Ve dnech 23. a 24. března 2023 proběhla v Praze konference Perspectives proustiennes věnovaná různým metodologickým přístupům k dílu Marcela Prousta. Dvoudenní setkání, pořádané Ústavem české literatury a komparatistiky FF UK ve spolupráci s CEFRES Prague, bylo rozděleno do šesti tematických bloků sdružující příspěvky metodologicky či tematicky příbuzné.
Jednacími jazyky byla francouzština a angličtina, francouzsky proslovené příspěvky převažovaly. Po úvodních slovech členů vědecké rady konference (Eva Voldřichová Beránková, Libuše Heczková, Josef Fulka) zahájil program nově zvolený člen francouzské akademie Antoine Compagnon úvodní přednáškou reflektující rozdílné způsoby retematizace Proustova díla u příležitosti stého výročí jeho narození (1971) a smrti (2022). Přednáška, simultánně tlumočená do češtiny studenty tlumočnictví, byla nejen komplexním přehledem po proustovské literatuře, ale i vhledem do některých méně známých archiválií (jako je slavný dopis otci, v němž Proust žádá o proplacení nákladů na návštěvu veřejného domu) či vzpomínkou na okolnosti konstrukce i rekonstrukce výstav k jednotlivým výročím. Blok pokračoval dvěma příspěvky věnovanými intertextové přítomnosti Proustova díla v různých kulturních okruzích: Eva Voldřichová Beránková promluvila o proustovských postupech i explicitních tematizacích (například momentu madlenky) v kinematografickém díle Clauda Jutry. Agnieszka Karpowiczová ukázala na podobnosti i rozdíly mezi Marcelem Proustem a Mironem Białoszewským, zejména co se týče mapování městského prostoru osobními vzpomínkami, což umožňuje kromě Proustova temps vécu pozorovat také espace vécu.
Odpolední blok byl věnován konkrétnějším studiím z transnacionální přítomnosti Proustova díla. Libuše Heczková upozornila na fakt, že první česká komplexnější studie o Hledání ztraceného času pochází z pera Marie Pujmanové a podnítila pravděpodobně vydání překladu Proustova eseje „Éloge de la mauvaise musique“ v Tribuně. Petr Kyloušek názorně ukázal proustovské motivy a aluze u Michela Tremblaye, nejen v rekurentních postavách Marcela a Albertiny v hexalogii Chroniques du Plateau MontRoyal, ale i v celkovém nasazení a stylu románu. Mateusz Chmurski ve svém příspěvku připomněl důležitou roli, kterou Hledání ztraceného času sehrálo v osudu Józefa Czapského, jehož proustovské přednášky z gulagu byly nedávno vydány. Jovanka Šotolová v sérii povedených grafických znázornění poukázala na hlubinné problémy překladu Hledání ztraceného času.
Ranní blok druhého dne byl zasvěcen reprezentantům textové genetiky. Matthieu Vernet předvedl, jak lze díky rukopisným zdrojům sledovat proměny autorského pojetí určité postavy (v tomto případě ze sexuálně nečitelného markýze de Gurcy na barona de Charlus) a obohatil českou vědeckou obec o nepříliš známý výrok Rolanda Barthese, že proces vzniku Hledání ztraceného času je jako majonéza — změny se přidávají po kapkách, takže nikdo nedokáže určit, kdy už dílo přestalo být souborem Contre SainteBeuve a začalo být Hledáním. Francesca Lorandiniová pojednala o edičních přístupech k souboru esejů známému jako Contre SainteBeuve a zdůraznila rozdílnost, funkční diferenciaci i chyby jednotlivých edic, zejména o rozdílech mezi scelující a čtenářsky použitelnou edicí Bernarda de Fallois, a na druhé straně geneticky pečlivější a rekonstrukční edicí Pierra Claraca. Diskuze nad obtížemi edic textů dala vyvstat několika drobným, ale podstatným postřehům, jako například faktu, že Marcela Prousta v dětství nezasáhlo školství Třetí republiky a z toho důvodu je jeho přístup k interpunkci nestandardní (např. klade zásadně čárku mezi subjekt a sloveso), nebo konstatování, že označení essais je v tom nejhlubším montaignovském duchu adekvátním označením Proustových textů před Hledáním.
V dalším bloku promluvila nejprve France Lemoineová, jejíž příspěvek se věnoval klíčové pasáži čtvrtého svazku „Vynechávající srdce“. Celá myšlenka „intermittence“ je podle autorky klíčem k pochopení hledání jako takového, i epistemologické pozice, již Proust zaujímá. Catherine Ebert Zeminová promluvila o automimetismu textu Hledání za pomoci metafory zrcadlení. Josef Šebek se věnoval sociologické dimenzi Hledání ztraceného času a pomocí několika diagramů ilustroval nejen sociální stratifikaci v Hledání, ale i vývoj bitvy „paní Verdurinová vs. vévodkyně de Guermantes“ napříč všemi sedmi svazky. Poslední blok byl věnován fenomenologickým přístupům k Hledání ztraceného času. Josef Fulka promluvil o významu zvuku — zejména hlasu — u Prousta. Zvuk je zde vnímán (popisován) ve své tělesnosti, s důrazem na hrubost, hladkost, sílu, jemnost apod., podobně jako u moderních hudebních tvůrců. Autor doplnil výklad ukázkami z kompozic Michaëla Lévinase, bohužel rušenými výukou probíhající ve vedlejší místnosti. Rok Benčin představil své chápání momentu problouzení jako okamžiku multiplicity světů v návaznosti na leibnizovské reminiscence v Le Pli Gillese Deleuze a Logiques des mondes Alaina Badiou. Alena Roreitnerová promluvila o dvou formách času Hledání: času kvalitativním, zaměřeným bodově a vyvolávajícím asociace, a čase sukcesivním, postihnutelným zejména ve scénách vnímání hudby a s ním jdoucího rozvoje emocí. Pochopit tyto dva časy dohromady umožňuje uchopit čas v Hledání komplexně, jako konstelaci vztahů. V závěru bloku předložil Jonas Tobias Matini svou hypotézu o porovnatelnosti projektu hledání ztraceného času s inflexí času historického ve 20. století.
Konferenci uzavřela projekce pásma záznamů a dramaturgických poznámek z inscenace Hledání ztraceného času realizovaného roku 2019 v Národním divadle Brno v režii J. A. Pitínského. Otázky ohledně inscenace zodpověděla online přítomná dramaturgyně představení Barbara Gregorová. Výtěžkem diskuze byl mimo jiné postřeh, že herci se nejčastěji k dílu vztahovali přes téma lásky, a že bylo relativně snadné podchytit a charakterizovat jednotlivé postavy za pomoci excerpt z textu Hledání.
Konference byla zdařilým setkáním badatelů v oblasti Proustova díla. Společnost byla výrazně frankofonně zaměřená a je otázka, zda neměla být celá konference vedena pouze v jednom jazyce. Záměr pokrýt všechny metodologické přístupy k dílu Marcela Prousta se povedl jenom částečně. Řada závažných témat prakticky nebyla zmíněna, zejména nedávné vydání tzv. Pětasedmdesáti listů. Výstupem konference bude speciální číslo časopisu Slovo a smysl.
Vychází v České literatuře 4/2023.
Tento článek podléhá licenci CC BY-NC-ND 4.0 Mezinárodní. Plný text licenčních podmínek
