Previous Next
Křižovatka bez dopravního značení LADISLAV FUTTERA Jaká kritéria by měla splňovat práce, která má ambice stát se učebnicovým textem, tedy jednou ze...
„Wir — die Kinder des odsun“ LENKA ŘEZNÍKOVÁ Kniha Václava Smyčky zpracovává obtížné a stále do jisté míry kontroverzní téma poválečného odsunu Němců,...
Všichni mluví, ale je to tak nějak jedno JIŘÍ JELÍNEK Jak hovořit o historické próze ve světě, který (oprávněně) zpochybnil možnost objektivního poznání historie a...

Tým sdružuje pracovníky ÚČL, kteří se zabývají problematikou paměťových studií. Základní úkoly týmu byly stanoveny v návaznosti na prestižní stipendijní program AV ČR, J. E. Purkyně Fellowship, jehož nositelem byl v letech 2012–2015, Alexander Kratochvil. Pod jeho vedením vznikla komparativní komentovaná antologie Paměť a trauma pohledem humanitních věd a individuální monografie A. Kratochvila Posttraumatisches Erzählen. Trauma – Literatur – Erinnerung (2019).

V současnosti se tým zaměřuje k tématu pracovně nazvanému Poetika konspirace. Vychází z předpokladu, že mezi literaturou a konspiračním myšlením probíhala od počátku moderní doby vzájemná výměna, která se neomezovala pouze na zrcadlení témat (zednářská, jezuitská, židovská atd. spiknutí), ale i sdílení společných motivů (skrývání, „čtení“ znaků ve zdánlivě bezvýznamných událostech a faktech, zasvěcení vybraných jedinců, tajná společenství a komunity) a abduktivní logiku odhalování racionálního řádu v pozadí zdánlivě bezvýznamného života. Cílem projektu je zaprvé popsat tuto poetiku, zadruhé zmapovat ji na vybraných sondách v literárních dílech české a českoněmecké provenience od osvícenství po současnost a zatřetí vymezit ji vůči blízkým poetikám pracujícím s koncepcemi řádu a chaosu (např. v díle Michala Ajvaze, Jáchyma Topola, magicko-realistickým koncepcím skrytého řádu atd.). Cílem je přitom prověřit zvláště teze, zda konspirační myšlení a poetiky vychází v obdobích krize z rozpadu ideologických rámců sdílených hodnot.

Tým se spolupodílel vedle několika dílčích studií a přednášek zvláště na vydání dvou monografií. V první řadě se jedná o kolektivní monografii Zwischen nationalen und transnationalen Erinnerungsnarrativen in Zentraleuropa (Berlin: DeGruyter 2021) vydanou Markem Nekulou, Lenou Dorn a členem týmu Václavem Smyčkou, jejíž vydání podpořila Bayrisch-böhmische Hochschulagentur. Kniha se zabývá vztahem národních a transnacionálních vzpomínkových narativů v současné literatuře, filmu, muzeích a fotografii. Členové týmu se podíleli vedle redakce také na psaní úvodní studie (Václav Smyčka) a dále do knihy přispěli dvěma kapitolami (Václav Smyčka, Stefan Segi a Lucie Antošíková). Kniha je dostupná v režimu open access na adrese (https://www.degruyter.com/view/title/580860)

 

Anotace knihy Zwischen nationalen und transnationalen Erinnerungsnarrativen in Zentraleuropa:

Evropská integrace po roce 1989 vyvolávala někdy zdání, jako by transnacionální kultury vzpomínání v Evropě mohly v budoucnu nahradit kultury národní a prezentovat novou evropskou identitu. Národně rámcované kultury se však ukazují být za prvé velmi odolné, za druhé je nově posiluje také jejich vztah a současně vymezování se vůči Evropě. Mezinárodní sympozium v Řezně, z něhož vzešla tato publikace, se zaměřilo na současnost a procesualitu národních a transnacionálních rámců vzpomínání. Konkrétní analýzy se zaměřují na narativy vzpomínání, zároveň však tuto perspektivu rozšiřují o transmediální pohled. Analyzovány zde jsou fikční a nefikční texty stejně jako reprezentace minulosti v televizi, filmu, fotografii a muzejních expozicích. Tímto pohledem na sdílené(a rozdělované) vzpomínání nám pomůže chápat posilování národních výkladových vzorců v dnešní Evropě. V neposlední řadě jde o to si uvědomit, jaké šance a nebezpečí spočívají v proměnách dnešních kultur vzpomínání.

  

Druhou monografií je kniha Václava Smyčky Das Gedächtnis der Vertreibung: interkulturelle Perspektiven auf deutsche und tschechische Gegenwartsliteratur und Erinnerungskulturen. Kniha se zabývá způsoby výkladu a inscenování odsunu německého obyvatelstva z Československa v soudobé české a německé literatuře a médiích. Kniha získala na přelomu roku 2020/2021 cenu pro mladší badatele Gesellschaft für interkulturelle Germanistik (https://www.gig.uni-bayreuth.de/de/GiG-Preise/index.html)

 

Anotace knihy Das Gedächtnis der Vertreibung: interkulturelle Perspektiven auf deutsche und tschechische Gegenwartsliteratur und Erinnerungskulturen:

 

The study analyzes how the expulsion of Germans from Czechoslovakia is treated, interpreted and staged. It concentrates on two questions: what strategies do the authors use to recover the memory of the events and how do the different communities translate and share their memories? In the first part I sketch the development of the political contexts and discourses of expulsion in German and Czech memory culture on the basis of the model of ‚floating gap’ by Jan Assman. In the second part, I present seven ‚strategies of commemoration’ (Documenting, Interpreting, Investigating, Exhibiting of fragmentarized Memories, Swearing/staging of Trauma, Drawing of Genealogies, Reading in Landscapes), which the authors use in Literature (and Art) to represent the expulsion. The third part focuses finally on the problem of intercultural translation of memories, its shareability and the inner dialogism. The constant line of the analysis is the irreductibility of connection of memory and forgetting, which underline each other from the level of text to the level of memory politic.

 

Členové týmu:

PhDr. Lucie Antošíková, Ph.D. (vedoucí; Oddělení pro výzkum 20. století a literatury současné)

Dr. phil. Alexander Kratochvil (visiting researcher)

Mgr. Václav Smyčka, Ph.D. et Ph.D. (Oddělení literatury 19. století/Germanobohemistický tým)

Mgr. Stefan Segi, Ph.D. (Oddělení pro výzkum literární kultury)