Ústav pro českou literaturu AV ČR Institute of Czech literature of the CAS
Obsah vašeho košíku

Nemáte žádné položky v košíku

Zemřela Jaroslava Janáčková

V nedožitých 94 letech zemřela 30. srpna 2024 ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze literární historička Jaroslava Janáčková, profesorka Univerzity Karlovy, autorka řady knih o české literatuře 19. století, členka vydavatelského kolektivu Korespondence Boženy Němcové a Korespondence Karla Havlíčka, spoluautorka oblíbené příručky Česká literatura od počátků k dnešku a v letech 1988–1989 vědecká pracovnice v Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV.

Jaroslava Janáčková (1930–2024), foto z r. 2016: Michael Wögerbauer
Jaroslava Janáčková (1930–2024), autorem fotografie z roku 2016 je Michael Wögerbauer

Jaroslava Janáčková se narodila 24. 11. 1930 v Havlíčkově Borové do rodiny středního rolníka. Po maturitě na chotěbořském gymnáziu, kde poznala svého budoucího muže, historika Františka Janáčka (1930–1995), vystudovala v Praze češtinu a ruštinu na Pedagogické a poté Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. I když jako hostující profesorka přednášela též na jiných vysokých školách, Filozofická fakulta UK se stala jejím akademickým domovem, vyučovala zde po více než třicet let a i jako emeritní členka zdejší akademické obce na půdě fakulty prakticky až do konce života spolupracovala se svými někdejšími žáky na promýšlení metod pro vydávání a výklad korespondence jako jedinečného útvaru dialogické písemné komunikace.

V étosu svého pedagogického působení i ve své vědecké práci Jaroslava Janáčková programově navazovala na dílo svého milovaného učitele, zakladatelské osobnosti strukturalistické literární historiografie Felixe Vodičky. Svá strukturalistická východiska průběžně aktualizovala o podněty dalších vědeckých směrů, zejména teorie literární komunikace. Předmětem jejího zájmu se stala převážně umělecká próza druhé poloviny 19. století, epocha od romantismu k modernismu. V tvorbě autorů jako Alois Jirásek, Jakub Arbes či Gabriela Preissová nacházela podobně tvůrčí odpovědi na proměňující se umělecké otázky a podobně vynalézavé příspěvky k proměnám literárního jazyka, jaké jsou běžněji dokládány na materiálu tehdejší poezie. Literatura pro ni nebyla jen uměním, ale také kulturní a sociální praxí. Vedle velkých autorů a děl věnovala proto v četných edicích či studiích pozornost také knížkám lidového čtení, populární beletrii, nakladatelskému provozu, čtenářům a čtení. Když se po listopadu 1989 vrátila na Filozofickou fakultu UK, odkud musela v letech pozdní normalizace odejít, obrátila pozornost svou i svých studentů k zakladatelským osobnostem novodobé české literatury, zejména Boženě Němcové, jejíž Babičce věnovala objevnou knižní studii Příběh tajemného psaní.

Literární texty, jimž se jako literární historička věnovala, byly pro Jaroslavu Janáčkovou nejen objektem vědecké analýzy, ale i zdrojem živých odpovědí na aktuální životní otázky. Aby na tuto životnost a aktuálnost české literatury 19. století poukázala, vykonala stovky přednášek pro veřejnost, spolupracovala, a to i jako iniciátorka různých projektů, s rozhlasovými tvůrci, divadelníky, filmaři.

Pavel Janáček

Více informací: Slovník české literatury