Previous Next
Čteme očima, ale i rukama JIŘÍ TRÁVNÍČEK Jak se čtenářsky chováme v prostředí digitálním, o tom už víme poměrně dost (viz Naomi S. Baronová, Pablo...
Nová syntéza středověké knižní kultury JAN MALURA V posledních letech můžeme pozorovat nebývalou aktivitu na poli české knihovědy, přesněji řečeno výzkumu starší...
Reportáž vyžaduje nadání i kus dobrodružné povahy BARBORA OSVALDOVÁ Když jsem začínala jako asistentka učit na Fakultě sociálních věd a publicistiky, měla jsem poměrně...

Badatelské týmy či individuální badatelé  Ústavu pro českou literaturu AV ČR v uplynulých letech pracovali na těchto výzkumných projektech. (Červeně jsou vyznačeny projekty řešené s grantovou podporou. Link vede k bližším informacím o projektu v databázi CEP.)

 

 

Literární komunikace ve světle "média" 

(2016–2020)

Cílem projektu je určení místa (pozice, rozvrstvení) pojmu média v myšlení o literatuře, konkrétně literární teorii. Prvním krokem je zmapování absence pojmu "média" ve starších koncepcích filosofického myšlení o komunikaci a reprezentaci od raného novověku po konec 19. století. Dalšími kroky je zhodnocení významu, jaký má namnoze implicitní přítomnost pojmu média v semiotických teoriích literatury a kultury či v dekonstruktivistické filosofii, v nichž podstatně figurují koncepty komunikace, smyslu a reprezentace (Mukařovský, Derrida, Lotman). S vědomím této rekonstrukce pak budou sledovány ty teorie ve 20. století, které literární komunikaci explicitně propojují s médii a integrují různá média v širším společenském a kulturním rámci (Benjamin, Williams, Luhmann, Mersch). Projekt chce vystihnout též transformaci fundamentálních kategorií literární analýzy (čas, prostor, fikčnost) z intermediálního pohledu. Naším záměrem je vypracovat základy pro úhrnnou, historicky kvalifikovanou mediální teorii literatury. Hlavním výstupem bude kolektivní monografie.

 

Kritická hybridní edice Máchova Máje

(2016–2019)

Cílem projektu je nové kritické vydání básně Máj Karla Hynka Máchy, klíčového díla novočeské literatury, v rámci ediční řady Kritická hybridní edice (zahrnující knižní čtenářské vydání + vědecké elektronické vydání) a rozvinutí metodiky této ediční řady. Předpokladem je prozkoumání historie textu básně, především rukopisu Máje, které poslední kritická edice (1959) neprovedla a vycházela ze staré faksimile. Je třeba podrobit rukopis paleografickému rozboru, dešifrovat přeškrtaný text, určit provenienci a účel pořízení (mylný je starší předpoklad, že rukopis byl určen pro cenzuru), a zvážit tak editologickou relevanci rukopisu. Komentáře edice a separátní studie přinesou nové informace o tzv. Náčrtu Máje, o Máchově jazyce a dobové pražské nakladatelské praxi a ediční historii Máchova textu. Naváže se tak na přerušenou badatelskou linii, která je zásadní pro rozvoj domácí textologie. Obsahem elektronické edice bude mj. kompletní dokumentace ke kritickému vydání. 

 

Encyklopedie českého samizdatu I. Literární samizdat

(2015–2019)

Záměrem projektu bylo vytvořit encyklopedii českého literárního samizdatu. Autoři hodlají prostřednictvím jednotlivých hesel charakterizovat ústřední i periferní samizdatové edice, časopisy, sborníky a představit osobnosti, jež se na utváření a provozu samizdatové komunikace podílely. Těžiště hesláře je umístěno do období 1948–1989, zejména kontextová hesla však zasáhnou též do období předchozího i následujícího, dotknou se souvislostí českého samizdatu s podobnými komunikačními okruhy v tehdejší východní Evropě a v odůvodněných případech překročí hranici samizdatu směrem k obecněji chápané nezávislé kultuře.

 

Budování národa čtenářů. Sítě, podniky a protagonisté knižního trhu v Čechách (1749–1848)

(2015–2019)

Cílem projektu byl výzkum knižního trhu v Čechách mezi lety 1749 a 1848 jako pole determinovaného vývojem intelektuálních proudů, ekonomickými podmínkami jejich rozšíření prostřednictvím tištěných medií a propustností politických hranic vůči novým myšlenkám i postupnou autonomizací na základě zemského i jazykového principu. Za použití prosopografické i topografické metody bude projekt zpracovávat dosud neprobádané archivní zdroje za účelem shromáždění informací o protagonistech knižního trhu a jejich systematické analýzy. Zkoumání tiskařů, nakladatelů, knihkupců a sítě jejich tuzemských i zahraničních kontaktů umožní studium struktury intelektuální výměny a komunikace v době, která byla klíčová pro vytvoření moderního veřejného prostoru. Výsledné dvě monografie budou analyzovat strategie užívané protagonisty knižního trhu, diferenciaci a strukturaci intelektuální výměny a zároveň budou usilovat o zproblematizování tradičního narativu o profesionálních aktérech knižního trhu a jejich roli při formování moderního národa.

 

Nerudův verš

(2015–2019)

Jan Neruda bezpochyby patří mezi nejpřednější české básníky 19. století. Přesto stále postrádáme ucelený a systematický rozbor Nerudova verše, který je nezbytnou podmínkou pro porozumění Nerudovu básnickému dílu a jeho místu v národní a/nebo evropské versifikaci. Navrhovaný projekt nabízí vytvořit takový všestranný a úplný popis Nerudova verše, vycházející z tradice domácího (neo)strukturalismu. Metodologicky a teoreticky byla jeho báze nejnověji formulována v kolektivní monografii Úvod do teorie verše, jejímž je navrhovatel spoluautorem.

 

Obraz české literatury v korespondencích a díle Jakuba Demla

(2014–2018)

Bohatá a převážně nezveřejněná rukopisná korespondence Jakuba Demla představuje základní pramen k poznání dějin českého písemnictví. Vzhledem k velkému množství básníkových dopisů rozptýlených v různých archivech lze jeho korespondenci poznávat a zpřístupňovat pouze po etapách a jedině při soustředěné dlouhodobé spolupráci skupiny odborníků. Pro dějiny české poezie, překladu či knižní kultury jsou prvořadé soubory Demlovy korespondence s předními reprezentanty literatury 20. století: s básníkem Otokarem Březinou, kritikem F. X. Šaldou, spisovatelem Jaroslavem Durychem a vydavatelem Josefem Florianem (celkem asi 1000 dopisů). Tyto soubory je potřeba přednostně zpřístupnit či nově poznat. Kromě jejich zevrubné literárněhistorické reflexe, kterou umožní čtyři rozsáhlé samostatné studie, se projekt zaměří na přípravu dvou komentovaných edic dopisů Jakuba Demla s F. X. Šaldou a Otokarem Březinou. Součástí projektu je též vytvoření interní příručky, která shrne ediční zásady i problémy spojené s edicemi Demlových dopisů, a vědecká konference shrnující dosavadní výzkum a jeho poznatky.

 

Editologie: od náčrtu ke knize

(2014–2018)

Projekt je orientován k problematice metodologie ediční práce; analyzovány budou otázky časové a autorské atribuce, autorizace, volby výchozího textu, ediční přípravy, typů vydání, kompetence editora ad., a to v návaznosti na starší domácí pojetí, jak ho reprezentují příručky Editor a text (1971, 2. vyd. 2006) či Textologie: teorie a ediční praxe (1993, ed. Pavel Vašák et al.), ovšem s proměněnou perspektivou danou vývojem textologického myšlení u nás i v dotyku s pův. francouzskou genetickou kritikou a teoriemi zohledňujícími sociální fungování textu. Předmětem rozboru bude materiál Slezských písní Petra Bezruče, zvolený pro svou textologickou náročnost i možnost konfrontace s pojetím hlavních představitelů domácí textologické tradice F. Vodičky, O. Králíka či M. Červenky. Výsledkem projektu bude materiálem podložená přehledná monografická práce, která projektuje soustavu koherentních přístupů k editovanému textu a dá vědomí o přesahu navrhovaných pojmů do širší oblasti literární vědy a teorie.

 

Slovník literárněvědného strukturalismu

(2013–2018)

Záměrem projektu je vytvořit vůbec první historicko-komparativní terminologický slovník, který bude postihovat strukturalismus ve všech jeho podstatných dimenzích a podobách, které získal v rámci literární vědy v průběhu 20. století. Cílem je představit a vyložit základní teoretické a metodologické koncepce, paradigmata, klíčové pojmy, směry a školy strukturalistické literární vědy, a to jak z hlediska jejich historického vývoje, tak z hlediska jejich aktuální podoby. Strukturalismus představuje jeden z nejvlivnějších teoretických a metodologických přístupů ve společenských a humanitních vědách, je proto nezbytné, aby slovník obsahoval i hlavní termíny z řady dalších spřízněných oborů (např. lingvistiky, estetiky, sémiotiky, antropologie atd.). Autoři slovníku bohatě čerpají z metodologického dědictví Pražské školy, ale také z ostatních strukturalistických přístupů.

 

Subjekty, ideologie, modely, mýty a rituály v poezii českého stalinismu (1948–1953)

(2014–2018)

Navrhovaný projekt je zaměřený na analýzu problematiky ideologie, subjektů, mytických konstant a rituální povahy poezie českého stalinismu. Vychází z existujících rozborů kulturní politiky 50. let, které umožňují zrekonstruovat síť ideologických aparátů státu, produkujících programové požadavky „nové“ poezie a dohlížejících na důsledné dodržování doktrín a autoritativně vymezených principů. S využitím metodologických postupů běžných v angloamerické slavistice a rusistice se projekt zaměří na následující oblasti výzkumu: a) komunikace jedince a moci v rámci rigidní hierarchické struktury českého stalinismu b) vztah českého a sovětského modelu socialistického realismu c) poetika stalinismu zdůrazňující heterogennost prvků realizace mocenského modelu poezie d) individuální rysy lyrických subjektů básnických debutantů e) problematika kontinuity / diskontinuity socialistického realismu a meziválečné avantgardy (Vítězslav Nezval) Výstupy projektu budou případové studie zaměřené na dílčí oblasti výzkumu (a–e) a monografie systematicky shrnující jejich výsledky.

 

Dějiny a teorie českého verše 19. století

(2011–2018)

Cílem projektu je zmapovat dějiny a sémantiku českého verše 19. století. Metodologickými východisky projektu jsou český strukturalismus (teorie verše jako poetologická disciplína v úzké spolupráci s lingvistikou, literární dílo jako struktura vztahů) a angloamerická generativní metrika. Jedním z cílů projektu je vytvoření počítačového programu, který by dokázal veršované texty v elektronické podobě sám metricky a rytmicky určit a označit. Na základě tohoto nástroje a s využitím České elektronické knihovny chceme podat soustavné dějiny a teorii českého verše 19. století, což mimo jiné také znamená dílčí výsledky získané předchozími generacemi badatelů formulované bez použití výpočetní techniky a na mnohem menším materiálu buď potvrdit, nebo revidovat, a to jak v rovině teoretické, tak literárně-historické.

 

Technologie psaní. Materialita textu a proces vzniku autografu v české literatuře 1885–1989

(2014–2016)

Cílem projektu je literárněhistoricky prozkoumat vztah mezi technologií psaní, genezí textu a poetikou literárního díla. V centru zájmu se ocitne konkurence manuálního psaní a psaní na psacím stroji jako dvou základních technologických postupů, jež vstupovaly do významotvorného kontaktu od 80. let 19. století. Průzkum literárních textů z pohledu technologie psaní přináší nový vhled do vztahu autora a textu a dovoluje klást otázky po funkčních proměnách a projevech literární subjektivity. Z hlediska metody i důrazu na pramenný archivní výzkum se v českém kontextu jedná o první projekt tohoto druhu; jeho výstupem bude monografie.

 

Poetika deskripce: Průzkum reprezentačního potenciálu v intermediální perspektivě

(2012–2016)

Záměrem je soustavné interdisciplinárně založené pojednání deskripce a forem deskriptivity v literatuře a jiných uměleckých reprezentacích. Literární deskripce bude zkoumána jako průsečík historicky příznačných modelů reprezentace skutečnosti (tj. parametr historické poetiky prózy), průmět dobové architextury (tj. souboru tvůrčích principů, jež se manifestují v artefaktech a postupech různých umění) a také jako aspekt dobové epistémé. Výklad poetologický se soustředí na teoretizaci literárního popisu za současné revize jeho tradičních klasifikací v české poetice a stylistice, na vymezení vztahu deskripce a narace a typologizaci projevů deskriptivity. Přístup intermediální se zaměří na přenos deskriptivních schémat mezi různými uměními. Výklad z pozic kognitivních ukáže, nakolik je recepce literárního popisu ovlivněna čtenářskými kompetencemi, znalostí jiných forem umělecké reprezentace a modely pozorování. Analýzy budou sledovat fungování popisu jako prostředku evokace předmětné skutečnosti, složky epické výstavby díla a nosiče kulturních modelů. 

 

Pojmosloví literárního realismu

(2012–2016)

Cílem projektu je zmapovat široké pole výroků o realismu v české literatuře a na tomto základě poskytnout přehlednou charakteristiku různých pojetí literárního realismu. Projekt navazuje na terminologické práce Reného Wellka a jeho rozlišení mezi pojmem užívaným v dobových diskusích a pozdějším literárněvědným pojmem, jehož význam je buď těsně spjat s určitým literárněhistorickým obdobím, nebo vyjadřuje neomezenou fundamentální konstantu literární tvorby. Konfrontace obou oblastí užití pojmu a jejich zasazení do evropského kontextu myšlení o literatuře umožní poznání souvislostí, v nichž se konstituovaly základní kategorie vědeckého popisu realismu jako např. typizace či detail, a případně také kategorií, které se ve vědeckém diskurzu o realismu neprosadily. Výsledkem projektu bude monografie sestávající z terminologických statí doplněná o edici, která bude dokumentovat klíčové okamžiky diskusí o českém literárním realismu.

 

Jezuitské školské hry z českých zemí určené gramatikálním třídám

(2012–2016)

Jezuitské školské divadlo mělo pro české země v 17. a 18. století velký význam. Jezuité zde v tomto období měli téměř monopol na středoškolské vzdělání, a protože divadlo tvořilo nedílnou součást jejich školského systému, utvářely si tisíce studentů svou první představu o divadle právě na jejich gymnáziích. Až do vzniku prvních stálých veřejných divadel počátkem 18. století také školská představení představovala jediné veřejně přístupné divadlo, provozované pravidelně na stejném místě. České země disponují unikátním materiálem více než 200 kompletních textů her. Tento typ her, tj. běžná školská produkce, se v zahraničí téměř nedochoval, a proto je jen minimálně zachycen v odborné literatuře. Cílem navrhovatelky je prozkoumat hry určené tzv. gramatikálním třídám z hlediska námětu, zmapovat nejčastější tematické okruhy školského repertoáru a srovnat jejich zpracování v různých hrách i v jiných dobových literárních žánrech. Vybrané hry budou také zpřístupněny prostřednictvím kritické edice a překladu do češtiny.

 

Česká literatura a nová média

(2012–2016)

Předmětem výzkumu jsou proměny české literatury a literární kultury, k nimž došlo v souvislosti s nástupem a rozšířením nových médií a komunikačních technologií (zejména internetu) od druhé poloviny devadesátých let 20. století. Záměrem projektu je vytvořit heuristický, metodologický a historických základ, na kterém by bylo následně možno stavět další dílčí analýzy. Metodologickým rámce je koncept remediace představený J. D. Bolterem a adaptovaný navrhovatelem pro potřeby literárněhistorického výzkumu. Zkoumaný materiál je strukturován do dvou základních oblastí: první tvoří samo prostředí českého internetu, kde vznikají nové možnosti a příležitosti k tvorbě, prezentaci i reflexi literárních textů (hypertextové struktury, literární fóra, blogy); druhou oblast tvoří texty vydávaných v tradiční tištěné podobě, ale ve své kompoziční, žánrové i tematické rovině zřetelně odkazujících k novým digitálním technologiím a médiím (blogový román, román v e-mailech, básně psané jako SMS). Výstupem projektu bude rukopis monografie.

    

Bibliografie české literární vědy 19451960. Metodické aspekty článkové bibliografie a jejich aplikace v praxi

(2012–2015)

Předkládaný projekt si klade za cíl zkompletovat do souvislého chronologického celku článkovou Bibliografii české literární vědy, zřejmě největší oborovou bibliografii v ČR, a to konkrétně excerpcí titulů z posledního dosud nezpracovaného období 1945-1960 do databázové podoby. Svou komplexností a kvalitou (časové pokrytí 1775-současnost; přes dva miliony anotovaných excerpt s pročleněným věcným popisem; systematická dešifrace neznámých šifer) i výrazným mezioborovým přesahem (excerpta z oblasti jednotlivých národních filologií, uměnověd, historie, filosofie atd.) bibliografické zdroje ÚČL, kontinuálně přístupné online prostřednictvím specializovaných webových databází, představují v českých humanitních vědách ojedinělý výstup aplikovaného výzkumu a zejména pro období před rokem 1945 unikátní zdroj informací. Zásadním způsobem tak přispívají k uchování a prezentaci nehmotného kulturního dědictví českých zemí, včetně tradice českoněmecké. Na základě zkušeností se zpracováváním a udržováním takto obsáhlého korpusu dat bychom v rámci projektu dále chtěli vypracovat dvě metodické příručky: metodiku pro excerpci a evidenci článkově-bibliografického materiálu, včetně sestavování speciálních bibliografií, a dosud chybějící metodiku pro zpracování šifer a pseudonymů, které by zohledňovaly jak potřeby univerzální, tak oborová specifika a zároveň by reflektovaly proměny materiálu v období bezmála 250 let. U zpracovávaných metodických příruček předpokládáme užití nejen v užším oborovém rámci, ale i v oborech příbuzných a zejména pak kalkulujeme s jejich uplatněním v edukační praxi (vysokoškolská výuka, specializované semináře atp.). Sekundárně pak předpokládáme, že takto vzniklé výsledky aplikovaného výzkumu zpětně výrazně ovlivní kvalitu a kvantitu výzkumu základního v literární bohemistice a blízkých disciplínách, pro něž podchycení a následné utřídění výchozího pramenného materiálu v dobovém tisku i v budoucnu bude znamenat elementární předpoklad serióznosti vědecké práce.

 

Jan Čep - monografie

(2011–2015)

Projekt se bude zabývat dílem Jana Čepa z několika perspektiv, které vytvoří síť mnohočetných vztahů a ukáží na souvislosti, ale i jedinečnosti Čepova díla. První bude vytvořena pomocí pojmů existencionalismus a katolická literatura a zkoumána bude intertextovost motivů a jejich role při výstavbě hodnotového systému fikčního světa. Druhá bude vedena z roviny pojmů moderní literatura, expresionismus, realismus. Třetí bude pracovat na poli sémiotiky a využije fenomenologičnost Čepova významového prostoru - s bipolaritou motivů pomíjivé-stálé, vnější-vnitřní, město-venkov, cykličnost - linearita času, lyrika-epika, konkrétnost-abstraktnost ad. Čtvrtá se zaměří na výstavbu narativního útvaru  a základní instrumentář jí poskytne moderní naratologie. Zcelující perspektiva pak bude zajištěna využitím teorie fikčních světů, s pomocí jejího aparátu bude analyzována povaha výstavby povídkového útvaru a povaha vyšších významových celků - světů, jako komplexních významových systémů.

 

Česká literatura první dekády 21. století v souvislostech a interpretacích

(2011–2015)

Projekt Česká literatura první dekády 21. století v souvislostech a interpretacích  navazuje na projekt Česká literatura 90. let 20. století: soubor interpretačních studií, jehož výstupem byla kolektivní publikace V souřadnicích volnosti (Česká literatura devadesátých let dvacátého století v interpretacích), vydaná v roce 2008 v nakladatelství Academia. Pracovní tým chce na úspěšnou a ověřenou koncepci, založenou na kombinaci literárněhistorického přístupu a interpretace konkrétních textů, navázat a zachovat ji také pro zmapování české literatury období 2000–2010. Úvodní studie zprostředkuje literární život v letech 2000–2010 v širších souvislostech, vstupní studie jednotlivých oddílů (prózy, poezie, dramatu; cca 20–30 stran) shrnou příznačné tendence a pohyby v daném literárním druhu. Těžiště projektu bude spočívat v obsáhlé heslové části, v níž budou interpretovány vybrané prozaické, básnické a dramatické texty sledovaného období (celkově přibližně 70–80 hesel). Výběr interpretovaných děl bude vycházet z cíle projektu: nikoli předčasně kanonizovat, ale zachytit literaturu let 2000–2010 jako živé dění, vyzdvihnout díla, která významně spoluvytvářela pohyb literatury ve sledovaném období.

 

Vladimír Macura mezi vědou, literaturou a hrou

(2011–2015)

Monografie bude Vladimíra Macuru interpretovat nejen jako literárního historika, teoretika a sémiotika, který zásadně proměnit české nazírání na významné body národní historie, ale také jako překladatele z estonštiny a významného beletristu, autora pozoruhodných povídek a románů. Klíčem k této mimořádné osobnosti přitom bude jeho pojetí tvorby a života jako hry, tedy provokace a existenční vzpoury proti zdánlivým či skutečným danostem, která člověka vnitřně osvobozuje, ale má také schopnost má tyto danosti relativizovat, ba dokonce bourat: vytvářet nové reality.

 

Literární cenzura v obrysech. Administrativní kontrola a regulace literární komunikace v české kultuře 19. a 20. století  

(2010–2015)

Cílem projektu je zmapovat roli cenzury v české literární kultuře od konce 18. do konce 20. století. Metodologickým východiskem autorů je literárně komunikační pojetí cenzury, obohacené o fenomény decentralizace a vyjednávání, objevené poststrukturalistickými přístupy k cenzuře. Hlavním výstupem bude rukopis knihy přibližující cenzuru české literatury ve dvou oddělených pásmech periodizovaných podle proměn cenzurního řádu. Rámcové pásmo bude popisovat cenzuru jako byrokratickou instituci: cenzurní řád, tj. právní, kulturní a estetické normy řídící cenzuru, a organizace vykonávající cenzurní praxi. Druhé, rozsáhlejší pásmo budou tvořit případové studie analyzující modelové případy cenzurních zásahů, dokumentující jejich efekty v oblasti tvorby i recepce, postihující typické situace či strategie účastníků cenzurního procesu. Tyto studie budou dynamizovat obraz jednotlivých period literární cenzury a otevírat cenzuru jako teoretický i literárněhistorický problém. Jejich témata budou volena tak, aby ukazovala různé aspekty cenzury a její místo v procesu cirkulace forem, hodnot a významů.

   

Jan Mukařovský: život, dílo, ohlas

(2010–2015)

Projekt usiluje o nové a komplexní historicko-kritické hodnocení vědeckého díla českého literárního vědce a estetika Jana Mukařovského (1891−1975), jehož pojetí strukturalismu je v soudobé poststrukturální literární teorii a estetice stále velmi aktuální a inspirativní. Záměrem projektu je vytvořit vůbec první systematickou monografii o Janu Mukařovském, která bude přibližovat jeho život, dílo a ohlasy na jeho dílo. V širokém kontextu domácí, ale i zahraniční literární vědy, estetiky a filozofie (ale i politiky a kultury) se práce bude detailně zabývat jeho strukturální poetikou a estetikou, nastiňovat nejvýznamnější diskuse spojené s českým strukturalismem a konkrétně s jeho dílem. Druhým výstupem z projektu bude antologie textů, která bude představovat reprezentativní výbor z široké diskuse o českém strukturalismu, kterou vedli zahraniční badatelé (P. Garvin, J. Striedter, T. Winner aj.) zvláště v šedesátých až osmdesátých letech 20. století.

 

 

Slovník české literatury po roce 1945 on-line - Instituce poválečného literárního života

Komiks: dějiny - teorie

Kritické koncepty současné literární teorie

Obraz, gesto, paměť: "formule patosu" v českém výtvarném umění, literatuře a umělecko-estetickém myšlení 20. století

Podoby nové české divadelní hry po roce 1989

Rozšíření a další zpřístupnění Databáze českých literárních osobností

Digitalizace lístkového katalogu Retrospektivní bibliografie české literární vědy (1775-1945)

Dva žánry a jejich světy v kontextu české literatury

Pražská léta estetika A. G. Meißnera

Felix Vodička a český literárněvědný strukturalismus

Myšlení o literatuře: příspěvky k dějinám literárního dějepisectví, kritiky a polemiky v Čechách

Vyjednávání pod dohledem. Praktiky a strategie kontroly literatury v období stalinismu.

Přehled textologie a ediční praxe

Kritická hybridní edice

Neoficiální české drama v letech 1948 až 1989

Česká elektronická knihovna - Česká poesie 19. století (Rozšíření a dokončení)

Kritická edice korespondence Arne Novák a Josef Pekař

Česká elektronická knihovna - Česká poezie 19. století

Česká literatura na konci tisíciletí

Česká historická próza 20.století

Poetika literárního díla 20.století - 2.část

Časopis Česká literatura 1952-2002

Lexikon české literatury - závěrečná redakce

Text v pohybu

Česká literatura 90.let 20. století: soubor interpretačních studií

Literární dílo Josefa Čapka

Svět románů na pokračování. Komentované soupisy beletristických seriálů z českých magazinů a denního tisku,1906-1948

Pražský lingvistický kroužek v korespondenci svých členů

K literárnímu životu druhé republiky (1938-1939)

Problémy teorie vyprávění

Adaptace "Metzlerova slovníku teorie literatury a kultury" do českého prostředí

Česká povídka: vyprávění časoprostor. Studie k narativní výstavbě žánru

Vězeňská korespondence Jana Zahradníčka

Kamil Fiala a literární kritika českého modernismu

Mýty, jazyk a tabu české postavantgardy (40.-60. let 20. století)

Slovník české literatury po roce 1945 on line

Osobnosti české literatury šedesátých let XX. století. Soubor monografií

Středoevropský román

Pražský lingvistický kroužek II : v domácí i zahraniční korespondenci svých členů

Teréza Nováková ve světle rodinné korespondence

Lexikon české literatury. Díl 3 - redakce

Věcný informační tesaurus obecně literárního, vě- deckého a společenského bytí české národní kultury 1770-1945

Automatizace zpracování fondu periodik v bohemistické knihovně UČL AV ČR

Literární topologie

Česká literatura v exilu 1948-1989 (Bibliografie)

Rešeršní informační systém české literární bibliografie

Slovník českých spisovatelů 1945-1990 II.díl (M-Ž)

Kapitoly z poetiky Bohumila Hrabala

Literárněvědná bohemistika v zahraničí

Česká literatura 20. století

Lexikon české literatury. Díl 4. - zahájení

Poetika literárního díla 20.století

Thesaurus meter novočeské poezie /1795-1825/

Česká literární bibliografie - retrospektivní a do roku 1999

Literární brak.Operace vyloučení,operace nahrazení

Lexikon české literatury. Díl 4. - dokončení

Problémy literárních dějin ve vztahu k dějinám myšlení 

Mezi Východem a Západem: K vývojovým aspektům a tradici českého strukturalismu ve Spojených státech

Dějiny české literatury po roce 1945

K literárnímu životu druhé republiky (1938–1939)

Slovník českých poválečných literárních časopisů, institucí, nakladatelství a edic

Nakladatelé v českých kulturních dějinách 19. a 20. století

Krásná próza v českých časopisech národního obrození 1786-1830

Básník. Osobnost, dílo a jedinečnost Vladimíra Holana

Literární život českého exilu 1948-1968: dějiny, bibliografie, biografie

...na okraji chaosu.../poetika literárního díla 20. století/

Satirik převratu Jiří Haussmann

Struktury zvuku a významu /poetika literárního díla 20. století/

Dějiny české divadelní kultury 1945 - 1989

Základní problémy literárního díla, jeho analýzy a interpretace

Literárná tematologie

Slovník českých spisovatelů 1945-1990 I.díl

Emancipace operní režie

Proměny české meziválečné satiry

Svět rodokapsu. Komentovaný soupis sešitových románových edic 30. a 40. let

Krásná próza raného obrození ve světle dobových českých časopisů a almanachů (1786-1830)

Z dějin českého myšlení o literatuře 3 (1958-1969). Antologie k Dějinám české literatury

Na cestě ke smyslu (Poetika literárního díla 20. století)

Kapitoly z literární kultury padesátých let

Tři podoby české literární vědy v exilu po roce 1968: L. Doležel, K. Chvatík, M. Grygar

Přínos českého strukturalismu k teorii vyprávění

Kulturní přínos českých zemí v oblasti jazyka, umění a filozofie

Digitalizace knižního katalogu Ústavu pro českou literaturu a zpřístupnění databáze osobností české literatury

Česká elektronická knihovna - Poezie básníků debutujících v rozmezí let 1900-1918

Nadnárodní dimenze české národní literatury

Komplexní filologický výzkum jazyka a literatury 17. a 18.století ve středoevropských souvislostech

Národní identita a kulturní dědictví; moderní systémy sběru, uchování a zpracování informací (2001-2004, AV0/KS)

Předpoklady interpretace literárních textů

Slovník české prozy 1945 - 1991

Česká přízvučná metra: invarianty a varianty

Český jazyk a literatura

Digitalizace mikromédií

Slovník literárních děl. Svazek 1. České drama 1895-1989

Václav Petrbok: Arnošt V. Kraus (1859–1943) a počátky české germanobohemistiky

Život Krista Pána ve vztahu k Meditationes Vitae Christi

Dílo Antonína Brouska

Eseje z příčné poetiky

Česká poválečná avantgarda mezi individualismem a kolektivismem

„Contra Iudaeos“ – bohemikální protižidovské polemiky

Příležitostná poezie v první polovině devatenáctého století

Cenzura v Čechách v kontextu předbřeznové habsburské monarchie

Detektivní próza 20. let 20. století v Československu

Velké a malé dějiny: téma rodiny a rodu jako nástroj modelování historie v současné české próze

Svět literárních seriálů

Úvod od teorie vyprávění

Tvorba Františka Gellnera v tzv. "brněnském" období

Zdeněk Kalista. Osobnost a dílo

Dramatizace literárních děl

Subjekt v českém avantgardním umění

Serialita v naraci

Literatura 1945-1949: velká neznámá?

Básnické prostory (v) paměti (u vybraných českých básníků 2. poloviny 20. století)

Místo paměti: Bigbít

Literární muzea, památníky a výstavy v kontextu 50. let

Kronika česká Václava Hájka z Libočan: jazykové, literární a kulturní přesahy

Narativní způsoby posttraumatického vyprávění v současné literatuře

Diskurzivita literatury 19. století v česko-slovenském kontextu

Ivan Wernisch - Interpretační monografie

Český strukturalismus a ruský formalismus

Přehledné dějiny české literatury 1945-1989

Havlova Zahradní slavnost

Literární reprezentace krajiny

Oldřich Králík textolog a editor

O psaní vně logocentrismu

Beletrie a periodický tisk 1830-1850

Na rozcestí. Antologie textů k literárnímu životu Druhé republiky

Subjekt znalce v myšlení o literatuře a jeho komunikační strategie 

Diskurs pomíjivosti

Průvodce po světové literární teorii. Adaptace a aktualizace

Ekfráze jako modus reprezentace

Obraz Židů a židovství v české polemické literatuře

Spisovatel a dramatik František Zavřel (1884–1947) v ideových a kulturních souvislostech první poloviny 20. století

Skutečnost veršem vysněná: ideologické koncepty a kontexty poezie socialistického realismu (1945–1953)