Zahraniční bohemisté jsou pro Čechy v jistém smyslu kulturní diplomaté. Navíc nejen představují česká témata ve světě, ale často Čechům nabízejí také neotřelé pohledy na vlastní kulturu „zvenčí“. Monografie Kenichiho Abeho, Petera Zusiho či Viktorie Funk-Nešić nebo výbory z prací Joanny Goszcyńské a Xaviera Galmiche jsou jen několika případy z posledních měsíců. V jaké situaci se však bohemistika, často tradičně vnímaná jako menší filologie, nachází na akademických pracovištích v zahraničí dnes, co pro ni představuje největší výzvy do budoucna a jakým způsobem je ji možné z české strany podpořit? Na tato témata hledali při příležitosti končícího cyklu Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí (2021–2025) české vlády 10. října 2024 společnou odpověď domácí a zahraniční bohemisté a představitelé příslušných státních institucí.
Kulatý stůl uspořádaný Ústavem pro českou literaturu a Ústavem pro jazyk český AV ČR v rámci Strategie AV21 „Identity ve světě válek a krizí“ zahájil náměstek ministra zahraničních věcí Eduard Hulicius a dále byl rozdělen do tří částí. V první z nich představili svůj pohled na bohemistiku – vnímanou jak středoevropsky, mimo tradiční jazykové vymezení, tak i na pomezí akademické sféry a veřejného prostoru v zahraničí – Xavier Galmiche (Paříž) a Alessandro Catalano (Padova). Ondřej Bojar (MFF UK) promluvil s ohledem na vzdělávání budoucích překladatelů, o situaci strojových překladů, Anna Gnot (ÚČL AV ČR) srovnala dnešní polonistiku ve světě s bohemistikou.
Při vlastní diskusi u kulatého stolu zmínili zahraniční kolegové a kolegyně, mezi nimi Dobromir Grigorov (Sofie) či Melissa Shih-Hui Lin (Taipei), význam kvalifikovaných lektorů vysílaných z Česka do zahraničí. Ladislav Bánovec (MŠMT ČR) zdůraznil jejich roli pro českou stranu a ochotu dále jejich výběr řídit dle potřeb zahraničních pracovišť. Otázku přípravy lektorů diskutovali i Ivana Bozděchová (FF UK) nebo Dana Hůlková Nývltová (ÚJOP FF UK). Petr Šámal (ÚČL AV ČR) a Martin Prošek (ÚJČ AV ČR) vyzdvihli zájem AV ČR zahraničním kolegům a oboru pomoci mj. podporou doktorandů z jejich univerzit. Diskuse se dále týkala situace a potřeb univerzit, na kterých vysílaní lektoři nepůsobí.
V závěru kulatého stolu byly předchozí otázky diskutovány na případě vybraných pracovišť a jejich sítí, egyptské Káhiry (Tereza Svášková), translatologie na Univerzitě ve Vídni (Michaela Kuklová), Národní univerzity Chengchi na Taiwanu (Melissa Shih-Hui Lin a Hana Hrdličková), Univerzity Adama Mickiewicze v Poznani (Urszula Kowalska-Nadolna) a dále výuky češtiny v českém příhraničí (na případě německého Budyšína Jiří Jonák). V šíři situací, v nichž bohemistky a bohemisté v zahraničí působí, a konceptů oboru tak vystoupil význam širšího dialogu o jeho pojetí, úspěšných počinech a modelech a z rozmanitých stran zazněl zájem podobný dialog dále rozvinout a kultivovat.
Dalibor Dobiáš