Ve dnech 27. a 28. dubna 2023 proběhl dvacátý první ročník Studentské literárněvědné konference, který společně s Ústavem pro českou literaturu AV ČR pořádal brněnský Ústav české literatury FF MU. Hlavními organizátory se stali Zuzana Urválková, Ondřej Sládek, Barbora Svobodová a Michal Fránek, kteří se v návaznosti na předchozí ročníky rozhodli konferenci ponechat tematickou otevřenost a hybridní formát.
Během dvou jednacích dnů tak v prezenční i online podobě zaznělo celkem dvaatřicet příspěvků od studentů z českých, slovenských a polských univerzit, které pořadatelé rozdělili do deseti tematicky kompatibilnějších bloků. Za nejlepší referáty pak odborná porota (Ondřej Sládek, Zuzana Urválková, Barbora Svobodová, Petr Hrtánek a Lubomír Machala) tradičně udělila Cenu Vladimíra Macury.
O zpestření konferenčního programu se tentokrát postaralo pět básníků a básnířek, kteří si v závěru prvního jednacího dne připravili autorské čtení v jedinečných prostorách Knihovny Hanse Beltinga. Z prozatím nepublikovaných básní četly Táňa Klodwigová a Luisa Pavlíková, Anna Sedlmajerová vybrala texty z rukopisu i ze své debutové básnické sbírky Bizarrum multiflorum a Dominik Bárt vybral ukázky z pásma inspirovaného cestou do Norska; vedle začínajících autorů pak své verše ze sbírky Spatřil jsem svou tvář představil i čerstvý držitel Magnesie Litery Petr Hruška.
V průběhu konferenčního jednání tematicky převažovaly referáty zaměřené na literaturu 20. a 21. století, které byly věnovány jak poetice vybraných autorů (Franzi Werfelovi, Jáchymu Topolovi, Radce Denemarkové ad.), tak i rozsáhlejší literární či literárněvědné problematice (typologizaci vizuálních textů experimentální poezie, zobrazení homosexuálního těla v současné české literatuře, hledání optimální morálky v dramatech 1. poloviny 20. století atd.).
Laureátem Ceny Vladimíra Macury ve studentské kategorii se stal Jan Rus (FF UK, Praha), který přítomné posluchače zaujal precizním rozborem antického aparátu (motivických topoi, mytických a historických postav, variací na latinskou metriku atd.) v básni Discursus Lypirona Václava Jana Rosy, jímž zdůraznil erotický rozměr básně.
Druhé místo za velmi vyrovnané výkony porota udělila dvěma účastníkům: Anně Medkové (FF UP v Olomouci) za příspěvek, v němž reflektovala podobu a možnosti umělecké přesvědčivosti poezie generované neuronovými sítěmi informačních technologií, a Petru Berounskému (PdF UHK, Hradec Králové), jenž se věnoval interdisciplinárnímu srovnání myšlenkového vývoje spojeného s romantickým hledáním národní povahy v teorii národního obrození.
Třetí místo obsadila Adriána Pešková (FF UMB, Banská Bystrica), která představila možné intermediální podoby žánru eseje v digitální éře a remediační proces, jenž probíhá při transformaci literární eseje do podoby videoeseje či audiovizuální eseje. Vzhledem k tomu, že zejména ve studentské kategorii zaznělo nebývalé množství zdařilých a podnětných příspěvků, se porota rozhodla udělit rovnou čtyři čestná uznání: Elišce Králové (PedF UK, Praha), Štěpánce Luhanové (VŠKK, Praha), Barboře Pravdě (FPF SU, Opava) a Igoru Ryszardovi Lewickému (Fakulta polonistiky Varšavské univerzity). Eliška Králová prezentovala podoby lyrického subjektu ve Wolkrově Těžké hodině, Štěpánka Luhanová se zaměřila na problematiku literatury faktu pro děti, Barbora Pravda představila poetiku neslyšící básnířky Elišky Vyorálkové a obecnější vhled do poezie podobně postižených a Igor Ryszard Lewicki se soustředil na detailní analýzu a komparaci motivu židovské matky v meziválečné poezii Jiřího Ortena a Maurycého Szymla.
Cenu Vladimíra Macury v doktorandské kategorii obdržela Martina Péterová (Ústav slovenskej literatúry SAV, Bratislava) za příspěvek nazvaný „Na vlnách davu. Modelovanie »nového člověka« na stránkách revue DAV“, v němž sledovala, jak slovenští levicoví autoři generovali představu moderního uspořádání společnosti a obraz „nového člověka“.
Druhé místo stejně jako v kategorii studentské porota udělila dvěma studentkám: Tereze Roháčové (FF UP v Olomouci) za referát reflektující kritické přijetí tří próz (Petra Čichoně Slezský román, Davida Zábranského Za Alpami a Jaroslava Rudiše Národní třída), o nichž se po jejich vydání diskutovalo jako o textech otevřeně se hlásících k nacistické ideologii, a Aleně Jablonické (FF OU, Ostrava), která skrze interpretaci básnických sbírek Pavla Kolmačky, Martina J. Stöhra a Miloše Doležala charakterizovala tři výrazné podoby české spirituální poezie 90. let 20. století.
Aktuální tendence v současné české literatuře představila Zuzana Urbaničová (FF MU, Brno), přičemž se podrobněji věnovala prózám autorek, jež čerpají z folklóru, legend a různých světových i regionálních náboženských zvyků, za což jí porota udělila třetí místo.
Čestná uznání v doktorandské kategorii získali Radek Cimprich (FF UP v Olomouci) a Matěj Kos (FF MU, Brno/ÚČL AV ČR). Radek Cimprich se na základě interpretace povídky „Ztřeštěné ticho“ ze souboru povídek Lítice Richarda Weinera snažil vymezit pozici sbírky v rámci celé autorovy tvorby; Matěj Kos působivě shrnul současné reedice a transmediace Erbenovy Kytice a krom jiného odpovídal na otázku, jakým způsobem se v rámci jednotlivých transmediací proměňují motivy pretextu.
Příspěvky všech oceněných studentů budou publikovány v konferenčním sborníku, který vedle výše zmíněných referátů bude obsahovat i textové podoby dalších inspirativních příspěvků, jež během dvoudenního jednání zazněly.
Dvacátý druhý ročník Studentské literárněvědné konference se uskuteční na jaře 2024 a pomyslnou spolupořadatelskou štafetu po brněnské bohemistice převezme Filozofická fakulta Ostravské univerzity.
Vychází v České literatuře 1/2024.
Tento článek podléhá licenci CC BY-NC-ND 4.0 Mezinárodní. Plný text licenčních podmínek
