Previous Next
Král se špatnou pověstí LUKÁŠ M. VYTLAČIL Utváření obrazu a pověsti českého a římského krále Václava IV. V úterý 17. září 2019 se v konferenčních...
Workshop českých a polských literárních bibliografů GABRIELA ROMANOVÁ — VOJTĚCH MALÍNEK Digitální technologie nabízejí čím dál dokonalejší nástroje pro práci s texty a...
Za Petrem Holmanem (17. 4. 1951 — 4. 8. 2019) MARTIN MACHOVEC Po krátké a těžké nemoci ve věku osmašedesáti let zemřel v pražské nemocnici v Motole významný český...

 

V redakčním blogu časopisu Česká literatura jsou v týdenním intervalu zveřejňovány zejména recenze, zprávy, poznámky či komentáře, které sledují aktuální dění a jež zpravidla vyšly na stránkách časopisu nebo souvisejí s jeho obsahem, doplňují ho a komentují.

MARTA EDITH HOLEČKOVÁ

Ve dnech 16. a 17. října 2018 se v Ústavu pro českou literaturu AV ČR uskutečnila mezinárodní konference nazvaná „Marxism as a Method and Project Literary Theory — Aesthetics — Politics“. Událost se konala v roce dvoustého výročí narození Karla Marxe (1818–1883) a její pořadatelé si kladli za cíl ukázat, jak se marxismus jako myšlenkový koncept modernity odrážel v české a polské literární vědě, estetice a politickém myšlení. Svým počinem se kromě toho také pokoušeli odbornou veřejnost přesvědčit o tom, že marxismus může být i nyní inspirativním přístupem na poli společenských a humanitních věd. Konferenci otevřel úvodním slovem její pořadatel Roman Kanda, v němž představil marxismus nejen jako vědeckou metodu, ale i jako kulturně-společenský projekt.

MARTA EDITH HOLEČKOVÁ

Básník, prozaik a překladatel Jan Zábrana (1931–1984) patří bezesporu mezi nejvýznamnější české tvůrce 20. století, přesto mu však nebyla doposud věnována žádná souhrnná odborná práce. Možná proto, že dvousvazkový výbor z jeho deníků nazvaný Celý život (Torst 1992) komplikuje badatelům možnost překročit tento autorův sebeobraz a vystavět vedle něj portrét jiný. V současnosti je kromě monumentálního překladatelského díla známá jak detektivní trilogie (Vražda pro štěstí, Vražda se zárukou, Vražda v zastoupení) napsaná spolu s Josefem Škvoreckým, tak i autorova vlastní tvorba, která zůstávala po celý Zábranův život upozaděna. Životní příběh Jana Zábrany vedle své tragičnosti a smutku ukazuje především, jak se velký talent dokázal prosadit osudu navzdory a zanechat po sobě rozsáhlé, kvalitní a pestré dílo.

KAROLINA ĆWIEK-ROGALSKÁ

První svazek korespondence mezi Tomášem Garrigue Masarykem a Josefem Svatoplukem Macharem přináší čtenářům 183 dokumentů, zahrnujících kromě dopisů také dopisnici, telegram a dva fragmenty dopisů. Z toho je Masaryk autorem 99 čísel a Machar 80 z dochovaných dopisů. Výměna názorů mezi oběma autory, kterou kniha představuje, byla vedena od 21. října 1893, kdy se Masaryk ve svém prvním dopisu snaží získat Machara jako přispěvatele časopisu Naše doba, do 29. prosince 1895, kdy Machar uvažuje o případné polemice s Josefem Kaizlem ohledně Masarykovy Naší nynější krize. Už v tomto krátkém úvodu je naznačena postupná proměna korespondence, jež se vyvíjí od zdvořilých úvah k důvěrným rozhovorům.

 

ANNA FÖRSTEROVÁ

V živé a povzbuzující atmosféře se konala od 23. do 25. listopadu 2018 na Univerzitě v Řezně konference s názvem „Zwischen nationalen und transnationalen Erinnerungsnarrativen“ [„Mezi národním a transnacionálním vzpomínáním“]. Institucionální rámec konference poskytlo výzkumné konsorcium „Hranice v národních a transnacionálních kulturách vzpomínání mezi Českem a Bavorskem“, na němž se podílejí badatelé z Univerzity v Řezně, Univerzity v Pasově, Univerzity Karlovy, Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Spolku Adalberta Stiftera a je financováno Česko-bavorskou vysokoškolskou agenturou. I když badatelské aktivity konsorcia jsou koncipovány interdisciplinárně, konference zaujala výslovně literárněvědnou perspektivu. Dvacetiminutové příspěvky českých, německých, polských, rakouských a belgických vystupujících zkoumaly reprezentace českých a německých vzpomínkových narativů a diskurzů, jejich konflikty i vzájemná křížení.

TOMÁŠ GLANC

Výjimečnost a přednosti Svatoňova díla na poli literární vědou jsou patrné víceméně na první pohled. Byl to badatel, který se sice v první řadě věnoval rusky píšícím autorům, avšak jeho myšlení bylo evropské, západní, srovnávací — a především filozoficky fundované.