Srdečně zveme 19.–20. září 2024 na mezioborovou konferenci ke 200. výročí Slávy dcery Jana Kollára. Akce se uskuteční v budově Ústavu pro českou literaturu AV ČR (Na Florenci 1420/3, Praha 1).
— program konference (pdf)
Kollárovo básnické opus magnum, vydané v roce 1824, představuje jedinečný, ustupující fenomén na utvářející se mapě moderních národů 18. a počátku 19. století: dílo autora, který se narodil a většinu života prožil mimo Čechy či Moravu, vydané v češtině v uherské Pešti. Tehdejší čeština, jak dokládají i pozdější Kollárovy úvahy, plnila rozmanité kulturní funkce. České národní hnutí se od konce 18. století ve spojení s ní a její standardizací prosazovalo pouze postupně, na základě nových filologických autorit, jakými byli Josefa Jungmann a jeho následovníci, kteří ve veřejném prostoru a ve spojení s měšťanskými elitami ukotvovali novou ideologii spjatou s češtinou jako národním symbolem (srov. Macura 1995), a na základě dalšího rozvoje českých médií a knižního trhu. Pozdější Kollárova pozice, stejně jako jeho slavismus, tak již působily anachronicky.
Konference se k češtině jako literárnímu jazyku obrací z nadnárodní perspektivy se zájmem o její konkrétní podoby ve vícejazyčné střední Evropě a zároveň o rozmanité kulturní funkce, jež v iniciačních fázích českého národního hnutí od poloviny 18. do poloviny 19. století měla a jichž nabývala. Její proměny zkoumá v perspektivě funkční diferenciace jazyků ve střední Evropě (viz Fishman 1989 a následující diskusi), spjaté s rozvojem médií, resp. knižního trhu. Další konstituci češtiny vnímá konference v perspektivě komunikace jednotlivých center a kulturních programů, a to také tam, kde se ve svých inovacích zcela neprosadila. Pozornost věnuje i okolnostem, podmínkám a protagonistům uvedených procesů.
Workshop se koná s podporou Strategií AV21 Akademie věd České republiky: výzkumný program Identity ve světě válek a krizí a Grantové agentury České republiky (GA23-05437S).
Konferenci pořádají Ústav pro českou literaturu AV ČR a Ústav pro jazyk český AV ČR ve spolupráci s Bohemicum – centrum pro česká studia Univerzity v Řezně, Historickým ústavem AV ČR, Slovanským ústavem AV ČR, Ústavem slovanské a baltské filologie Filozofické fakulty Univerzity Eötvöse Loránda a Ústavem slovenskej literatúry Slovenskej akadémie vied.
