V nakladatelství Academia právě vyšel sedmý svazek Spisů Vladimíra Macury, který edičně připravil kolega Michal Jareš. Paměti Vladimíra Macury vycházejí vůbec poprvé a jsou doplněné reprezentativním výborem z Macurovy básnické tvorby (vedle sbírky Nehodný kos i další verše z šedesátých a sedmdesátých let).
Stolní společnost kolem Vladimíra Macury (v první fázi Petr Čornej, Jan Lukeš, Petr Kovařík a Vladimír Novotný, posléze rozšířená o Jasnu Hlouškovou, Pavla Janouška, Antonína Kostlána a další) začala v osmdesátých letech na Macurův popud psát „stolní paměti“.
Pod názvem Dopijem a pudem postupně vznikala originální memoárová próza, kterou Vladimír Macura jako jediný ze stolní společnosti nadále doplňoval a dopisoval ještě v devadesátých letech. Dětství v Ostravě, šedesátá léta i specifický pohled na dobu normalizace doplňují třeba i vzpomínky na listopad 1989, viděný skrz akademické prostředí.
První svazek Spisů Vladimíra Macury nazvaný Znamení zrodu a české sny (edičně připravený Kateřinou Pioreckou a Milenou Vojtkovou, vydalo nakladatelství Academia v roce 2015) je dostupný také ve sbírce ÚČL v Digitální knihovně Akademie věd ČR a v Edici E.
