Previous Next
Proč dnes číst Krolopa? MIREK NĚMEC Výbor z textů českoněmeckého literárního historika Kurta Krolopa (1930–2016), jenž nedávno vyšel v českém...
Endre Bojtár (1940–2018) TAMÁS BERKES Uzavřela se životní dráha jednoho mimořádně významného maďarského vědce, bohemisty, slavisty a baltisty, jenž...
Mezinárodní vědecká konference Jak psát transkulturní literární dějiny? VÁCLAV MAIDL Ve dnech 15. a 16. listopadu 2018 se v pořádajícím Ústavu pro českou literaturu AV ČR konala vědecká...

 

V redakčním blogu časopisu Česká literatura jsou v týdenním intervalu zveřejňovány zejména recenze, zprávy, poznámky či komentáře, které sledují aktuální dění a jež zpravidla vyšly na stránkách časopisu nebo souvisejí s jeho obsahem, doplňují ho a komentují.

EVA PALKOVIČOVÁ

Jana Vrajová v predkladanej monografii zúročuje svoj doterajší výskum tvorby Sofie Podlipskej a literárneho diania v 80. a 90. rokoch devätnásteho storočia. Prvá monografia Jany Vrajovej Literární tvorba Sofie Podlipské v literárněhistorické a kulturní reflexi (2016) mapovala recepciu tvorby Sofie Podlipskej, štúdie z posledných rokov sa týkajú metodologických a literárnohistorických otázok, ku ktorým sa Vrajová vo svojej druhej monografii znovu vracia. Sofia Podlipská, česká spisovateľka a intelektuálka druhej polovice devätnásteho storočia, je pre Janu Vrajovú zaujímavým príkladom spisovateľky pohybujúcej sa svojimi prózami medzi literatúrou nárokujúcou si na prívlastok „vysoká“ a literatúrou čitateľsky príťažlivou, určenou pre širšie publikum, ktorá si zároveň, v zmysle národoobrodeneckých ideí, stanovuje za cieľ výchovne naň pôsobiť.

PETRA LOUČOVÁ

V roce 2018 uplynulo třicet let od nečekaného úmrtí ostravského novináře, básníka, prozaika a disidenta Jaromíra Šavrdy, jenž by se ve stejném roce dožil 85 let. Během minulého desetiletí bylo jeho jméno postupně připomínáno nejrůznějšími způsoby: dílčími studiemi a články, tematickou internetovou stránkou či výstavou v pražském Klementinu, televizními dokumenty nebo Cenou Jaromíra Šavrdy, udělovanou ostravským spolkem PANT za svědectví o totalitě. Někdejší ostravský disident Jiří Fiedor ve svém nakladatelství Pulchra ale především zpřístupnil tři svazky vybraných spisů Jaromíra Šavrdy: Vězeň č. 1260 (2009), Ostrov v souostroví (2009) a soubor osmi básnických sbírek ze samizdatu a exilu Tužkou na okraji (2010; ed. Radim Kopáč). V roce 2017 tuto řadu rozšířila monografie Ivy Málkové s názvem Jaromír Šavrda. Tvůrce v zástupu i v opozici.

JIŘÍ JELÍNEK

Ve dnech 30. 1. až 2. 2. 2019 se v prostorách Filozofické fakulty Karlovy Univerzity v Praze konala konference nazvaná Básně o věcech, věnovaná zobrazení objektů a předmětnosti v poezii a příbuzným tématům. V jejím průběhu vystoupily téměř tři desítky badatelů českých i zahraničních, přičemž od filologických oborů přesahovaly jejich příspěvky také k úvahám filozofickým či estetickým. Různorodost témat a přístupů zajistila značnou rozmanitost pronesených přednášek a navazujících debat.

STEFAN SEGI

Pojetí akademického psaní o populární kultuře jako obrany má dlouhou tradici, která často více než o populární kultuře samotné vypovídá o předsudcích akademiků. Ze známých příkladů můžeme uvést studii Umberta Eca o stripu Peanuts, která představovala obranu komiksu (v kontrastu k autorově kritické analýze společensky konformního Supermana), či monografii Yvone Tuskerové Spectacular Bodies, jež se pokoušela obhájit subverzivní potenciál akčních filmů osmdesátých let proti nejrůznějším druhům tehdejší feministické a kulturní kritiky. Obhajoba autentické populární/lidové kultury, která by v ideálním případě měla představovat alternativu kulturnímu průmyslu, je charakteristická zejména pro badatele spojené s kulturními studiemi. V českém překladu již vyšla průkopnická kniha Subkultura a styl Dicka Hebdige, který působil v birminghamském středisku kulturních studií (CCCS), a který v ní představil starší i právě aktuální hudební (a související módní) subkultury jako prostředek třídního a rasového vymezení vůči hlavnímu popkulturnímu proudu. Formu obhajoby má do značné míry i vlivná kniha Janice Radwayové Reading the Romance, která usilovala formou kvalitativně-kvantitativního výzkumu vyvrátit některé zažité představy o čtení románů pro ženy.

TEREZA PULCOVÁ

Soupis zahrnuje bohemistické dizertační práce s literárněvědným zaměřením, které se dotýkají literární komunikace v prostoru českých zemí. Přehled vznikl na základě excerpce českých i zahraničních univerzitních digitálních repozitářů, pro doplnění byla oslovena i slavistická pracoviště v zahraničí. Uvedené práce budou též evidovány v bibliografické databázi výzkumné infrastruktury Česká literární bibliografie biblio.ucl.cas.cz.