Česká literatura 72, 2024/5

Číslo obsahuje tři studie, text v rubrice Rozhledy, diskusní příspěvek i recenze a zprávy z oboru.

Studie Miroslava Szabó „,Cigánsky román‘ Josefa Sekeru Děti z hliněné vesnice a problematika literárneho kontextu“ rekonstruuje kontexty sociálních dějin, exotiky a recepce díla v komunistickém Československu. Filip Faja a Andrea Hanáčková se ve studii „Digitalizované slamníky a generační citlivost“ zaměřují na proměnu původní domácí rozhlasové tvorby pro děti a mládež s důrazem na narativní strategie a motivy a snaží se zjistit, jak se v auditivní podobě projevuje současná povaha komunikačních technologií. Autorkou třetí studie je Joanna Derdowska. V textu nazvaném „České exofonie? Pokus o vymezení výzkumného pole“ se zabývá terminologií literární vícejazyčnosti používanou českými literárními vědci a porovnává, jak diskurz vytvářený touto terminologií koresponduje se současným vývojem translingválních studií.

Text Pavla Janouška v rubrice Rozhled nazvaný „Dějiny divadla jako návrh ozdravné změny paradigmatu“ se inspiroval knihou A. Kotteho Dějiny divadla – úvod a dokumentuje konkrétní použitou axiologii, logiku a argumentaci, její sílu i omezení.

V rubrice „Diskuse“ čteme vyjádření L. Sůvy na recenzi jeho knihy z pera H. Šmahelové.

Číslo doplňují recenze na českou odbornou literaturu a drobné aktuální zprávy o aktuálně proběhnuvších konferencích a sympoziích.

— Česká literatura 2024/5 online

Česká literatura je recenzovaný vědecký časopis vydávaný Ústavem pro českou literaturu Akademie věd ČR. Je zaměřen na zkoumání historie, poetiky, kontextů a funkcí české literatury a na problémy české a světové literárněvědné teorie. Cílem časopisu je přinášet metodologicky podložené příspěvky, jež představují informační přínos a badatelské impulzy pro českou i světovou literárněvědnou bohemistiku i další spřízněné humanitní disciplíny. Časopis otiskuje původní i přeložené texty v českém jazyce, vychází šestkrát ročně.

— webové stránky časopisu Česká literatura