Zabývá se recepcí irské kultury a překládáním irské literatury do češtiny v Československu a také osudem českých exulantů v Dublinu v padesátých a šedesátých, sedmdesátých a osmdesátých letech. Dále mapuje vývoj situace po převratu v listopadu 1989. Ustavení irských studií na Karlově univerzitě a navazování nových kontaktů v nové éře, až do konce devadesátých let. Daniel Řehák-Samek publikací Česko-irské kulturní styky v druhé polovině 20. století navazuje na svoji předchozí studii k témuž tématu, v níž zpracoval česko-irskou kulturní výměnu v letech 1900-1950 a jež vyšla roku 2009.