci tříletého archivního, textologického a translatologického výzkumu bude předložena zpráva o textovém vývoji R.U.R. i Ze života hmyzu v češtině, o vývoji jejich anglických překladů, o prvních anglojazyčných adaptacích, o roli cenzury a rané kritické, kulturní a politické recepci obou her.

Záměrem projektu je ukázat prostřednictvím analýz vnitřního uspořádání i okolností vzniku ilustrovaných vydání čtenářsky živého a literární historií uznávaného díla, jak se proměňovalo jeho chápání ve výtvarném umění, postavení v nakladatelské produkci a úloha v kulturní komunikaci, a vyznačit tak linii české kulturní sebereflexe.

Cílem projektu je vytvořit interdisciplinární vzdělávací nástroj, který bude zprostředkovávat interaktivní seznámení s českou poezií a automatickým generováním textu a poskytne nové možnosti digitálního vzdělávání v současném mediálním prostředí.

Projekt Network of Letters (NETLET) má tři hlavní cíle: Vyvinout a implementovat digitální nástroje pro zpracování, analýzu a vizualizaci velkého množství dat korespondenčních souborů; vybudovat základnu pro online národní datový repozitář shromažďující metadata a data rozsáhlých souborů korespondence intelektuálních elit českých zemí a prozkoumat shromážděná metadata (v řádu několika tisíc) tří korespondenčních souborů metodami síťové analýzy a vizualizovat je.

Literární kritika přispěla v 19. století k tomu, že se široce chápané a regionálně vymezené písemnictví proměnilo v (zdánlivě) uzavřené národní literatury, v nichž zaujala prestižní místo beletrie ve vernakulárním jazyce. Jak se ovšem – studuje projekt – taková kanonizační praxe, s prvky exkluzivity, romantické filozofie dějin apod., v 19. století ustalovala, jak se v ní prosazovala autonomie díla a jaké alternativy nabízela?

Projekt se zaměřuje na modelování klíčových aspektů takových vztahů mezi českou poezií 19. a počátku 20. století a „velkými“ evropskými literaturami a mezi těmito „velkými“ literaturami samotnými, a to pomocí strojové analýzy příslušných básnických korpusů.

Hlavním záměrem projektu je vytvořit systematickou (anglicky psanou) monografii o vzniku a vývoji české strukturální poetiky od dvacátých let 20. století do současnosti. Vznik, vývoj a proměny české strukturální literární vědy budou zkoumány jak ve spojitosti se strukturální lingvistikou a estetikou, tak v širším historickém a politickém kontextu.

Lidská řeč je ve středověké Evropě obecně vnímána jako nespolehlivá a zmatená, a to zejména ve srovnání s Božím stvořitelským slovem a s ohledem na zakládající událost „zmatení jazyků“ u babylonské věže. Platnost a smysluplnost lidských slov je proto v té době třeba průběžně obhajovat – a právě způsoby tohoto obhajování leží v ohnisku pozornosti řešitelského týmu.

Cílem projektu je podrobnější výzkum latinských her a monografie doplněná kritickou edicí dosud nevydaných dramat Jana Aquily z Plavče (asi 1520–1573/4), Ondřeje Rochotského (asi 1583–1622) a Georgia Dingenauera (1571–1631).

Rozšíření Korpusu českého verše o zhruba 700 sbírek (1948–1956). Navazuje na projekt Korpus českého verše z let 2016–2020.

Dějiny čtení představují mezinárodně respektovanou oblast kulturní historiografie. Česká literární věda ani historiografie jim však dosud nevěnovaly potřebnou pozornost. Projekt Posilování “okraje” v historiografii čtení. Perspektiva českých zemí, 1750–2021 chce na tento nedostatek reagovat a to zejména průzkumem doposud opomíjených pramenů z českých zemí, na jejichž základě budou představeny možnosti jejich metodologicky reflektované analýzy.

Práce se bude zabývat osobností a dílem Zdeny Salivarové-Škvorecké (1933), spisovatelky a exilové nakladatelky, do jejíchž životních osudů se ilustrativním způsobem promítal vývoj české společnosti.