Česká literatura 72, 2024/3

Číslo obsahuje dvě studie, text v rubrice Rozhledy a Prameny.

Studie Hany Kosákové ,Paralelní psaní‘ a proces konstituování ,literárního faktu‘ osvětluje na příkladu korespondence Ludvíka Vaculík s Helenou Bukovanskou některé aspekty geneze románu Český snář. Studie Piotra Gierowského Dimenze nezáměrnosti se věnuje Mukařovského konceptu záměrnost a nezáměrnost, které zvažuje v kontextu dichotomie sémiotického a symbolického J. Kristevy a vizuálního a viditelného G. Didi-Hubermana, které vnímá jako rozvíjení Mukařovského myšlení.

Alfrun Kliems v článku Pohyblivé kánony: Češi ve světě aneb Kam s migrační literaturou? zpochybňuje český literární kánon v souvislosti s tzv. migrační literaturou a operuje s pojmy „migrační literatura“, „poetika nomádství“, „psaním mezi světy“. Marie Škarpová se v Pramenu nazvaném Bridelova Vita Sancti Ivani a svatováclavský grafický jednolist věnuje dvěma redakcím dané památky.

Číslo doplňují recenze na českou i zahraniční odbornou literaturu a drobné aktuální zprávy a nekrolog.

— Česká literatura 2024/3 online

Česká literatura je recenzovaný vědecký časopis vydávaný Ústavem pro českou literaturu Akademie věd ČR. Je zaměřen na zkoumání historie, poetiky, kontextů a funkcí české literatury a na problémy české a světové literárněvědné teorie. Cílem časopisu je přinášet metodologicky podložené příspěvky, jež představují informační přínos a badatelské impulzy pro českou i světovou literárněvědnou bohemistiku i další spřízněné humanitní disciplíny. Časopis otiskuje původní i přeložené texty v českém jazyce, vychází šestkrát ročně.

— webové stránky časopisu Česká literatura