Někteří z přispěvatelů se proto rozhodli rozvinout intenzivní čtenářskou zkušenost v interpretaci autorčiných románů; jejich stati jsou sdruženy hlavně v oddílu „Text románu, text města“; jiní se zaměřili na její tvorbu esejistickou (oddíl „Chvála rozpravy“). Další se obrátili k dílu spisovatelek a spisovatelů určitým způsobem spřízněných, ať už románovou tematikou, intertextovostí nebo uvažováním o řeči a literárním tvaru: najdeme tu například rozbory díla Jiřího Kratochvila, Věry Linhartové či Karla Miloty, ale také studie věnované časovosti a vizualitě literární tvorby autorů světových jmen. Specifické místo tu mají přehledové analýzy reflektující literární psaní z hlediska genderového a technologického. Významný podíl pak logicky připadá pracím, jež rozebírají vliv teorie románu rozpracované Danielou Hodrovou a nahlížejí do historie i současnosti disciplín jí blízkých (tematologie, genologie).