Docentka Anna G. Piotrowska z Ústavu muzikologie Jagellonské univerzity v Krakově, Jindřich Toman, profesor slovanských jazyků a literatur na Michiganské univerzitě, Lucija Mandić, doktorandka z lublaňského Ústavu slovinské literatury a literární vědy ZRC SAZU, a Magdalena Eriksroed-Burger, která se zabývá slovanským uměním a kulturními studii na univerzitě v Bamberku. To jsou stipendisté, které jsme letos na podzim přivítali v ÚČL v rámci Fellowshipu Josefa Dobrovského.
Od poloviny září působí v Ústavu pro českou literaturu AV ČR Anna G. Piotrowska, Ph.D., a to s projektem Damned and loved, real and fake. Mácha’s Cikáni in European context.
Anna G. Piotrowska je docentkou na Ústavu muzikologie Jagellonské univerzity v Krakově, kde působí od roku 2004. Ve svém výzkumu se zabývá rolí hudby v evropské kultuře. Zajímají ji romské motivy v různých žánrech, od filmové hudby po operetu. V roce 2010 byla díky Fullbrightově stipendiu na Bostonské univerzitě, kde v roce 2013 vydala monografii Gypsy Music in European Culture. Kromě romské hudby publikuje i o hudbě alternativní, např. o Neue Deutsche Härte či o Heavy Metalu.
Od konce září hostí ÚČL také Jindřicha Tomana, Ph.D., profesora slovanských jazyků a literatur na Michiganské univerzitě. Ve svém výzkumu se věnuje moderní české knižní kultuře, české meziválečné fotografii a fotomontáži v tiskových médiích. Jeho zatím poslední monografie Angažovaná čítanka Romana Jakobsona představuje tohoto badatele a lingvistu jako aktivního účastníka a spolutvůrce mediálního prostoru meziválečného Československa a válečné emigrace. V Ústavu pro českou literaturu Jindřich Toman v rámci Fellowshipu Josefa Dobrovského zkoumá meziválečná periodika pro svoji připravovanou monografii Ilustrované časopisy meziválečného Československa.
V říjnu přibyla v ÚČL další stipendistka, Lucija Mandić, doktorandka z Ústavu slovinské literatury a literární vědy ZRC SAZU. V rámci Fellowshipu Josefa Dobrovského u nás pracuje na projektu Dlouhé 19. století ve slovinské a české literatuře: komputační perspektiva.
Projekt zkoumá slovinskou a českou literaturu prostřednictvím statistických metod, stylometrie, konkordance či topic modelingu s cílem získat nový pohled na rozdíly a podobnosti mezi českou a slovinskou literaturou 19. a počátku 20. století.
Další z našich současných hostujících výzkumných pracovnic je Magdalena Eriksroed-Burger (Bamberg/Vídeň). Vystudovala psychologii a slavistiku na Otto-Friedrichově univerzitě v Bamberku, kde se nyní věnuje slovanskému umění a kulturním studiím. Ve svém výzkumu a výuce se zabývá tématy umění a kulturních studií ve východní a střední Evropě v 19. a 20. století, obecnými otázkami plurikulturalismu a interkulturality, jakož i kulturou konzumu a stravování (např. v magisterské práci Pražské kavárny jako sociokulturní fenomén nebo v kuchařce Kulinářské toulky východní Evropou).
V současné době se její disertační projekt „Formy kulturní participace žen v Praze (1918–1938)“ (pracovní název), který je spojen s Bamberskou vysokou školou pro literaturu, kulturu a média (BaGraLCM), zaměřuje na genderově specifickou „her-story“. Těžištěm jejího výzkumného projektu je sociálně-kulturní výzkum podílu žen různých národností, náboženství a profesí na uměleckém a kulturním životě v Praze za první Československé republiky. V návaznosti na „praxeologii“ Pierra Bourdieua (např. The Rules of Art, 1999) se zabývá následujícími otázkami: Jaké struktury charakterizovaly současné umělecké pole pro ženy? Jaké pozice kulturní pracovnice zaujímaly a jaké strategie (habitus) používaly? Jaké formy kapitálu jim v tom pomáhaly? Svou roli sehraje demokracie – politický, ale i literárněhistorický a uměleckohistorický a širší (vizuální) kulturní diskurz v první Československé republice (např. význam nové ženy). Východiskem jsou nejen dobová periodika, jako jsou kulturní a ženské časopisy, ale také institucionální archivní dokumenty, jako jsou katalogy výstav nebo spolkové spisy, a vybrané ego-dokumenty. V rámci výzkumu pražské moderny | „ženského“ umění a kultury | veřejnosti a médií bude znovu zhodnoceno umělecké pole v Praze meziválečného období s přihlédnutím k interkulturnímu rozměru. Výsledkem studie budou závěry o obecném významu procesů kulturní participace žen v modernizujících se společnostech na konci 19. a počátku 20. století na základě pražské mikroperspektivy.
