Previous Next
Čteme očima, ale i rukama JIŘÍ TRÁVNÍČEK Jak se čtenářsky chováme v prostředí digitálním, o tom už víme poměrně dost (viz Naomi S. Baronová, Pablo...
Nová syntéza středověké knižní kultury JAN MALURA V posledních letech můžeme pozorovat nebývalou aktivitu na poli české knihovědy, přesněji řečeno výzkumu starší...
Reportáž vyžaduje nadání i kus dobrodružné povahy BARBORA OSVALDOVÁ Když jsem začínala jako asistentka učit na Fakultě sociálních věd a publicistiky, měla jsem poměrně...

Tým pro výzkum korespondence Jakuba Demla vznikl v květnu 2016 v rámci edičního a textologického oddělení Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Tvoří jej převážně badatelky a editorky, které v posledním desetiletí připravují k vydání básníkovy rukopisné korespondence a zkoumají je ve spojitosti s genezí Demlova knižního díla, jeho žánrů a výstavby a také – vzhledem k početnosti i skladbě adresátů či témat – v širších souvislostech české slovesnosti, umění a kultury 20. století. Postupně budují elektronický archiv dopisů a připravují komentovanou knižní řadu Korespondence Jakuba Demla. Prvních pět svazků vydalo nakladatelství Dauphin (dopisy s Josefem Ševčíkem, Matějem Fenclem, Evermodem Vladimírem Balcárkem, dvojdílná korespondence s Františkem Bílkem a Demlovy vzpomínky na Josefa Floriana), počínaje šestým svazkem řadu vydává Ústav pro českou literaturu (vzájemná korespondence s F. X. Šaldou a dvojdílná edice dopisů s Otokarem Březinou).

Tým chce navázat na průkopnickou práci Vladimíra Binara, který od sedmdesátých let 20. století inicioval a uskutečnil řadu samizdatových (později i časopiseckých) edic Demlových dopisů a jiných nevydaných rukopisů a ve strojopisné edici Rukopisy VBF společně s Bedřichem Fučíkem koncipoval čtrnáctisvazkové Dílo Jakuba Demla (v letech 1978–1983 s Mojmírem Trávníčkem, knihařem Stanislavem Vodičkou a dalšími spolupracovníky dokončili třináct svazků). Tým rovněž pokračuje v práci studentského semináře, který se v letech 2007 až 2011 v Ústavu české literatury a komparatistiky FF UK zabýval výzkumem, opisováním a soustřeďováním Demlových dopisů a vznikly v něm desítky drobnějších i rozsáhlých edic. Studentské práce daly základ jak elektronickému archivu a prvním čtyřem svazkům Korespondence, tak sborníku Literárního archivu PNP KOMU svěřiti tento list? Korespondence Jakuba Demla do roku 1918 (2011).

V září 2016 uspořádal tým mezinárodní konferenci a setkání Demlových čtenářů v Tasově a na jaře 2017 v Praze přednáškový cyklus o poetice a tradici básníkova díla. Z obou příležitostí vznikl almanach Cožpak to jsem chtěl, aby mne zařadili do literatury? Jakub Deml a literární tradice (2018).

V současnosti tým zkoumá básníkovy neuspořádané rukopisy a připravuje k vydání básníkovou rodinnou korespondenci a vzpomínky. V rámci projektu Deml–Florian–Durych: Korespondence a polemiky v rukopisech, dopisech, publicistice, literární tvorbě, překladech a vydavatelském díle, který podpořila Grantová agentura ČR (GA18–23843S), se věnuje též Demlovým dopisům s Josefem Florianem a Jaroslavem Durychem.

Úkoly týmu:

  1. vyhledávat, digitalizovat, v elektronickém archivu soustřeďovat, pořádat a postupně zpřístupňovat korespondenci Jakuba Demla a jeho adresátů i související dokumenty;
  2. na základě výzkumu zpřístupňovat nejvýznamnější rozsáhlé soubory básníkovy korespondence vědecké i širší čtenářské obci v knižní komentované edici Korespondence Jakuba Demla;
  3. přispět k soustavné odborné práci s prameny důležitými pro poznání básníkova díla a života i pro studium české literatury a knižní kultury 20. století;
  4. přispět k popularizaci Demlovy korespondence i díla;
  5. vytvářet platformu pro osvojování a sdílení editologických, textologických a literárněhistorických kompetencí souvisejících s vědeckým vydáváním souborů korespondence.

 

Týmové projekty:

Deml–Florian–Durych: Korespondence a polemiky v rukopisech, dopisech, publicistice, literární tvorbě, překladech a vydavatelském díle

GA ČR, GA18-23843S (2018–2021)

Dva soubory vzájemných dopisů J. Demla s J. Florianem a J. Durychem z let 1903 až 1935 představují významný, rozsáhlý (kolem 650 dopisů), avšak dosud nepřístupný pramen pro poznání dějin české literatury, překladu a knižní kultury. Obě korespondence živě dokládají intenzivní autorskou, překladatelskou i vydavatelskou spolupráci všech tří osobností – jejich společné cíle i spory mezi nimi. V době roztržek se jejich komunikace přenesla z dopisů do časopisů a sborníků, které řídili (Nova et Vetera, Archy, Šlépěje, Akord), do otevřených polemik. Projekt se zaměří na výzkum těchto textů a na přípravu a vydání dvou komentovaných edic dopisů, dalších rukopisů a polemik Demla s Florianem a Durychem. Každou edici doplní rozsáhlá literárněhistorická studie, jež chronologicky zachytí komunikaci, spolupráci i spory všech tří autorů se zřetelem ke genezi jejich děl, k autorským i vydavatelským postupům a strategiím. Archivní výzkum se se zaměří na neprobádané či neuspořádané prameny: další dopisy, rukopisy a vydavatelskou dokumentaci. Nové poznatky a nálezy výzkumu shrneme v odborném článku.

 

Obraz české literatury v korespondencích a díle Jakuba Demla

GAČR, GA14-32413S, (2014–2018)

Bohatá a převážně nezveřejněná rukopisná korespondence Jakuba Demla představuje základní pramen k poznání dějin českého písemnictví. Vzhledem k velkému množství básníkových dopisů rozptýlených v různých archivech lze jeho korespondenci poznávat a zpřístupňovat pouze po etapách a jedině při soustředěné dlouhodobé spolupráci skupiny odborníků. Pro dějiny české poezie, překladu či knižní kultury jsou prvořadé soubory Demlovy korespondence s předními reprezentanty literatury 20. století: s básníkem Otokarem Březinou, kritikem F. X. Šaldou, spisovatelem Jaroslavem Durychem a vydavatelem Josefem Florianem (celkem asi 1000 dopisů). Tyto soubory je potřeba přednostně zpřístupnit či nově poznat. Kromě jejich zevrubné literárněhistorické reflexe, kterou umožní čtyři rozsáhlé samostatné studie, se projekt zaměří na přípravu dvou komentovaných edic dopisů Jakuba Demla s F. X. Šaldou a Otokarem Březinou. Součástí projektu je též vytvoření interní příručky, která shrne ediční zásady i problémy spojené s edicemi Demlových dopisů, a vědecká konference shrnující dosavadní výzkum a jeho poznatky.

 

Složení týmu:

Mgr. Eliška Davidová – autorka bibliografie Demlových časopiseckých prací Publicistika Jakuba Demla (diplomová práce, FF UK 2012), spolueditorka čtvrtého svazku edice Korespondence Příteli Evermodu Balcárkovi místo čestného diplomu (2013; eds. Lenka Žehrová et al.) a pátého svazku Sedm let jsem u vás sloužil. Vzpomínky na Josefa Floriana (2015; s Danielou Iwashitou a Petrou Poukarovou Klimešovou); hlavní editorka dvojsvazku vzájemné korespondence Jakuba Demla a Otokara Březiny Poznávám krásu Vašich krajin (2018). Spoluorganizovala konferenci Cožpak to jsem chtěl, aby mne zařadili do literatury? Jakub Deml a literární tradice (Tasov 2016) a do stejnojmenného almanachu (2018) přispěla statí Příklad a pohoršení: K ohlasu Demlova Svědectví o Otokaru Březinovi.

Mgr. Jiří Flaišman, Ph.D. – vedoucí edičního a textologického oddělení ÚČL AV ČR, garantuje metodickou a odbornou úroveň edic.

Mgr. Markéta Ř. Holanová – spolu s Lucií Hrabalovou editorka Demlových dopisů Karlu Dostálu-Lutinovovi (seminární práce, FF UK 2009 a 2011), spoluautorka sborníku KOMU svěřiti tento list? Korespondence Jakuba Demla do roku 1918 (2011).

Mgr. Daniela Iwashita, Ph.D. – vedoucí týmu, řídí edici Korespondence Jakuba Demla; spoluautorka a editorka sborníku KOMU svěřiti tento list? Korespondence Jakuba Demla do roku 1918 (2011), editorka svazku Sedm let jsem u vás sloužil (2015; s Petrou Poukarovou Klimešovou a Eliškou Davidovou), spoluautorka dvou studií o cenzuře Demlových knih v kompendiu V obecném zájmu (2015; s Šárkou Kořínkovou), koeditorka svazku Pozorné srdce. Vzájemná korespondence Jakuba Demla a F. X. Šaldy (2016; s Šárkou Kořínkovou). Organizovala tasovskou konferenci Cožpak to jsem chtěl, aby mne zařadili do literatury? Jakub Deml a literární tradice (2016) a uspořádala stejnojmenný almanach (2018). Podílela se též na edici vzájemné korespondence Jakuba Demla a Otokara Březiny Poznávám krásu Vašich krajin (2018; eds. Eliška Davidová et al.). V současnosti připravuje edici vzájemné korespondence Jakuba Demla s Josefem Florianem a básníkovy rodinné korespondence.

Mgr. Šárka Kořínková – spolu s Ivou Mrázkovou iniciátorka prvních knižních edic dopisů a spolueditorka svazku Carissime, kde se touláte? Dopisy Jakuba Demla příteli Josefu Ševčíkovi do Babic (2010); editorka svazku I tento list považujte za neúplný. Dopisy Jakuba Demla příteli Matěji Fenclovi (2011); spoluautorka sborníku KOMU svěřiti tento list? Korespondence Jakuba Demla do roku 1918 (2011), koeditorka svazku Pozorné srdce. Vzájemná korespondence Jakuba Demla a F. X. Šaldy (2016; s Danielou Iwashitou), podílela se též na edici vzájemné korespondence Jakuba Demla a Otokara Březiny Poznávám krásu Vašich krajin (2018; eds. Eliška Davidová et al.). Je spoluautorkou dvou studií o cenzuře Demlových knih v kompendiu V obecném zájmu (2015; s Danielou Iwashitou) a spoluautorkou studie Inspirace, spolupráce a polemiky v korespondenci Jakuba Demla a Jaroslava Durycha (2018; s Vladimírou Staňkovou). Korespondenci těchto dvou básníků také v současnosti připravuje k vydání.

PhDr. Mgr. Michal Mocek – redaktor deníku Právo; dlouhodobě se zabývá historií novojičínské knihtiskárny Kryl a Scotti / Karel Kryl, o níž publikoval několik odborných statí. Do sborníku Cožpak to jsem chtěl, aby mne zařadili do literatury? Jakub Deml a literární tradice (2018) přispěl studií Jakub Deml a dílo Pavly Kytlicové a zprávou Jakub Deml a novojičínští tiskaři. V současnosti se podílí na výzkumu básníkových rukopisů a na přípravě komentářů pro edici vzájemné korespondence Jakuba Demla s Josefem Florianem.

Mgr. Iva Mrázková – s Šárkou Kořínkovou iniciátorka prvních knižních edic a spolueditorka svazku Carissime, kde se touláte? Dopisy Jakuba Demla příteli Josefu Ševčíkovi do Babic (2010); spoluautorka sborníku KOMU svěřiti tento list? Korespondence Jakuba Demla do roku 1918 (2011); editorka dvojsvazkového souboru Číslo jednací: láska. Vzájemná korespondence Jakuba Demla a Františka Bílka (2012); podílela se též na ediční přípravě vzájemné korespondence Jakuba Demla a Otokara Březiny Poznávám krásu Vašich krajin (2018; eds. Eliška Davidová et al.).

Mgr. Petra Loučová – členka oddělení teorie Ústavu pro českou literaturu; spoluautorka encyklopedie Český literární samizdat 1949–1989, pro niž mj. zpracovala heslo o strojopisné edici Rukopisy VBF. Ve sborníku Cožpak to jsem chtěl, aby mne zařadili do literatury? Jakub Deml a literární tradice (2018) publikovala studii „Poslední Šlépěje“ Jakuba Demla aneb Jakub Deml samizdatový. Spolupracovala na edici vzájemné korespondence Jakuba Demla a Otokara Březiny Poznávám krásu Vašich krajin (2018; eds. Eliška Davidová et al.).

BcA. Barbora Podaná – studuje bohemistiku na FF UK, v Ústavu pro českou literaturu mimo jiné spolupracuje na edici Korespondence Jakuba Demla, například jako koeditorka Demlova rukopisného deníku K Březinovi pro vzájemnou korespondenci Jakuba Demla a Otokara Březiny Poznávám krásu Vašich krajin (2018, eds. Eliška Davidová et al.). Spoluorganizovala konferenci Cožpak to jsem chtěl, aby mne zařadili do literatury? Jakub Deml a literární tradice (Tasov 2016) a redakčně i autorsky se podílela na stejnojmenném almanachu (2018), kam přispěla statí Jakub Deml a T. G. Masaryk ve dvou pramenech.

Mgr. Vladimíra Staňková – spoluautorka a spolueditorka sborníku KOMU svěřiti tento list? Korespondence Jakuba Demla do roku 1918 (2011), pro nějž edičně připravila listy Jakuba Demla Jindřichu Skopcovi; editorka dopisů Jakuba Demla Jaroslavu Durychovi (diplomová práce, FF UK 2016) a spoluautorka studie Inspirace, spolupráce a polemiky v korespondenci Jakuba Demla a Jaroslava Durycha (2018; s Šárkou Kořínkovou).