Česká literatura 66, 2018/3

 
 

Studie / Studies

KATEŘINA SMYČKOVÁ [Filozofická fakulta Ostravské univerzity; katerina.smyckova@osu.cz]
Mariánská topologie a Ornythologie

Jan Ignác Dlouhoveský (1638–1701) je autorem přibližně čtyřiceti děl, převážně modlitebních knížek. Nejdůležitější z nich je cyklus Ornythologia Mariana, věnovaný paladiu Země české ve Staré Boleslavi. Cyklus patrně nikdy nebyl dokončen, mělo jej tvořit sedm knih, jež obsahovaly historii paladia, modlitby, písně a další texty. Dochoval se pouze první a druhý díl, Ager benedictionis (1670) a Zdoro-Slaviček (1671), a titulní list třetí části, Hrdličky (1673). V každé knize byl průvodcem poutníků symbolický pták — skřivánek, (zdoro)slavíček, hrdlička, v dalších dílech to měla být holubička, labuť, vlaštovička a slepička. Studie se zaměřuje na kompozici dochovaných knih i celého plánovaného cyklu, zvláště pak na literární vytváření prostoru „mariánských Čech“. Celý cyklus je nesen ústřední metaforou „požehnaného pole“ (Ager benedictionis), na němž zpívají ptáci. Každý z nich reprezentuje určitý typ prostoru i časového období (např. typ krajiny či roční dobu), v souhrnu je jejich úkolem podřídit Panně Marii staroboleslavské veškerý lidský čas i prostor a představit Čechy jako svatou, mariánskou zemi. Důmyslným rozvíjením základní metafory a důrazem na přírodní i číselnou symboliku se Dlouhoveský hlásí k tzv. konceptuální poetice. S její pomocí vytváří mytický prostor „mariánských Čech“, v němž má důležitou úlohu vertikalita (spojení nebe se zemí, historie a ostatky českých světců). Je to prostor dynamický, a to především díky zdůraznění časového rozměru — putování. Dalším důležitým rysem „mariánských Čech“ je jejich centralizovanost, nejsou vymezeny hranicemi, ale pouze ústředním bodem — Starou Boleslaví.

Marian topology and Ornythologie

Jan Ignác Dlouhoveský (1638–1701) is the author of some forty works, mostly prayer books, the most important of which is the cycle, Ornythologia Mariana, dedicated to the Palladium of the Czech lands in Stará Boleslav. This cycle was evidently never completed. It was meant to comprise seven books containing the history of the Palladium, prayers, songs and other texts. Only the first and second volumes,Ager benedictionis (1670) andZdoro-Slaviček (1671), have been preserved along with the title page of the third volume,Hrdličky (1673). In each book, pilgrims were guided by a symbolic bird — a lark, a (defiant) nightingale anda turtle-dove, and it was to be a dove, a swan, a swallow and a hen in subsequent works. This study focuses on the composition of the surviving books and the entire planned cycle, particularly on the literary creation of the ‘‘Marian Bohemia’’ space. The entire cycle is based on the central metaphor of a ‘‘blessed field’’ (Ager benedictionis), on which birds sing.Each of these represents a particular kind of space and timeframe (e.g. a type of landscape or a season of the year), their task being basically to subordinate all human time and space to the Stará Boleslav Virgin Mary and to present Bohemia as a holy Marian land. By cleverly developing the basic metaphor and emphasizing the natural and numerical symbolism, Dlouhoveský espouses what is known as conceptual poetics, with which he creates the mythical space of ‘‘Marian Bohemia’’, in which verticality plays an important role (linking heaven and earth, history and Czech holy relics). This is a dynamic space, primarily thanks to the emphasis on the time element: pilgrimages. Another important feature of ‘‘Marian Bohemia’’ is its centralization. It is not defined by borders, but just by a central point — Stará Boleslav.

VLADIMÍRA STAŇKOVÁ — ŠÁRKA KOŘÍNKOVÁ [Ústav pro českou literaturu AV ČR; iwashita@ucl.cas.cz]

Inspirace, spolupráce a polemiky v korespondenci Jakuba Demla a Jaroslava Durycha

Studie se zabývá zatím málo poznanou a jen kuse zpracovanou korespondencí spisovatelů Jakuba Demla (1878–1961) a Jaroslava Durycha (1886–1962). Jde o obsáhlý a z hlediska obou pisatelů významný soubor korespondence, která probíhala ve dvou obdobích (1906–1909 a 1916–1959). Dopisy z první éry dokumentují jak jejich překladatelskou spolupráci se staroříšským vydavatelstvím Josefa Floriana či vlastní tvorbu, tak názory na soudobé literární i společenské poměry. Zachycují však také první významnější spory mezi oběma tvůrci, které se dotýkaly převážně jejich rozdílného pojetí katolické víry a pohledu na básníka Otokara Březinu. V druhém období si Deml s Durychem nejintenzivněji vyměňovali listy na přelomu desátých a dvacátých letech 20. století. Studie představuje jejich spolupráci na Demlových Šlépějích a shrnuje příčiny jejího ukončení. Závěrečná část se věnuje prudké polemice, již vyvolala Demlova kniha Mé svědectví o Otokaru Březinovi (1931). Tuto polemiku vedli oba spisovatelé veřejně na stránkách svých publicistických tribun a způsobila nadlouho konec jejich přátelství. Spisovatelé opět navázali písemnou komunikaci až téměř po dvaceti letech.

Inspiration, collaboration and polemics in correspondence between Jakub Deml and Jaroslav Durych

This study deals with the hitherto little known correspondence between writers Jakub Deml (1878–1961) and Jaroslav Durych (1886–1962), which has only been partially researched. This is an extensive collection of correspondence of importance to both writers, which took place over two periods (1906–1909 and 1916–1959). The letters from the first period document both their translation collaboration with the old Imperial publisher Josef Florian and their own work, as well as their opinions on the contemporary literary and social scene. However, they also record the first substantial disputes between the two writers, primarily involving their different conceptions of Catholic faith and their view of poet Otokar Březina. During the second period Deml and Durych exchanged mail more intensively around the late 1910s and the early 1920s. This study presents their collaboration on Deml’s Šlépěje (Footprints) and summarizes the reasons for its termination. The final part focuses on the sharp controversy provoked by Deml’s book Mé svědectví o Otokaru Březinovi (My Testimony on Otokar Březina, 1931). Both writers publicly engaged in these polemics on the pages of their own publicity platforms, resulting in the end of their friendship for a long time. They did not resume their correspondence until almost twenty years later.

MIROSLAV KOTÁSEK [Filozofická fakulta Masarykovy univerzity; 18163@mail.muni.cz]

Český literární kyberpunk a otázka žánru

Czech literary cyberpunk and the question of genre

This article attempts to outline the ‘‘genre field’’ of cyberpunk. It is argued that several aspects have to be taken into consideration when the field is being mapped out. In the specific case of Czech cyberpunk it is the way science fiction in general is conceived in society (both by fans and academic discourse), the level of knowledge as far as its Anglo-American counterparts are concerned, the position of computer technology within society, the publishing opportunities, and the pressure from other sub-genres of the fantastic. All this and more amounts to what the article labels as ‘‘subgenre’’ and concludes that, at least in the case of science fiction, a genre involves not only a reservoir of aesthetic and plot devices, but above all it is to be viewed as a culturally specific sedimentation of a historically specific cultural situation.

Rozhledy / Horizons

JOSEF HRDLIČKA [ Filozofická fakulta Univerzity Karlovy; josef.hrdlicka@ff.cuni.cz]

Cullerova Teorie a problémy lyriky

Článek je věnován knize Jonathana Cullera Theory of the Lyric (2015) a současné debatě o lyrice. Cullerova kniha se po svém vydání stala předmětem diskuzí, o čemž svědčí recenze v amerických i v evropských odborných časopisech. V některých bodech se Cullerova teorie výrazně odlišuje od většinou přijímaných koncepcí — zejména upozaděním pojmu lyrického subjektu, důrazem na poetiku oproti hermeneutice a odmítáním fikčnosti jako konstitutivního rysu lyriky. První části shrnuje východiska a základní teze Cullerovy knihy; druhá část je věnována kritické analýze některých pojmů a souvislostem u dalších autorů.

Culler’s Theory and the problems of the lyric

This article deals with Jonathan Culler’s Theory of the Lyric (2015) and the current debate on the lyric. When Culler’s book was published, it became the subject of much debate, as testified by reviews in American and European specialist journals. In some respects Culler’s theory differs substantially from most accepted ideas — particularly in its downplaying of the notion of the lyrical subject, its emphasis on poetics as opposed to hermeneutics and its rejection of fictiveness as a constitutive feature of the lyric. The first part summarizes the starting points and thebasic points made by Culler’s book; the second part presents a critical analysis of several of its concepts as well as the associations with other authors.

Recenze / Reviews

Liber viaticus Jana ze Středy. Edd. Pavel Brodský, Kateřina Spurná a Marta Vaculínová — LUKÁŠ PRŮŠA

Mikuláš Konáč z Hodiškova: Pikartské dialogy. Ed. Ota Halama — JAN PIŠNA

Marcela Mikulová — Ivana Taranenková (edd.): Konfigurácie slovenského realizmu. Synopticko-pulzačný model kultúrneho javu — RÓBERT KISS SZEMÁN, přel. ESZTER HONTIOVÁ

Kristina Lahl: Das Individuum im transkulturellen Raum. Identitätsentwürfe in der deutschsprachigen Literatur Böhmens und Mährens 1918–1938 — LUCIE ANTOŠÍKOVÁ

Jiří Holý (ed.): Cizí i blízcí: Židé, literatura, kultura v českých zemích ve 20. století — MARIE-ODILE THIROUINOVÁ

Jakub Češka: Bohumil Hrabal, autor v množném čísle — JIŘÍ PELÁN

Petr Bubeníček: Subversive Adaptations. Czech Literature on Screen behind the Iron Curtain — VERONIKA PEHE

Kronika /Chronicle

Zdroje historického vědomí raněnovověkých měst — JAN LINKA

Marxismus po čínsku — FRANTIŠEK A. PODHAJSKÝ

Informatorium

Autoři čísla

Informace pro autory

 

Specifikace
Název Česká literatura 66, 2018/3
Vydavatel Ústav pro českou literaturu AV ČR
Rok vydání 2018
Formát 14 × 20,5 cm
Edice Archiv časopisu