Zpráva z konference z cyklu Knižní kultura 19. století, Jindřichův Hradec 20.–21. 10. 2021
Ve dnech 20.–21. října 2021 se v Jindřichově Hradci při příležitosti 150. výročí vzniku týdeníku Ohlas od Nežárky uskutečnila odborná konference Periodická paměť, kterou uspořádalo Muzeum Jindřichohradecka za podpory Národního muzea a Metodického centra pro knižní kulturu a literární muzea při Památníku národního písemnictví. Konference věnovaná periodikům 19. století navázala v rámci cyklu Knižní kultura 19. století na úspěšnou konferenci z roku 2017, která byla věnována tiskařům, knihovnám a tiskům dotčeného období.
Kvalitu programu zajišťovali odborní garanti Štěpánka Běhalová, předsedkyně Knihovnické komise AMG, Alena Petruželková, vedoucí knihovny Památníku národního písemnictví, Jaroslav Pikal, ředitel Muzea Jindřichohradecka, Martin Sekera, ředitel Knihovny Národního muzea, a Michael Wögerbauer, vedoucí Oddělení pro výzkum literární kultury ÚČL AV ČR.
První dva příspěvky proběhly online formou, ze Slovenska se připojily Naděžda Jurčišinová z FF Prešovské univerzity a Marta Dobrotková z FF Trnavské univerzity. První příspěvek se týkal československé vzájemnosti a její reflexe ve slovenském tisku 19. století, další referoval o nejstarším slovenském periodiku — Katolických novinách a jejich vývoji až do současnosti. Vývoj evangelických periodik v 19. století, jejich odraz ve společnosti a preferenci češtiny ukázal Zdeněk R. Nešpor z FHS Univerzity Karlovy. Realitě a mýtu časopisu Sokol věnoval pozornost Martin Klement z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR. Jana Brožovská Onderková ze Slezské univerzity v Opavě využila periodika jako zásadní pramen zdroje informací pro studii historie čtenářských spolků a veřejných knihoven na Opavsku. Alena Petruželková z PNP zhodnotila v prvotní analýze data vyplývající z dotazníku určeného muzejním knihovnám. Příspěvek poukázal na skutečnost, že muzejní knihovny uchovávají ve svých fondech mnoho jedinečných děl, a to i v oblasti periodik. Laděna Plucarová ze SOA Třeboň se zaměřila na cenzuru periodik 19. století. Na příkladu Ohlasu od Nežárky ukázala, jak vypadaly konkrétní cenzurní zásahy a jakou měly právní oporu.
Další část konference byla věnována zpravodajství jako otisku reality na stránkách periodik. Svým referátem o proměnách prvního muzejního časopisu Mittheilungen des Nordböhmischen Gewerbemuseums vydávaného v Liberci ho zahájila Anna Kašparová ze Severočeského muzea. Časopis se postupně proměnil od novinové přílohy po platformu pro širokou i odbornou veřejnost. Hana Sedláčková z PF Univerzity Karlovy je jedním z řešitelů projektu Sociální mobilita elit ve středoevropských regionech (1861–1926). Výzkum projektu byl podložen studiem periodik, která jsou dostupná v digitalizované formě. Zajímavou studii o vlivu tisku na zavádění hromadné dopravy v Olomouci a národnostních rozporech, které s tím souvisely, přednesla Kristýna Bařinová z Vědecké knihovny v Olomouci. Příspěvek Jany Polákové z Etnografického ústavu MZM v Brně ukazuje srovnání a vypovídací hodnotu různých pramenů 19. století — od denního tisku a kramářských tisků, po archivní prameny či rodinnou a kolektivní paměť. Kriminální čin, který se odehrál na konci 19. století v Brně, je sledován v různých typech médií, a srovnání způsobu, jakým o něm bylo referováno, s archivními prameny, vypovídá o kolísání míry skutečnosti, kterou tisk svým čtenářům předkládal.
Garantem bloku přednášek nazvaného Periodika 19. století ve třetím tisíciletí se stal ředitel NK ČR Tomáš Foltýn. Zahájil ho vlastním příspěvkem o historii digitalizace v České republice, jejíž počátek se datuje do 90. let. 20. století. Kramerius jako systém pro digitální knihovnu a jeho další rozvoj představil Martin Lhoták z Knihovny AV ČR. Petr Žabička z MZK v Brně nechal posluchače nahlédnout do budoucnosti. Nové technologie přinesou možnost strojového učení, což usnadní proces digitalizace a projekt PERO umožní využít OCR pro strojově těžko čitelná písma jako švabach nebo kurent. Práci Národní knihovny ČR v oblasti digitalizace představily ve svých příspěvcích Michaela Bežová a Anna Vandasová z NK ČR.
Druhý den byly pod moderátorským vedením Aleny Petruželkové předneseny studie z oblasti regionálních periodik. V úvodním příspěvku představila Štěpánka Běhalová jubilující jindřichohradecký týdeník Ohlas od Nežárky (1871–1942) v širokých souvislostech nadregionálních vazeb, jeho vzniku, existence i zániku a významu pro čtenáře a odběratele i v nakladatelském profilu Landfrasovy tiskárny. V Soběslavi a Jindřichově Hradci začal mladý vydavatel a žurnalista Karel Jonáš, pozdější šéfredaktor agrárního deníku Venkov, vydávat Hlasy od Lužnice, Choustník a Hlasy z Jindřichova Hradce. O jeho tamějším působení referoval Jiří Cukr ze SOkA České Budějovice. Písecký týdeník Otavan a jeho vliv na společenské a kulturní dění v Písku detailně rozkryl Bohumil Bernášek z Prácheňského muzea. Průmyslové Strakonice politicky i nacionálně ovlivňovala periodika nakloněná mladočechům Hlas ze Šumavy a Stráž na Šumavě, jak připomněl Libor Staněk ze SOkA Strakonice. Karel Maráz z VUT Mendelovy univerzity v Brně analyzoval obsahovou i jazykovou kvalitu i autorské zastoupení textů o Stráži nad Nežárkou a pánech ze Stráže v Ohlase od Nežárky. Do Jindřichova Hradce zavedla posluchače Michaela Körnerová Chládková ze SOkA Jindřichův Hradec s připomínkou studentského časopisu Práskačka, jehož jedinečné exempláře se nachází v tamních archivních fondech. Barbora Horáková z Krajské knihovny v Pardubicích podrobila rozboru tři periodika z Vysokého Mýta — Rarášek, Hlas od Loučné a Stráž na Vysokomýtsku, u nichž akcentovala jejich nakladatele, redaktory a čtenářskou obec.
Poslední část konference byla věnována ochraně a restaurování periodik. Garant závěrečného bloku Radomír Slovik, děkan Fakulty restaurování Univerzity Pardubice, připravil úvodní slovo se zamyšlením nad novodobou koncepcí restaurování a dnešní úlohou restaurátorů a konzervátorů. Ochranu periodik 19. století a praktické zkušenosti s průzkumem fyzického stavu jejich rozsáhlých fondů představily kolegyně z NK ČR Petra Vávrová a Jitka Neoralová. Poslední příspěvek restaurátorky Milany Vanišové z Vyšší a střední odborné školy grafické v Praze se týkal konkrétních restaurátorských postupů využitých na titulech periodik 19. století ze sbírek Muzea Jindřichohradecka s akcentem na zachování jejich autentičnosti.
Záměr konference, která si kladla za cíl uskutečnit multioborové setkání odborníků z různých institucí nad tématem periodik 19. století, byl více než naplněn. Množství přednesených případových studií k reflektovanému tématu otevírá potřebu kontextuálního pohledu na celou problematiku. Digitalizace dokumentů usnadňuje přístup k datům a informacím, ale umožňuje i detailní analýzy za pomoci fulltextových vyhledávacích nástrojů. Zároveň slouží i jako ochrana novodobých fondů, jejichž stavu je nutné se pozorně věnovat.
Problematice periodik 19. století bude v roce 2022 věnováno monotematické číslo sborníku Národního muzea Acta Musei Nationalis Pragae — Historia litterarum, které se stane východiskem pro další studium periodik 19. století.
Vychází v České literatuře 5/2021.
Tento článek podléhá licenci CC BY-NC-ND 4.0 Mezinárodní. Plný text licenčních podmínek
