Nadcházející cyklus přednášek Literárněvědného fóra se bude věnovat dějinám čtení v českých zemích. Zahájí jej v úterý 8. října 2024 v 17 hodin kolega Pavel Janáček s přednáškou, v níž se zaměří na přítomnost socialistickorealistického románu v periodickém tisku 1948–1958 a na bouřlivý ohlas na serializaci románů Antoniny Kopťajevové v ženském týdeníku Vlasta.
Přednášku můžete vyslechnout osobně v horním sále pražské budovy Ústavu pro českou literaturu AV ČR (Na Florenci 1420/3, Praha 1), záznam pak bude k dispozici na ústavním YouTube kanálu. Na všechny akce cyklu je vstup volný.
Pavel Janáček: Případ Soudružky Anny. Literární seriál, obyčejný čtenář a socialistický realismus 1948–1958
Zatímco po stránce poetiky, institucionálního systému, kritického diskursu či cenzury byla literární kultura socialistického realismu vzhledem k české literatuře podrobena v posledních dekádách četným analýzám, málo toho dosud víme o sociálním dosahu tohoto kulturního experimentu z období stalinismu, o tom, jak byl ve společnosti rozšířen a přijímán mimo prostředí literárních profesionálů. Průkopnická studie Roara Lishaugena ze ScandoSlavic 60, 2014, č. 1 se zaměřila na normativní vrstvu čtenářské kultury. Přednáška se zaměří na přítomnost socialistickorealistického románu v periodickém tisku 1948–1958 a na bouřlivý ohlas na serializaci románů Antoniny Kopťajevové v ženském týdeníku Vlasta. Na tomto základě se pokusí o první krok ve směru Lishaugenovy výzvy, aby další bádání překročilo normativní diskurs čtení a postoupilo k reálné čtenářské praxi při hledání odpovědi na otázku, co a jak čeští čtenáři skutečně četli v situaci, která byla ovlivněna jak dědictvím meziválečného Československa, tak současnými sovětskými modely.
Dějiny čtení představují celosvětově respektovanou oblast kulturní historiografie, přesto však zůstávají z hlediska české literární vědy i historiografie spíše na okraji zájmu. Současně lze konstatovat, že novější mezinárodní historiografie čtení nereflektuje specifika – a tedy epistemologický potenciál – středoevropského prostoru, kde je vztah ke čtení a zacházení s texty hluboce ovlivněn specifickými náboženskými, ideologickými, jazykovými, etnickými i politickými souvislostmi.
Přednáškový cyklus (říjen–červen 2024) usiluje o zevrubnou interpretaci vybraných středoevropských pramenů, která umožní představit a kriticky posoudit modely a koncepty historie a sociologie čtení založené především na „západních“ pramenech; cílem je navázat dialog mezi současnými dějinami čtení a českou literární vědou a historiografií, vzájemně je obohatit a etablovat oblast dějin čtení v české literární historiografii.
