Vesnický román

Karolina Světlá, Petra Hesová (ed.)

Karolina Světlá je oprávněně považována za zakladatelskou osobnost české románové prózy. Její první prací, ve které plně zvládla románovou kompozici a výstavbu charakterů, je Vesnický román (časopisecky 1867, knižně 1869). Jako první český klasický román byl Vesnický román kladně přijat čtenáři i kritikou a jeho úspěch nepřekryly ani pozdější spisovatelčiny práce z kraje pod Ještědem. Komentované čtenářské vydání je doplněno ediční poznámkou, zprávou o genezi a historii textu a jeho vydáních, různočtením a vysvětlivkami.

První český román — Vesnický román! Je tomu právě 150 let, co kniha opustila Grégrovu tiskárnu. A ačkoli se tehdy zdálo směšné, že by se žena stala spisovatelkou, Karolina Světlá předstihla všechny české prozaiky, dokonce i Nerudu či Hálka, když plně ovládla kompozici moderního evropského románu. Mnohovrstevný příběh lásky a žárlivosti, oběti a sobectví, pokory a hamižnosti, situovaný do malebného Podještědí, však nekopíruje tradiční sentimentální šablony. Naopak odhaluje spletitost mezilidských vztahů: partnerských, mezigeneračních, sousedských i národnostních, a směřuje k nečekanému rozřešení. Smířlivému? Nebo tragickému? V dramatickém dialogu se tu střetává křesťanský svět ve své nesmiřitelné dichotomii katolictví a protestantství se světem lidových obyčejů, v nichž se každá z postav stává nositelem jedné výrazné vlastnosti či obhájcem určitého přesvědčení. Vypravěč zůstává nestranný a ponechává na čtenáři, aby sám promýšlel oprávněnost jejich postojů a jednání: Má člověk právo na osobní štěstí, nebo se musí vzdát svobody ve prospěch obecného řádu? Dokáže se vzepřít společenským konvencím? Smí překročit morální a etické normy? A boží zákony?