V Ústavu pro českou literaturu AV ČR působí v září a říjnu 2023 několik zahraničních stipendistů a stipendistek v rámci Fellowshipu Josefa Dobrovského. Těmi prvními jsou Magdalena Joanna Krzyżanowska, doktorandka z Ústavu literárních studií Slezské univerzity v Katovicích, Kamil Wrzeszcz, doktorand z Ústavu kulturních studií Slezské univerzity v Katovicích, a Noam Baram, student magisterského programu Jewish History z Tel Aviv University.
Od září v ústavu pracuje na svém projektu s názvem Czech Silesian Female Poets and Prosaists from the 20th Century: Research and Query, který si klade za cíl doplnit její aktuální výzkum slezských spisovatelek o nové, polskému a německému čtenáři neznámé prameny.
Během pobytu se pokusí prozkoumat oblast české slezské literatury (v diachronní perspektivě) a zaměřit se na díla napsaná ženami ve 20. století. Její zájem osciluje kolem zobrazení regionu a domova v literárních dílech autorek zvoleného období, vztahu mezi životem ve Slezsku a jejich genderem (vyjádřeným např. zobrazováním žen v domácnosti, zkušenost matek a dcer), a způsobu, jakým popisovaly válečné zkušenosti nebo život v komunistickém režimu.
Perspektiva Magdaleny Krzyżanowske je diachronní a komparativní, metody použité v navrhovaném výzkumu budou tedy vycházet z prací o intertextualitě (Kristeva, Bachtin). Využije také nástroje z oblasti ženských studií a feminismu, věnované zejména ekonomické a emocionální práci (Ahmed, Federici). Nejdůležitější optikou z hlediska metodologie však bude mikrohistorie, neboť zkoumá osudy a portréty „příležitostných“ českých slezských žen, otisknuté v literatuře.
V ÚČL se věnuje projektu s názvem Between Polish and Czech Comics, v němž přihlíží i k formálnímu řešení v komiksech pro děti.
V rámci projektu se snaží zjistit, zda je možné rozpoznat rozdíly mezi polským a českým komiksem, jaké jsou základní ilustrační styly českého komiksu a jak se utváří český komiksový trh. Při analýze a interpretaci shromážděných příkladů vychází z teorií mezinárodně známých a uznávaných komiksových badatelů (Groensteen, Blanchard). Přesto je jeho záměrem porovnat jejich tvrzení s polskými (Szyłak, Birek) i českými (Prokůpek, Kořínek) teoriemi.
České komiksy poskytnou základ pro analýzu z širšího úhlu. K tomuto účelu využije Kamil Wrzeszcz koncepci polských badatelů, např. Boguslawy Bodzioch-Bryly. Její teorie se zabývá především literaturou nových médií, nicméně její koncepce umožní vyřešit enigmatický fenomén, tzv. „jazyk komiksu“.
ÚČL v září také hostí Noama Barama, který se zde věnuje projektu Relations of Jews and Jesuits in Bohemia and Moravia in Early Modern Time.
V současné době studuje magisterský program židovských dějin na univerzitě v Tel Avivu. Zajímá se o výzkum židovských a nežidovských intelektuálních vztahů od pozdního středověku do počátku 20. století. Během svého pobytu zkoumá historii vztahů Židů a jezuitského řádu v Čechách a na Moravě mezi 16. a 18. stoletím. Na toto téma nahlíží prostřednictvím dokumentů, které jedna komunita napsala o té druhé.
