V souvislosti s loňským rokem Jaroslava Haška, jehož cílem bylo připomenout sto čtyřicet let od narození a sto let od úmrtí tohoto významného spisovatele, se ve dnech 16. a 17. listopadu 2023 na Jagellonské univerzitě v Krakově konala mezinárodní interdisciplinární konference s názvem Hašek. Švejk. Švejkoviny. Konferenci uspořádala Katedra českého a lužického jazyka Ústavu slovanské filologie Jagellonské univerzity v Krakově (Instytut Filologii Slowiańskiej Uniwersytetu Jagiellońskiego w Krakowie, dále IFS UJ).
Záštitu nad konferencí převzalo Velvyslanectví České republiky ve Varšavě. Konferenci podpořil také Odbor turistiky Magistrátu Města Krakova a samozřejmě pořádající Jagellonská univerzita v Krakově. I proto konference mohla být zorganizována v nejstarších prostorách této instituce, renesančním Collegiu Maius, z jehož prostor dodnes dýchá jak polská, tak rakousko-uherská historie.
Účastníky konference byli bohemisté z mnoha univerzit Česka, Polska, Slovenska a Makedonie. Přestože by se na první pohled mohlo zdát, že osobnost Jaroslava Haška a motivy Švejka, švejkování a švejkovství byly mnohokrát analyzovány, na setkání se potvrdilo, že zvolená tematika i po sto letech inspirovala vědce k aktuálním interpretacím Osudů dobrého vojáka Švejka i k nové analýze méně probádaných okolností autorova života. Interdisciplinární přístup k tématu umožnil literárním teoretikům, lingvistům, psychologům, kulturologům, historikům a také haškologům, haškofilům a švejkofilům vytvořit prostor pro propojení vědecké teorie s pečlivě udržovanou tradicí. Svou přítomností osvěžili konferenci také představitelé švejkovských sdružení z měst Přemyšl a Kielce (Przemyskie Stowarzyszenie Przyjaciół Dobrego Wojaka Szwejka a Stowarzyszenie Przyjaciół Dobrego Wojaka Szwejka i Sztuk Wszelakich w Kielcach), kteří na konci prvního dne živě vyprávěli o svém vztahu k Haškovi, Švejkovi i o historii svého sdružení. Nechyběly ani známé dobové písně, např. Za císaře pána a jeho rodinu.
První konferenční den v sále Michała Bobrzyńského zahájili svými projevy děkan Filologické fakulty Władysław Witalisz, ředitel IFS UJ Maciej Czerwiński a vedoucí Katedry českého a lužického jazyka Renata Bura. Za českou stranu účastníky osobně uvítal první tajemník velvyslance Tibor Opěla. Zdravici spisovatelova vnuka Richarda Haška účastníkům konference přečetla vnučka Jaroslava Haška Barbara Freslová, jejíž barvité vyprávění na večerním setkání účastníků konference moderoval známý čechofil a spisovatel Leszek Mazan.
Plenární jednání otevřel Jan Malura z Ostravské univerzity příspěvkem o renesanční bláznovské literatuře a identitě Švejka v česko-polsko-německých kontextech, v němž autor srovnával Švejka jako postavu světové literatury s německým Enšpíglem nebo polským Marchołtem. Przemysław Piotrowski z Jagellonské univerzity v Krakově z psychohistorického hlediska sledoval reflexi Haškových osobnostních problémů objevujících se v textu Dobrého vojáka Švejka.
Následoval blok příspěvků věnovaných filmovým, divadelním a komiksovým adaptacím Dobrého vojáka Švejka. Daniel Bína z Univerzity Palackého v Olomouci se zabýval realizacemi, modifikacemi, aktualizacemi a redukcemi haškovské-švejkovské poetiky ve vybraných českých filmových či televizních adaptacích. Adrian Uljasz z Řešovské univerzity prezentoval polskou mediální recepci postavy Josefa Švejka a zdůraznil, že právě postava filmového Švejka je jedním ze základních zdrojů stereotypů spojených s Českem a českou kulturou. Tereza Šafářová z pražské DAMU představila nejnovější české divadelní adaptace Haškova textu a také seriál o Švejkovi vzniklý v době kovidu. Štĕpán Balík ze Západočeské univerzity v Plzni se zaměřil na krátké divadelní kusy Haškovy družiny, např. Stará Blažková a Hora Olivetská. Martin Foret z Univerzity Palackého v Olomouci prezentoval národní „postrakousko-uherské“ komiksové adaptace Švejka a zamýšlel se nad způsoby interpretace Haškova díla s ohledem na čtenáře.
Druhá dopolední sekce byla zaměřena na vybrané jazykové i kulturní problémy při překladu Haškovy románové trilogie do francouzštiny — Milan Hrdlička ze Západočeské univerzity v Plzni, makedonštiny — Jasminka Delova-Siljanova z Univerzity sv. Cyrila a Metoděje ve Skopje, ukrajištiny — Alla Arkhanhelska z Univerzity Palackého v Olomouci — a ruštiny — Siergiej Skorvid z Univerzity Palackého v Olomouci. Autoři příspěvků poukazovali na aktuálnost Haškova románu, díky níž si text v uvedených zemích stále nachází své čtenáře, prezentovali překladatelské problémy v kontrastivním pojetí a poukázali také na (často nelehké) životní osudy překladatelů Švejka. Pro českého posluchače mohlo být překvapivé, kolik překladů Švejka ve výše uvedených národních jazycích vycházelo a stále vychází. Na konec bloku Przemysław Fałowski z Jagellonské univerzity v Krakově analyzoval problematiku překladu vulgarismů do chorvatštiny a srbštiny a provedl korpusovou analýzu vulgarismů obsažených v originálním textu.
Odpolední literárněvědnou sekci zahájila Beata Maria Gajová z Univerzity Kardinála Stefana Wyszyńského ve Varšavě, která ve svém příspěvku dokládala, že inspiraci pro vytvoření postavy Švejka mohl Hašek čerpat už v antické literatuře. Zoltán Németh z Varšavské univerzity představil publikaci věnovanou nejnovějším reflexím Haškova románu a švejkismu z roku 2021 v maďarské literatuře. Joanna Królaková z Varšavské univerzity analyzovala texty Josefa Jaroslava Marka a Vladimíra Vokolka a zaměřila se také na možnosti, jak zesměšnit či demaskovat mechanismy totalitního státu. Magdalena Brodacka-Dwojaková z Jagellonské univerzity v Krakově se věnovala polským beletristickým i literárněkritickým reflexím Haškova románu a provedla analýzu švejkovských metafor ve 21. století. Roman Polách z Ostravské univerzity se zaměřil na různorodé interpretační podoby Švejka v české literární vědě v kontextu různých literárních generací.
V odpolední didakticko-vzdělávací sekci Helena Chýlová ze Západočeské univerzity v Plzni prezentovala sondu do Haškova románu skládající se ze sto osmdesáti dotazníků zadaných středoškolským a vysokoškolským studentům. Vladimíra Pánková ze Západočeské univerzity v Plzni se věnovala mapování čtenářských konkretizací Švejka v rámci jedné gymnaziální třídy a navrhla přípravu hodiny literární výchovy na gymnáziu. Piotr Ślusarczyk z Varšavské univerzity ve svém referátu zdůraznil, že ačkoli Hašek nepatří do kánonu povinné četby polských maturantů, často je to jediný český spisovatel, jejž polští středoškoláci znají, což přináší snadnou možnost chybné interpretace díla. Milan Mašát z Univerzity Palackého v Olomouci prezentoval sondu do recepce povídky Štědrý večer v sirotčinci žáky základní školy. Jitka Bieleńová z Jagellonské univerzity v Krakově se zaměřila na analýzu různorodých, často protichůdných literárněteoretických interpretací Haškova stěžejního díla obsažených v českých učebnicích češtiny a čítankách od padesátých let 20. století do současnosti. Výsledky bádání prezentované v této sekci nejsou příliš optimistické. Čeští studenti aktuálně Švejka nečtou a také je pro ně jazykově a kulturně poměrně nesrozumitelný.
Druhý den konference zahájila v literárněvědné sekci přehledovým referátem o haškovsko-švejkovské tematice v časopise Česká literatura Anna Carová z Jagellonské univerzity v Krakově. Martin Dvořák z Jihočeské univerzity se ve svém příspěvku věnoval Haškově koncepční, mystifikační a humoristické tvorbě v době spisovatelova občasného působení v časopise Svět zvířat (1909–1913). Jiří Novotný ze Západočeské univerzity v Plzni přiblížil různé aspekty putování Jaroslava Haška a jeho nejbližších přátel zejména v oblasti Plzeňska, které Hašek následně literárně zpracoval. Jomar Hønsi, předseda Mezinárodní společnosti Jaroslava Haška a norský haškolog, představil četné dobové dokumenty, autentické fotografie a faksimilie z knihoven a archivů několika evropských zemí spojené s osobou Jaroslava Haška.
Druhá literárněvědná sekce začala příspěvkem Lenky Németh Vítové z Univerzity Adama Mickiewicze v Poznani, která představila vydání Haškova románu v polské kanonizační sérii Biblioteka Narodowa. Joanna Derdowska ze Slezské univerzity v Katovicích si položila otázku, nakolik je osobnost Jaroslava Haška propojena s postavou Josefa Švejka, a tento aspekt sledovala skrze literárněsociologickou kategorii distinkce. Piotr Gierowski z Jagellonské univerzity v Krakově analyzoval literární postavu Josefa Švejka bipolárně. Podle něj Švejk představuje emblematickou literární postavu, jejíž nedůsledné pojetí ale nakonec vede k určité amorfii. Dorota Bielecová z Jagellonské univerzity v Krakově se ve svém příspěvku zaměřila na analýzu a specifika české hospody v Haškově románu Osudy dobrého vojáka Švejka.
Literárně a historicky zaměřená sekce začala příspěvkem Pála Száze z Univerzity Komenského v Bratislavě věnovaným povídkám, humoreskám a cestopisným črtám inspirovaným Haškovými mladickými toulkami s ohledem na narativizaci transkulturních zkušeností, využití jazykové hybridity a maďarských reálií Haškových textů. Wojciech Marzec vycházel v referátu z komparace zkušeností J. Haška a R. Weinera s 1. světovou vákou a představil rozdíly v přístupu v obou autorů k popisu války v celoevropském kontextu. Adam Świątek z Jagellonské univerzity v Krakově se poté zaměřil na recepci českých legií v letech 1917–1920 v polské beletrii a také zápiscích polských vojenských důstojníků a vliv této recepce na následné česko-polské vztahy.
V poslední sekci se Jana Davidová Glogarová a Jaroslav David z Ostravské univerzity zaměřili na druhý život postav Haškova Švejka v publicistickém a uměleckém stylu, jejž analyzovali z pohledu korpusové lingvistiky. Joanna Korbutová z Jagellonské univerzity v Krakově se věnovala polským stereotypům Čecha, Češky i Česka. Tak jako další polští účastníci konference doložila, že uvedené polské stereotypy vycházejí ve značné míře právě z popularity Haškova románu v Polsku. Anna Maślanka z Pedagogické univerzity v Krakově prezentovala čtenářské ohlasy a reakce polských uživatelů internetu na text Osudů dobrého vojáka Švejka.
Na závěrečném plenárním jednání vystoupil Jiří Hrabal z Univerzity Palackého v Olomouci, jenž ve svém příspěvku analyzoval postavu Švejka a švejkovství jako myšlenkový koncept významných českých filozofů (např. Jana Patočky nebo Karla Kosíka). Konferenci uzavřel Miroslav Zelinský ze Slezské univerzity v Opavě, který ve svém příspěvku analyzoval různé verze Švejkova (nejen) výtvarného ztvárnění a doložil, že Ladovy ilustrace Švejka významně ovlivnily způsob, jakým byl při interpretaci Haškova díla konstruován význam postav. Konferenci zakončila vedoucí Katedry českého a lužického jazyka IFS UJ Renata Bura.
Konference byla spojena s bohatým doprovodným programem — viz výše uvedené setkání se švejkovskými sdruženími a vnučkou Jaroslava Haška. Večer před konferencí, 15. listopadu 2023, proběhl v Mezinárodním kulturním centru na Hlavním náměstí v Krakově diskuzní panel s názvem Dobry wojak Szwejk 100 lat młody!, jehož hosty byli ředitel českého Centra ve Varšavě Petr Vlček, Julia Różewiczová a Anna Maślanka. V souvislosti s konferencí a díky podpoře českého Centra ve Varšavě Katedra českého a lužického jazyka také zorganizovala na začátku listopadu 2023 filmovou přehlídku ve známém divadle a kině Piwnica pod Baranami nazvanou Hašek, Hrabal i inni. Literatura czeska na ekranie, v níž samozřejmě nechyběly ani filmy Karla Steklého. Tyto výstupy z konference budou dostupné v časopisech Slavia Occidentalis a Studia Litteraria Universitatis Iagiellonicae.
Na konferenci se opakovaně objevovala následující témata: které motivy z Haškových románů jsou nadčasové, vracející se a překvapivě akutální, čím Osudy oslovují, nebo neoslovují současného českého i zahraničního čtenáře. Generační rozdíly v interpretaci Švejka jsou zřejmé, vycházejí z míry znalosti kulturního a (mnoho)jazyčného dědictví Rakouska-Uherska. V každém případě Haškova tvorba i nadále významně ovlivňuje popularitu české literatury a kultury v zahraničí a českého recipienta nutí k hlubšímu zamyšlení nad podstatou stereotypů, češství, humoru a také generačně určených vědeckých koncepcí. Konferenční jednání probíhalo v příjemné atmosféře a téměř všichni účastníci se těší na další akce, které krakovská bohemistika zorganizuje.
Vychází v České literatuře 5/2024.
Tento článek podléhá licenci CC BY-NC-ND 4.0 Mezinárodní. Plný text licenčních podmínek
