Pracovní setkání věnované experimentální poezii 60. let se koná u příležitosti několika více či méně kulatých výročí jejích představitelů a je míněno jako příležitost k reflexi jejího dnešního odkazu. Tématy čtyř příspěvků a diskuse budou potenciální ediční úkoly a jejich úskalí, oblast akustického experimentu, druhé životy a opouštění experimentálních východisek i inspirace, jakou experimentální poezie skýtá dnešnímu teoretickému myšlení. Zvláštní zastavení budou věnována Bohumile Grögerové, Ladislavu Novákovi, Vladimíru Burdovi a Karlu Adamusovi.
Akce navazuje na přednášku o Josefu Honysovi, pořádanou předchozí týden (20. listopadu).
Michal Jareš: Výhledy a možnosti ve vydávání autorů experimentální poezie šedesátých let
Pavel Novotný: Možnosti literárního experimentu v akustické oblasti. Text jako auditivní fenomén
Lucie Rohanová: Karel Adamus – experimentální básník, básník, experimentální filosof?
Richard Müller: Experimentální teorie (praktická příručka pro pokročilé)
diskuse
Michal Jareš: Výhledy a možnosti ve vydávání autorů experimentální poezie šedesátých let
Zatím poslední souborné dílo českého experimentálního autora, Ladislava Nebeského, vyšlo nákladem jeho rodiny ve třech svazcích v minimálním nákladu. Z díla Vladimíra Burdy se za první dva roky od vydání knihy Lyrické minimum prodalo zhruba 40 výtisků. Co dodnes není dostupné z „velkých“ jmen první vlny československého experimentu, ohraničené počátkem sedmdesátých let? Jak si do budoucna poradit s dalšími výzvami (a pravděpodobně i nálezy a doplňky), které s sebou vydávání experimentální poezie nese? A je nám vůbec archivní vydávání experimentální poezie zapotřebí?
Pavel Novotný: Možnosti literárního experimentu v akustické oblasti. Text jako auditivní fenomén
Příspěvek shrnuje dosavadní výzkum Pavla Novotného v oblasti tzv. akustické literatury, a to především v česko-německém kontextu. Zabývá se postupy experimentální rozhlasové hry, fonické poezie, dotýká se přitom zejména produkce šedesátých a sedmdesátých let minulého století. Prezentuje v tomto směru autorovy dosavadní monografické práce Akustische Literatur (Thelem, 2019), Česká fonická poezie (Pavel Mervart, 2022) a chystané souborné vydání experimentálních rozhlasových kompozic Bohumily Grögerové a Josefa Hiršala (připravováno pod PNP). Soustřeďuje se na oblast, která zcela organicky souvisí s intermediálními postupy experimentální literatury, zároveň je však dlouhodobě opomíjena.
Lucie Rohanová: Karel Adamus – experimentální básník, básník, experimentální filosof?
Karel Adamus bývá zařazován do druhé generace české experimentální poezie, kam ovšem z jevového hlediska spadá pouze prvním obdobím své tvorby (60.–70. léta). Účelem příspěvku je zamyšlení nad experimentální poezií coby východiskem Adamusovy životní práce i nad principem experimentu poté, co v následujících dekádách formy experimentální poezie opustil (v konceptuálních Minimálních metaforách, východně-filosofických/performativních Peripatetických a Větrných básních i v už čistě sémantických pseudozenových příbězích – vůbec nejdelší etapě své tvorby), a především nad tím, jak postupně krystalizuje jeho pojetí poezie.
Richard Müller: Experimentální teorie (praktická příručka pro pokročilé)
V příspěvku se budu zabývat otázkou, jaký přínos představuje česká experimentální poezie 60. let literární teorii. Povšimnu si toho, jakých funkcí a forem její vlastní teoretická reflexe nabývala (jako součást tvorby, programové a paralelní texty, překlady a transpozice, se zastavením u Bohumily Grögerové), jaké teoretické perspektivy bezděky otevírala tehdy a jaké nabízí dnes, a podrobněji pak, jak se zde proměňoval akt čtení s průnikem cizích aspektů vnímání a co z toho vyplývá z hlediska rozvoje intermediálního myšlení. Je experimentální poezie 60. let nosnější jako teoretický průzkum než tvůrčí inspirace? (Je však možné/potřebné obojí oddělit?)
