Previous Next
Future of Czech and Polish Literary Bibliography − zpráva o řešení projektu ANNA GNOT — VOJTĚCH MALÍNEK — GABRIELA ROMANOVÁ — PIOTR WCIŚLIK   Rok 2015 lze v kontextu vývoje mezinárodní...
Čemu se smál středověký člověk? JAN MALURA V minulosti se poměrně často připomínal výrok německého pozitivistického filologa Wilhelma Scherera, podle...
Fenomén cestopisu v literárněhistorickém bádání střední Evropy JANA PÁTKOVÁ Monografie Marianny Koliové je zatím posledním příspěvkem k poetice i literárněhistorickému ukotvení...

 

V redakčním blogu časopisu Česká literatura jsou v týdenním intervalu zveřejňovány zejména recenze, zprávy, poznámky či komentáře, které sledují aktuální dění a jež zpravidla vyšly na stránkách časopisu nebo souvisejí s jeho obsahem, doplňují ho a komentují.

VERONIKA KOŠNAROVÁ

Poté co nakladatelství Malvern v čele s Jakubem Hlaváčkem vydalo řadu individuálních publikací podepsaných jmény klíčových i spřátelených osobností spjatých s meziválečnou francouzskou parasurrealistickou skupinou Vysoká hra, přistoupilo k edičnímu projektu, který lze vnímat jako jisté vyvrcholení této dlouhodobé tendence. Jedná se o trilogii tří svazků vydaných v sjednocené grafické úpravě, navazující na typografii původní revue Le Grand Jeu, tedy časopiseckého orgánu zmíněné skupiny. Jako první vyšel v roce 2017 svazek přinášející kompletní český překlad tohoto periodika. Řada zahrnutých textů u nás byla publikována již dříve, a to v antologii Vysoká hra (Praha, Torst 1993), již — s použitím překladů Věry Linhartové (chystaných původně k vydání už na konci šedesátých let) — připravil ve spolupráci s Ladislavem Šerým Miloslav Topinka. Kompletní vydání listu Le Grand Jeu, zahrnující krom tří vydaných čísel i rekonstruované číslo čtvrté, má přesto svou nezpochybnitelnou hodnotu. O převod textů do češtiny dosud nepřeložených se postarali kromě shora jmenovaného Jakuba Hlaváčka Jiří Pelán a Jacques Joseph; na svazku se dále podílel — taktéž již jmenovaný — M. Topinka, jenž se spolu s J. Hlaváčkem a J. Josephem ujal redakce textů. Komplementárním pandánem k svazku prvnímu je svazek druhý, nazvaný Vysoká hra. Mýtus nenávratného (2018). Editoři J. Hlaváček a M. Topinka jej koncipovali jako výbor původních textů členů skupiny, publikovaných mimo časopiseckou platformu, a dále esejů a studií reflektujících činnost Vysoké hry; na závěr pak zařadili oddíl „Z korespondence“.

PETER DEUTSCHMANN

U příležitosti stého výročí založení Československa si autoři recenzované knihy stanovili jasný cíl: doložit vztah mezi hrdiny dramat a hrdiny českých dějin. Tato snaha — zejména v kontextu současného divadla, které je již nějakou dobu označováno jako postdramatické — čímž je míněn zejména odklon od reprezentační funkce divadla — může vyznít poněkud anachronicky. Zřejmě proto autoři tuto snahu v úvodu odůvodňují a ospravedlňují. Toto nutkání ospravedlňovat se směřuje spíše k odborné divadelní a literárněvědné veřejnosti než k širšímu publiku, jež zpravidla nemá problémy se spojováním fiktivních literárních postav s reálnými historickými osobnostmi. Toto spojení může být často i zkratové, a právě proto může vyvolávat obzvláště intenzivní a dlouhotrvající diskuze, jak to dokládá příklad Josefa Švejka, nejznámějšího (anti)hrdiny české literatury. Autoři tedy nabádají k opatrnosti při nahlížení na literární postavy, které je třeba vnímat ve spojitosti s jejich žánrově podmíněnými funkcemi a nikoli jako odraz společenské reality, případně jako projev „národního charakteru“. Až po vnitřní, respektive žánrově specifické funkci té které postavy vyvstává otázka, nakolik jsou v díle případně v postavě hrdiny ztvárněny kolize, které jsou pro společnost relevantní (viz s. 6).

BARBORA ČIHÁKOVÁ

V edici Scholares (řídí Vladimír Pistorius a Petr A. Bílek) vyšla jako sedmapadesátý svazek vzájemná korespondence Jana Zahradníčka a Františka Hrubína: Ve znamení „jadis“… edičně připravená Janem Wiendlem a Zdenou Wiendlovou.

MARKÉTA KULHÁNKOVÁ

Publikace sestává z deseti studií a předkládá výsledky práce interdisciplinární sítě, sdružující pod záštitou německé vědecké grantové agentury (DFG) reprezentanty různých filologií zabývající se středověkou naratologií. Editory sborníku byli Eva von Contzenová, specialistka na anglickou středověkou literaturu z univerzity ve Freiburgu a vůdčí osobnost mladé generace německé historické naratologie (překlad její vlivné studie „Why We Need a Medieval Narratology: A Manifesto“ vychází v přítomném čísle České literatury; na podzim 2019 vyjde Handbuch Historische Narratologie, který editovala společně se Stefanem Tilgem), a Florian Kragl, profesor ústavu germanistiky a komparatistiky univerzity v Erlangen-Nürnberg.

MIREK NĚMEC

Výbor z textů českoněmeckého literárního historika Kurta Krolopa (1930–2016), jenž nedávno vyšel v českém překladu v nakladatelství Triáda, si zaslouží ocenění z mnoha důvodů. Na kvalitě svazku se největší měrou podílel pečlivý editor, renomovaný překladatel i germanista, kolega a přítel Kurta Krolopa, Jiří Stromšík. Ten ještě spolu s autorem texty vybral, poté si spolu s dalšími třinácti kolegyněmi a kolegy mistrně poradil s Krolopovou komplikovanou syntaxí (verschachtelte Sätze) a nakonec pomohl dohledat české citáty. I přes několik malých chybiček, které lze nalézt pouze u několika německých názvů publikací pod čarou a má je na svědomí spíše tiskařský šotek (J. Urzidil se nenarodil v roce 1869, ale 1896 [s. 62]; Schönherr [s. 170], chybí v rejstříku osob) se jedná o edičně mimořádně kvalitně připravenou publikaci.