Previous Next
Za Vlastimilem Válkem ZUZANA URVÁLKOVÁ „Vzpomínky jsou jediný ráj, z něhož člověka nelze vyhnat.“ Jean Paul Úmrtím doc. PhDr. Vlastimila...
Prožít dobu prostřednictvím slov MARKÉTA KITTLOVÁ Antologie Cesty do utopie je rozsahem a editorským záměrem monumentální dílo. Na téměř devíti stech...
Strukturalismus v průsečíku pohledů ROMAN KANDA Polský bohemista a slavista Piotr Gierowski (1978) působí na Jagellonské univerzitě v Krakově a zabývá se...

Česká literatura v síti

 

V redakčním blogu časopisu Česká literatura jsou v týdenním intervalu zveřejňovány zejména recenze, zprávy, poznámky či komentáře, které sledují aktuální dění a jež zpravidla vyšly na stránkách časopisu nebo souvisejí s jeho obsahem, doplňují ho a komentují.

LUKÁŠ M. VYTLAČIL

Utváření obrazu a pověsti českého a římského krále Václava IV. V úterý 17. září 2019 se v konferenčních prostorách pražské vily Lanna uskutečnil společný workshop Historického ústavu a Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR, jenž byl věnován osobnosti Václava IV. Lucemburského. U příležitosti šesti set let od jeho úmrtí se tak otevřelo téma panovníkovy pověsti a jejího dalšího života v paměti dalších staletí.

GABRIELA ROMANOVÁ — VOJTĚCH MALÍNEK

Digitální technologie nabízejí čím dál dokonalejší nástroje pro práci s texty a dalšími materiály nejen na poli literární vědy. Bibliografie jako disciplína, která díky technickému pokroku již před delší dobou opustila katalogizaci prostřednictvím papírových lístečků, stojí před čím dál naléhavějším úkolem klást si nové výzkumné otázky, pro jejichž zodpovídání může využívat velké datové soubory a verifikovat tak většinou induktivně vyvozované teze základního výzkumu. Jedním z projektů, který propojuje činnost českých a polských literárních vědců, je spolupráce mezi Českou literární bibliografií (provozovanou Ústavem pro českou literaturu AV ČR) s Centrem Humanistyki Cyfrowej Instytutu Badań Literackich Polskiej Akademii Nauk; právě toto pracoviště mj. provozuje literární bibliografii polskou (Polska Bibliografia Literacka — poznaňská pobočka Instytutu Badań Literackich PAN). V rámci vzájemné spolupráce si oba týmy nejen vyměňují zkušenosti s běžným bibliografickým provozem, řeší důležité metodologické otázky i budoucnost bibliografie jako svébytné disciplíny, ale souběžně prověřují též související možnosti výzkumu velkých dat metodami digital humanities či spolupracují v otázkách studia opoziční kultury v období komunistických diktatur.

VERONIKA KOŠNAROVÁ

Poté co nakladatelství Malvern v čele s Jakubem Hlaváčkem vydalo řadu individuálních publikací podepsaných jmény klíčových i spřátelených osobností spjatých s meziválečnou francouzskou parasurrealistickou skupinou Vysoká hra, přistoupilo k edičnímu projektu, který lze vnímat jako jisté vyvrcholení této dlouhodobé tendence. Jedná se o trilogii tří svazků vydaných v sjednocené grafické úpravě, navazující na typografii původní revue Le Grand Jeu, tedy časopiseckého orgánu zmíněné skupiny. Jako první vyšel v roce 2017 svazek přinášející kompletní český překlad tohoto periodika. Řada zahrnutých textů u nás byla publikována již dříve, a to v antologii Vysoká hra (Praha, Torst 1993), již — s použitím překladů Věry Linhartové (chystaných původně k vydání už na konci šedesátých let) — připravil ve spolupráci s Ladislavem Šerým Miloslav Topinka. Kompletní vydání listu Le Grand Jeu, zahrnující krom tří vydaných čísel i rekonstruované číslo čtvrté, má přesto svou nezpochybnitelnou hodnotu. O převod textů do češtiny dosud nepřeložených se postarali kromě shora jmenovaného Jakuba Hlaváčka Jiří Pelán a Jacques Joseph; na svazku se dále podílel — taktéž již jmenovaný — M. Topinka, jenž se spolu s J. Hlaváčkem a J. Josephem ujal redakce textů. Komplementárním pandánem k svazku prvnímu je svazek druhý, nazvaný Vysoká hra. Mýtus nenávratného (2018). Editoři J. Hlaváček a M. Topinka jej koncipovali jako výbor původních textů členů skupiny, publikovaných mimo časopiseckou platformu, a dále esejů a studií reflektujících činnost Vysoké hry; na závěr pak zařadili oddíl „Z korespondence“.

MARTIN MACHOVEC

Po krátké a těžké nemoci ve věku osmašedesáti let zemřel v pražské nemocnici v Motole významný český literární historik a editor PaedDr. Petr Holman.

PETER DEUTSCHMANN

U příležitosti stého výročí založení Československa si autoři recenzované knihy stanovili jasný cíl: doložit vztah mezi hrdiny dramat a hrdiny českých dějin. Tato snaha — zejména v kontextu současného divadla, které je již nějakou dobu označováno jako postdramatické — čímž je míněn zejména odklon od reprezentační funkce divadla — může vyznít poněkud anachronicky. Zřejmě proto autoři tuto snahu v úvodu odůvodňují a ospravedlňují. Toto nutkání ospravedlňovat se směřuje spíše k odborné divadelní a literárněvědné veřejnosti než k širšímu publiku, jež zpravidla nemá problémy se spojováním fiktivních literárních postav s reálnými historickými osobnostmi. Toto spojení může být často i zkratové, a právě proto může vyvolávat obzvláště intenzivní a dlouhotrvající diskuze, jak to dokládá příklad Josefa Švejka, nejznámějšího (anti)hrdiny české literatury. Autoři tedy nabádají k opatrnosti při nahlížení na literární postavy, které je třeba vnímat ve spojitosti s jejich žánrově podmíněnými funkcemi a nikoli jako odraz společenské reality, případně jako projev „národního charakteru“. Až po vnitřní, respektive žánrově specifické funkci té které postavy vyvstává otázka, nakolik jsou v díle případně v postavě hrdiny ztvárněny kolize, které jsou pro společnost relevantní (viz s. 6).