8. října 2024, 17.00 h
Pavel Janáček (Ústav pro českou literaturu AV ČR)
Případ Soudružky Anny. Literární seriál, obyčejný čtenář a socialistický realismus 1948–1958
12. listopadu 2024, 16.00 h
Jan Váňa (Ústav pro českou literaturu AV ČR)
Čtení románů o (post-)komunismu: Komparativní studie recepce Sestry a Báječných let pod psa
10. prosince 2024, 16.00 h
Jan Budňák (Ústav pro českou literaturu AV ČR)
Čtení, třída, národ. Čtení v dělnických trajektoriích před rokem 1900 a po něm
14. ledna 2025, 16.00 h
Lenka Řezníková (Filosofický ústav AV ČR)
Humanismus redivivus. K otázkám historické gramotnosti české společnosti na přelomu 18. a 19. století
Dějiny čtení představují celosvětově respektovanou oblast kulturní historiografie, přesto však zůstávají z hlediska české literární vědy i historiografie spíše na okraji zájmu. Současně lze konstatovat, že novější mezinárodní historiografie čtení nereflektuje specifika – a tedy epistemologický potenciál – středoevropského prostoru, kde je vztah ke čtení a zacházení s texty hluboce ovlivněn specifickými náboženskými, ideologickými, jazykovými, etnickými i politickými souvislostmi.
Přednáškový cyklus (říjen – červen 2024) usiluje o zevrubnou interpretaci vybraných středoevropských pramenů, která umožní představit a kriticky posoudit modely a koncepty historie a sociologie čtení založené především na „západních“ pramenech; cílem je navázat dialog mezi současnými dějinami čtení a českou literární vědou a historiografií, vzájemně je obohatit a etablovat oblast dějin čtení v české literární historiografii.
27. února 2024, 17.00 h
Viktorie Hanišová (Praha, CZ), Magdalena Platzová (Lyon, F), Stanislav Biler (MU Brno, CZ)
Kafka a současní autoři
12. března 2024, 17.00 h
Pavel Kořínek (ÚČL AV ČR, Praha)
Kafka / Komiks
9. dubna 2024, 17.00 h
Marek Nekula (Bohemicum Regensburg, SRN)
Franz Kafka a exiloví autoři
14. května 2024, 18.00 h
Filip Charvát (FF UK Praha, CZ)
Kafka, Weiner a emoce
11. června 2024, 17.00 h
Veronika Tuckerová (Harvard University, USA)
Kafka a česká nezávislá kultura
Život a dílo Franze Kafky (1883–1924), pražského německy píšícího autora židovského původu a jednoho z nejznámějších autorů literatury 20. století, je stále předmětem výkladů různého zaměření a provenience. Vedle tradičních filologických hledisek se uplatňovaly při interpretaci jeho tvorby i přístupy psychologické, filozofické a obecně kulturalistické s postupným zapojováním komparativního, resp. interkulturního hlediska. Nezanedbatelnou součástí této dnes již takřka nepřehledné odborné literatury je i zájem o recepci jeho díla v různých jazykových, kulturních i geografických kontextech.
Cílem cyklu (únor – červen 2024) je upozornit na některé aspekty bohemistického zájmu o Kafkovo dílo a osobnost v (nejen) českojazyčném kontextu od první světové války do současnosti. Vedle debaty se současnými spisovatelkami a spisovateli zazní přednášky o Kafkovi a comicsové kultuře, vztahu Richarda Weinera ke Kafkovi, ohlasu jeho díla v neoficiální české kultuře 70. a 80. let stejně jako u exilových autorek a autorů českého původu.
Cyklus se koná ve spolupráci s Adalbert Stifter Verein, e. V., München (SRN); Bohemicum, Center for Czech Studies Regensburg (SRN) a Českým literárním centrem, Praha – Brno (CZ).
10. 10. 2023, 17.00 h
Petr Jan Vinš (Univerzita Karlova v Praze)
Západní a východní jidiš. Jidiš a jidišová literatura v Českých zemích. Překlady z jidiš do češtiny. Desiderata
14. 11. 2023, 17.00 h
Štěpán Balík (Západočeská univerzita v Plzni)
Židovská obec, kehila, kile nebo kýla. Židovský etnolekt češtiny jako příznakový rys české židovské literatury 20. a 21. století
12. 12. 2023, 17.00 h
Marie Krappmann (Univerzita Palackého v Olomouci)
Purimšpíl jako typický lidově zábavný žánr jidišové literatury
16. 1. 2024, 17.00 h
Joanna Degler (Uniwersytet Wrocławski)
Prague as an important center for the development of early Yiddish literature written by women
20. 2. 2024, 17.00 h
Annette Werberger (Europa-Universität Viadrina Frankfurt an der Oder)
Anarchism and Avant-garde in Yiddish literature
Jidiš a jidišová kultura tzv. jidiškajt tvořila po několik staletí nedílnou součást kultury Českých zemí. V přijetí, výzkumu, reflexi a studiu jidiš a jidiškajt po roce 1989 lze ale sledovat dlouhodobou stagnaci. Přitom paradoxně jidišová literatura je součástí české kultury stejně jako písemnictví staroslověnské, latinské, německé či hebrejské.
Podzimní literárněvědné fórum, organizované ve spolupráci s Centrem pro studium holokaustu a židovské literatury, si proto klade za cíl na tuto skutečnost upozornit a zájem o jidiš a jidiškajt v Českých zemích oživit.
14. 2. 2023, 17.00 h
Renata Cornejo (Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem)
„Ein(e) Fremde(r) und doch – ich selbst“. Německojazyčná literatura žen z Československa po r. 1968
14. 3. 2023, 17.00 h
Martina Kopf (Universität Wien)
Migrace v literatuře keňských žen
11. 4. 2023, 17.00 h
Eva Hausbacher (Universität Salzburg)
„Paměť vyžaduje intervenci v přítomnosti.“ Paměťová topografie ve vyprávění současných autorek východoevropského původu
16. 5. 2023, 17.00 h
Katja Kobolt (ZRC SAZU, Lublaň)
Ženské autorství v podmínkách omezení identity: autofikce a odpor subjektivity
13. 6. 2023, 17.00 h
Lucie Antošíková (Ústav pro českou literaturu AV ČR)
Vzpomínání na emigraci
(místo původně plánované přednášky Birgit Mertz-Baumgartner
Překračování hranic v narativních textech alžírských spisovatelek ve Francii)
Do žánrově pestrého pole vyprávění (o) 20. století vstupují v posledních letech se svou zkušeností emigrantky, odcházející po r. 1968. Nacházejí svůj hlas a doplňují/nabourávají příběh československé emigrace, tvořící součást ustavujícího příběhu porevoluční společnosti. Ten zahrnuje i kolektivní trauma, které autorky svým vyprávěním zpracovávají. Zatímco tradiční pohled na českou literaturu v emigraci míří spíše k mužským autorům píšícím česky a jejich výpovědi o světě, v posledních letech se pozornost obrací k hlasům dosud marginalizovaným, k dílům existujícím v okrajových polích národní literatury. Těmi mohou být jak cizojazyčné texty, tak texty na žánrovém pomezí (memoáry, deníky, beletrizované rozhovory), texty vycházející ze zkušenosti menšin v různém smyslu, případně texty akcentující odlišnost vyprávěcí perspektivy vůči masternarativu exilové produkce. Spojnicí zájmu o tuto pestrou paletu uměleckých výpovědí je snaha rozšířit chápání české literární emigrace a aktualizovat její odkaz.
Aktuální řada literárněvědného fóra si klade za cíl podpořit odbornou debatu v oblasti posttraumatického vyprávění emigrace z pozice žen, zpřístupnit českému publiku nejnovější poznatky výzkumu literatury tvořené ženami v (e)migraci a vytvořit bázi pro navazující výzkum, stejně jako i širokou celospolečenskou diskusi.
Cyklus se uskuteční v rámci výzkumného programu Strategie AV21 „Anatomie evropské společnosti“.
11. 10. 2022, 17.00 h
Michal Charypar (Ústav pro českou literaturu AV ČR)
Otázky literární historiografie: se zaměřením na prózu druhé poloviny 19. století
29. 11. 2022, 17.00 h
Petr Bubeníček (Filozofická fakulta Masarykovy univerzity)
Psaní literárních dějin z perspektivy adaptačních a intermediálních studií
13. 12. 2022, 17.00 h
Iva Málková, Jan Malura (Ostravská univerzita)
Literárněhistorický obraz regionu (1918–2018) – na příkladu severovýchodní Moravy a českého Slezska (osobnosti, události, instituce, místa, texty)
10. 1. 2023, 17.00 h
Manfred Weinberg (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy)
Regionalliteratur und Interkulturalität – am Beispiel der Literatur der Böhmischen Länder
Všechny přednášky bude možné sledovat online na YouTube kanálu Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Pokud epidemická situace dovolí, konají se přednášky v horním sále v pražské budově Ústavu pro českou literaturu AV ČR (Na Florenci 3, Praha 1).
8. 2. 2022, 17.00 h
Lucie Storchová (Filosofický ústav AV ČR / Fakulta humanitních studií UK)
Jak se čtou dějiny humanistické literatury? Companion to Central and Eastern European Humanism: The Czech Lands (2020) a jeho první reflexe
8. 3. 2022, 17.00 h
David Wallace (University of Pennsylvania)
Trajectories and Structures in Medieval Bohemian Literature
12. 4. 2022, 17.00 h
Pavel Janoušek (Ústav pro českou literaturu AV ČR)
Dějiny literatury jako metodologická možnost?
14. 6. 2022, 17.00 h
Vladimír Papoušek (Filozofická fakulta JČU) a kol.
Individuum, zkušenost a psaní „dějin“
„Literární dějiny“ dnes představují zvláštní výzvu: Na jedné straně vymezují společenství procesuálně v jazycích a literatuře, představují principy jejich modernizace, a patří tak k veřejně vyhledávaným a ceněným žánrům literární vědy. Na straně druhé kladou proměny tradičních kánonů „zlaté doby“ literárních dějin, ať už lingvoetnických nebo soustředěných k tištěnému médiu, nové nároky na poznávací funkce žánru.
Cílem cyklu je oživit v širší oborové perspektivě diskusi o konceptech a kategoriích literárních dějin a otevřít tuto diskusi zainteresované veřejností. V první části (únor–červen 2022) nabídne cyklus prostor k debatě o vybraných větších projektech z posledních let k dějinám literatury českých zemí v jejích středoevropských souvislostech; v části druhé (září–leden 2023) přinese přednášky a diskuse o dalších obecných otázkách literárních dějin.
Všechny přednášky bude možné sledovat online na YouTube kanálu Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Únorové a březnové přednášky se můžete zúčastnit také online na Google Meet, pozdějších přednášek, pokud epidemická situace dovolí, v horním sále v pražské budově Ústavu pro českou literaturu AV ČR (Na Florenci 3, Praha 1).
21. 9. 2021, 17.00 h
Aleš Merenus (Ústav pro českou literaturu AV ČR):
Vidění Matěje Poctivého: Od skandální nadmorality k nezdařenému sváru protikladů
12. 10. 2021, 17.00 h
Fedora Parkmann (Ústav dějin umění AV ČR):
Výstavy sociální fotografie. Fotografické umění ve službách revoluce
9. 11. 2021, 17.00 h
Aleš Opekar (Ústav dějin umění AV ČR):
Kniha E. F. Buriana Jazz (1928) a rozepře o nových rytmech a zvucích
13. 12. 2021, 17.00 h (online)
Rostislav Švácha (Ústav dějin umění AV ČR):
Kus dějin československé architektury – kniha Františka Žákavce Dílo Dušana Jurkoviče (1929)
18. 1. 2022, 17.00 h (online)
Ivan Klimeš (Katedra filmových studií FF UK):
Idea národního historického velkofilmu a Kolárův Svatý Václav (1929)
Zimní cyklus Literárněvědného fóra nabídne od září 2021 až do ledna 2022 několik přednášek vztahujících se k problematice zasahování umění do veřejného prostoru v období tzv. první republiky. Umění lze totiž chápat nejen jako výsledek, ale i jako svébytného hybatele a ukazatele společenských procesů. Přednášky se na příkladech konkrétních děl, reprezentací a uměleckých událostí dotknou otázek spojených s reprezentačními strategiemi, politickým diskurzem, politizací umění či způsobem ovlivňování veřejného mínění a hodnotových postojů společnosti.
Témata přednášek vychází z interdisciplinárního výzkumného projektu Umění, gesto, argument (umění a veřejný prostor v meziválečném Československu), který je realizován v Oddělení 20. století a literatury současné.
Přednášky bude možné sledovat v horním sále v pražské budově Ústavu pro českou literaturu AV ČR (pokud epidemická situace dovolí) a zároveň na YouTube, kde pak bude k dispozici i záznam.
