Previous Next
Víra v očividné poznání aneb Co s literaturou v době nedůvěry v slovo? MARIE ŠKARPOVÁ Lenka Řezníková si v knize Ad maiorem evidentiam. Literární reprezentace „zřejmého“ v textech J. A....
Nový pohled na počátky českého knihtisku VÁCLAV BOK Kamil Boldan, náš přední knihovědec specializovaný na studium prvotisků, předkládá po řadě odborných článků a...
Za Vlastimilem Válkem ZUZANA URVÁLKOVÁ „Vzpomínky jsou jediný ráj, z něhož člověka nelze vyhnat.“ Jean Paul Úmrtím doc. PhDr. Vlastimila...

13. března od 17:00 proslovila Petra Hanáková (FF UK Praha) v zasedací místnosti Ústavu pro českou literaturu AV ČR přednášku Čtenář a divák v době „smrti filmu“.

 Anotace:

Mnozí tvůrci (namátkou Godard, Greenaway) i teoretici filmu, umění a nových médií (např. Manovich, Krauss(ová), Bellour, Usai a mnozí další) někdy potměšile, jindy zcela apokalypticky mluví o době nástupu nových médií, digitalizace a odtělesněného obrazu jako o období „po smrti filmu“, ve kterém je třeba přehodnotit základní koordináty jak mediální specifičnosti „filmu po filmu“, tak i diváckého zážitku. Vstoupili jsme podle nich do „temného období“ mediální smrti a následného truchlení uprostřed novomediálního chaosu, nebo naopak do osvobozující doby okouzlení interaktivními a demokratizačními audiovizuálními formami – což jsou pozice, které se kdysi nazývaly „skeptická“ a „těšitelská“. Co ovšem toto období mediální změny znamená pro diváka, potažmo pro čtenáře? Jak se vpisuje do nového, v mnohém komplikovanějšího vztahu k obrazu/textu? A v jakém smyslu znamená smrt filmu zrození nového diváka?

Přednáška byla součástí cyklu Literárněvědné fórum: Přesahování literatury. Intermediální a interdisciplinární přístupy.

 

{webgallery integration="phocagallery"}32{/webgallery}