Previous Next
Za Vlastimilem Válkem ZUZANA URVÁLKOVÁ „Vzpomínky jsou jediný ráj, z něhož člověka nelze vyhnat.“ Jean Paul Úmrtím doc. PhDr. Vlastimila...
Prožít dobu prostřednictvím slov MARKÉTA KITTLOVÁ Antologie Cesty do utopie je rozsahem a editorským záměrem monumentální dílo. Na téměř devíti stech...
Strukturalismus v průsečíku pohledů ROMAN KANDA Polský bohemista a slavista Piotr Gierowski (1978) působí na Jagellonské univerzitě v Krakově a zabývá se...

10. dubna  2012 od 17 hodin proslovila v zasedací místnosti Ústavu pro českou literaturu AV ČR Stanislava Fedrová přednášku "Obraz – pozorovatel – text: ekfráze jako intermediální žánr".

 

Anotace:

A já jsem vyšla na chodbu a dívala se na strop, na kterém se táhla freska fauna unášejícího nymfu […] nikdo se nedívá vzhůru, jediná já se dívám a žasnu nad tím, co vidím, čeho jsem svědkem.

Ekfráze je žánrem „prostředkujícím“ mezi dvěma médii reprezentace světa, verbálním a vizuálním: jejím účelem tradičně bylo působit na čtenáře tak, aby mu popisovaný obraz vyvstal před očima. Jenže: kdo se to vlastně dívá v aktu pozorování a kdo popisuje? Jakou roli v ekfrastických textech hraje sám pozorovatel? Promítá se do aktu deskripce dobová determinace vidění? A jak se viděné proměňuje v mysli a paměti pozorovatele? On je tím, kdo určuje optiku, objektivizuje nebo subjektivizuje pozorování. Může být interpretem, prostředníkem, díky němuž čtenář získává perspektivu spolu-pozorovatele obrazu, může být ale také postavou fikčního světa a vizuální reprezentace zároveň, která jen v úžasu zírá. Materiálem pro toto uvažování nám bude několik příkladů z české prózy 20. století (Durych, Maria, Langer, Hrabal).

 

Přednáška je součástí cyklu Literárněvědné fórum - Přesahování literatury: intermediální a interdisciplinární přístupy.