V noci na 3. srpna zemřel dlouholetý pracovník Ústavu pro českou literaturu AV ČR, literární historik a kritik, lexikograf a editor Jiří Opelík.
Ve všech oblastech svých literárněvědných aktivit dosáhl naprostého vrcholu. Publikoval od poloviny padesátých let a brzo se zařadil k nejvýznamnějším literárním kritikům. Po nástupu normalizace a ztrátě možností kriticky pracovat obrátil svou pozornost k literární historii, lexikografii a edičním projektům. Podílel se na Slovníku českých spisovatelů a čtyřdílném Lexikonu české literatury (1985–2008).
Věnoval se dílu Karla Čapka nebo Vladimíra Holana, jeho ediční činnost zahrnuje české moderní klasiky (Václav Řezáč, Ivan Olbracht, S. K. Neumann, Josef Kainar), jím milované moravské básníky (Jan Skácel, Oldřich Mikulášek) i autory menší a zapomínané (Jindřich Uher, Jiří Sumín, Čeněk Kramoliš).
„V povaze Jiřího Opelíka se spojovala pokorná skromnost s důslednou náročností a velkorysostí. Neokázale se zajímal o starosti a problémy zvláště mladších kolegů a byl jim ochotně nápomocen v jejich zrání a mladých zápasech. S Jiřím Opelíkem odchází legenda české literatury, vzácný kolega i obdivovaný vzor a příklad, který hrdě pronesl svůj prapor všemi dobami a zanechal za sebou kromobyčejně cenné a dobré dílo, jež nebude zapomenuto,“ píše ve svém textu o Jiřím Opelíkovi kolega Jiří Zizler.
— Jiří Zizler o Jiřím Opelíkovi (příspěvek na blogu Česká literatura v síti)
