Ústav pro českou literaturu AV ČR Institute of Czech literature of the CAS
Obsah vašeho košíku

Nemáte žádné položky v košíku

Kritická hybridní edice

Kritická hybridní edice přináší nově kriticky zpracovaná vydání textů novočeské literatury. Spojuje knižní čtenářské vydání a vědeckou digitální edici na přiloženém DVD či přístupnou v některých případech zde volně on-line.

Volně přístupné digitální vědecké edice KHE:
Petr Bezruč: Slezské písně
Karel Hynek Mácha: Máj

KHE připravují členové edičního a textologického oddělení ÚČL a společně ji vydávají ÚČL, nakladatelství Akropolis a Památník národního písemnictví v Praze. Příprava titulů KHE byla podpořena také ze zdrojů Grantové agentury AV ČR, Ministerstva kultury ČR, prostředků programu NAKI a Grantové agentury ČR. Digitální edici zpracovávala firma InSophy, od třetího svazku Karel Klouda (ČVUT). Grafické řešení knižní i digitální edice je dílem Markéty Jelenové.

Jednotlivé svazky zpřístupňují (jako v případě F. Gellnera a K. Hlaváčka) buď kompletní autorovo dílo, včetně korespondence, reprodukcí výtvarného díla, výběru ze sekundární literatury a dalšího textového i obrazového materiálu, nebo také jen jedno vybrané dílo se složitou textovou historií (jako v případě Slezských písní P. Bezruče nebo Máje K. H. Máchy). Tištěné čtenářské vydání KHE se svým uspořádáním, aparátovou částí i jazykovou úpravou textu obrací k širší čtenářské obci. Vědecká digitální edice obsahuje veškeré dochované tištěné i netištěné, dokončené i neúplné verze textů, které podává v diplomatické podobě (rukopisy jsou k dispozici jako faksimile i jako transkripce), zvolený výchozí text pak prezentuje v edičním zpracování a doplněný aparátem, jenž zahrnuje mj. tzv. synoptický záznam variant. V případě souborů děl umožňuje digitální aplikace třídit dílo podle žánrů, příslušnosti k celkům (sbírkám) či chronologicky, vybrané dokumenty jsou přístupné i prostřednictvím časové osy zachycující důležité mezníky autorova díla i života.

Digitální edice musí a také chce reagovat na proměny technologií a softwarových možností. Postupně se například vyvíjí od proprietárního řešení (Dílo Františka Gellnera) k otevřenému mezinárodnímu standardu kódování textu TEI P5 (K. H. Mácha: Máj). Rozšiřují se a mění nastavení funkcionalit (např. způsob zobrazení změn v textu a jejich statistické zpracování, forma zobrazení faksimilií rukopisů, rozvržení modulů transkripcí či soupisů vydání). KHE tak reaguje nejen na technický vývoj, ale také na specifika vydávaných textů, je tedy předpoklad, že s každým novým titulem se posunou i možnosti jeho zpracování.

Nastavení, vývoj a proměny KHE jsou reflektovány v textech a studiích Jiřího Flaišmana a Michala Kosáka: Kritická hybridní edice. Edice díla Františka Gellnera a Karla Hlaváčka (K způsobu zpracování rukopisů a záznamu různočtení), Česká literatura 57, 2009, č. 2, duben, s. 266–275; Poznámky k edičnímu zpracování rukopisných náčrtů v Kritické hybridní edici, Litikon 2, 2017, č. 1, jún, s. 38–43; Textová genetika a Kritická hybridní edice, Česká literatura 68, 2020, č. 6, březen 2021, s. 697–704. Ohlasy na jednotlivé tituly a další literatura ke KHE viz zde.

V současnosti jsou k vydání připravovány svazky Básnického díla K. Tomana, Kytice K. J. Erbena a Prometheových jater J. Koláře. Kontaktní adresy: kosak@ucl.cas.cz, flaisman@ucl.cas.cz.