Česká literatura 67, 2019/3

Studie / Studies

Stefan Segi [Ústav pro českou literaturu AV ČR; segi@ucl.cas.cz]

Nekorektní Rychlopalba. Společnost, zločin a žánr v detektivním románu Štěpána Kopřivy

Studie zkoumá detektivní román Štěpána Kopřivy Rychlopalba z hlediska kritiky politické korektnosti, která představuje výrazný motiv autorovy literární tvorby. Významný je přitom kontext české akční fantastiky, se kterou je Kopřiva dlouhodobě spojen i detektivní žánry, ze kterých čerpá: americká drsná škola (respektive její česká varianta) a severské detektivky, tedy žánry kriticky oceňované a zároveň výrazně společensky angažované. Rychlopalba v této perspektivě představuje produkt kulturního transferu, kde jsou sociálně citlivá témata severských detektivek transformována do podoby kritiky politické korektnosti coby významné civilizační hrozby i překážky pro klíčový prvek detektivní literatury – vyšetřování zločinu.

Incorrectness of Rapid Fire. Society, crime and genre in Štěpán Kopřiva’s detective novel

This study examines Štěpán Kopřiva’s detective novel Rychlopalba (Rapid Fire) in terms of criticism of political correctness, which is a prominent motif in the author’s literary output. The kontext of the novel consists of of Czech action fantasy literature, with which Kopřiva has been associated over the long-term, snd the detective genres which he utilizes: the American hardboiled fiction (and its Czech equivalent) and Nordic detective stories, i.e. genres critically assessed and at the same time very much socially engaged. From this standpoint Rapid Fire is the product of cultural transfer, in which the socially sensitive subjects of Nordic detective stories are transformed into the form of a critique of political correctness as a substantial menace to civilization and an obstacle to a key element in detective literature – the crime investigation.

 

Michal Charypar [Ústav pro českou literaturu AV ČR; charypar@ucl.cas.cz]

Zčeřená hladina — próza českého ideálního realismu. K vymezení literární poetiky

This study presents the outline of a possible definition of literary poetics in Czech fictional prose in the latter half of the 19th century. It is based on the outline conceived by Dalibor Tureček and his team (Parnassianism and Realism), but points out the inadequately treated issue of Realism and the division of Parnassianism into two more or less distinct areas, while considering the possible condensation of the conceptual space in question. It arrives at a definition of a new poetics – Ideal Realism, which it distinguishes from Parnassianism and (Analytical) Realism. The conclusion of the study then sketches out the opportunities offered by the context of foreign, particularly Central European, literatures and the context of other types of literature (poetry and drama). The entire text, conceived as a consideration of this specific segment of Czech literary history, is meant to be a discussion piece that needs to be subjected to more extensive criticism before its completion and application.

Rippled surface — Czech Ideal Realism prose Towards a definition of literary poetics

This study presents the outline of a possible definition of literary poetics in Czech fictional prose in the latter half of the 19th century. It is based on the outline conceived by Dalibor Tureček and his team (Parnassianism and Realism), but points out the inadequately treated issue of Realism and the division of Parnassianism into two more or less distinct areas, while considering the possible condensation of the conceptual space in question. It arrives at a definition of a new poetics – Ideal Realism, which it distinguishes from Parnassianism and (Analytical) Realism. The conclusion of the study then sketches out the opportunities offered by the context of foreign, particularly Central European, literatures and the context of other types of literature (poetry and drama). The entire text, conceived as a consideration of this specific segment of Czech literary history, is meant to be a discussion piece that needs to be subjected to more extensive criticism before its completion and application.

 

Anketa o ideálním realismu / Ideal realism survey

Časopis Česká literatura se rozhodl navázat na praxi z minulých ročníků a dát po delší době prostor žánru ankety. Redakci byla nabídnuta studie Michala Charypara „Zčeřená hladina — próza českého ideálního realismu. K vymezení literární poetiky“, konceptualizující vybraný úsek literárních dějin prostřednictvím pojmu ideální realismus. Redakce se rozhodla využít této příležitosti a uspořádat nad textem kolegy Charypara odbornou rozpravu. Oslovila proto několik badatelů, pro něž je téma s ohledem na jejich odbornou specializaci blízké s výzvou, aby se zúčastnili diskuze a formulovali svůj názor na přednosti či naopak limity předložené stati a na adekvátnost titulního pojmu a jeho nosnost pro výklad tohoto úseku českých literárních dějin.

Text ankety i s diskutovanou studií ke stažení zde.

Marcin Filipowicz [Univerzita Hradec Králové; marcin.filipowicz@uhk.cz]

    Slibný pokus o úpravu periodizace dějin české literatury

Zdeněk Hrbata [Ústav pro českou literaturu AV ČR; hrbata@ucl.cas.cz]

    (Nejen) k ideálnímu realismu

Martin Hrdina [Ústav pro českou literaturu AV ČR; hrdina@ucl.cas.cz]

   Poznámky k Charyparovu pojetí ideálního realismu

Dalibor Tureček [FF JCU, dalibor.turecek@jcu.cz]

   K obecninám literárněhistorického modelu

Zuzana Urválková [FF MU; hdina@ucl.cas.cz]

   Hledání cest k ideálnímu realismu

Jana Vrajová [FF UPOL; jana.vrajova@upol.cz]

   Na okraj diskuze o ideálním realismu

Peter Zajac [Ústav slovenskej literatúry SAV; zajac@savba.cz]

   Poetika ideálneho realizmu?

 

Rozhledy / Horizons

Na počátku letošního roku zemřel ve věku nedožitých devadesáti let Milan Jankovič. Významný literární teoretik, čelný představit druhé generace českého literárněvědného strukturalismu, spojil značnou část své odborné dráhy s Ústavem pro českou literaturu AV ČR (ČSAV), kam jako aspirant nastoupil roku již 1956. Prakticky celá šedesátá léta pak spolu s Miroslavem Červenkou spoluurčovali podobu České literatury. Ta se pod jejich vedením stala hlavní periodikem pro literárněvědnou bohemistiku, k jehož odbornému profilu náležela i péče a rozvíjení tradic Pražské školy. Po letech normalizace, kdy oba literární teoretikové nesměli působit ve svém oboru, se v roce 1990 společně vrátili do redakce, již vynuceně opustili. Přítomným souborem textů, přibližujícím část literárněvědného díla a života Milana Jankoviče, chce Česká literatura uctít památku jednoho ze svých nejpřednějších přispěvatelů.

Blok příspěvků na paměť Milana Jankoviče je ke stažení zde.

Ondřej Sladek [Ústav pro českou literaturu AV ČR; sladek@ucl.cas.cz]

   O „návratech“ a strukturalismu Milana Jankoviče

Bohumil Fořt [Ústav pro českou literaturu AV ČR; fort@ucl.cas.cz]

   Milan Jankovič — bojovník za Haška Jaroslava

Jan Matonoha [Ústav pro českou literaturu AV ČR; matonoha@ucl.cas.cz]

   Dílo, dění, událost Nepravděpodobná setkání v pracích Milana Jankoviče a Gillesa Deleuze

Milan Jankovič

   Osudy

 

Recenze / Reviews

Michal Přibáň et al.: Český literární samizdat. Edice, časopisy, sborníky — JIŘÍ SUK

Michal Přibáň et al.: Český literární samizdat. Edice, časopisy, sborníky — PETR ŠÁMAL

Eloïse Adde-Vomáčka: La Chronique de Dalimil. Les débuts de l’historiographie nationale tchèque en langue vulgaire au XIVe siècle — MATOUŠ JALUŠKA

Michal Kosák — Jiří Flaišman et al.: Editologie (Od náčrtu ke knize) — JAN MALURA — ZDENĚK SMOLKA

Ladislava Součková Linhartová: Ladislav Fuks: Vévodkyně a kuchařka — zjevení biedermeieru? — LADISLAVA LEDERBUCHOVÁ

 

Anotace, kronika a glosy

Endre Bojtár (1940–2018) — TAMÁSZ BERKÉSZ

Den pro Jiřího Veltruského — ONDŘEJ SLÁDEK

Informatorium

Autoři čísla

Informace pro autory

Specifikace
Název Česká literatura 67, 2019/3
Vydavatel Ústav pro českou literaturu AV ČR
Rok vydání 2019
Formát 14 × 20,5 cm
Edice Archiv časopisu