Previous Next
Za Vlastimilem Válkem ZUZANA URVÁLKOVÁ „Vzpomínky jsou jediný ráj, z něhož člověka nelze vyhnat.“ Jean Paul Úmrtím doc. PhDr. Vlastimila...
Prožít dobu prostřednictvím slov MARKÉTA KITTLOVÁ Antologie Cesty do utopie je rozsahem a editorským záměrem monumentální dílo. Na téměř devíti stech...
Strukturalismus v průsečíku pohledů ROMAN KANDA Polský bohemista a slavista Piotr Gierowski (1978) působí na Jagellonské univerzitě v Krakově a zabývá se...

Česká literatura v síti

 

V redakčním blogu časopisu Česká literatura jsou v týdenním intervalu zveřejňovány zejména recenze, zprávy, poznámky či komentáře, které sledují aktuální dění a jež zpravidla vyšly na stránkách časopisu nebo souvisejí s jeho obsahem, doplňují ho a komentují.

DAGMAR VOBECKÁ

„Intelektuálové na Východě rozuměli intelektuálům na Západě, protože četli stejné knihy,“ napsal ve svém novinovém článku v roce 2003 John P. C. Matthews, bývalý spolupracovník Rádia Svobodná Evropa (RFE) v Mnichově a jeden z prvních tvůrců amerického programu distribuce knih s finanční podporou CIA.

DALIBOR TUREČEK

Monografie Pavla Šidáka je založena tematologicky a pohybuje se na rozhraní literární historie a slovesné folkloristiky. V obou oblastech je autor důkladně poučen, opírá se navíc o rozsáhlou heuristiku a svazek vyrůstá z průběžně vzniklých, pro knižní vydání dopracovaných studií.

EDUARD BURGET

V roce 2014 vydala teatroložka Petra Ježková obsáhlou monografii Obležen národem dramatiků o prozaikovi, fejetonistovi, kritikovi a v letech 1896 až 1900 dramaturgovi (a později až do své smrti lektorovi) pražského Národního divadla Janu Lierovi (1852 až 1917). Kniha je to v mnoha ohledech objevná, přestože si autorka zvolila pro svou práci klasický rámec knižní biografie, podařilo se jí za pomoci důkladného archivního výzkumu napsat knihu, jež dalece přesahuje obzor běžného životopisného pojednání.

BARBORA DOLEŽALOVÁ

Ve dnech 19. a 20. září 2018 proběhla v Moravské zemské knihovně konference s názvem Slovníky modernistů a paradigmata moderny, kterou společně s Moravskou zemskou knihovnou pořádala Filozofická fakulta Jihočeské univerzity a Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Své příspěvky předneslo 26 vystupujících z České republiky i ze zahraničí.

KATEŘINA PIORECKÁ

„Za nesnáze způsobené válkou je české obyvatelstvo kromě samozřejmého hospodářského rozkvětu odškodňováno příkladnými, dříve nepoznanými sociálními a kulturními opatřeními.“ Tvrzení Karla Hermanna Franka, otištěné 30. 7. 1944 v deníku Die Zeit vydávaném NSDAP v Reichenbergu pro Říšskou župu Sudety většinou čteme jako manipulativní propagandistické gesto. Německý historik Volker Mohn už v úvodu své původně německy vydané dizertace připouští, že výrok skutečnou situaci v Protektorátu Čechy a Morava nevystihuje, nicméně německý státní ministr pro protektorát o růstu knižní produkce, návštěvnosti divadel, koncertů a především kin ve srovnání s rokem 1938 nelhal. Jaké místo tedy zaujímala kultura v protektorátní každodennosti? Jaké byly důvody zachovávání zdání české kulturní autonomie? A nakolik se jazykově česká umělecká tvorba stala nástrojem německé propagandy? To jsou pro Volkera Mohna natolik klíčové otázky, že Frankovým výrokem rámuje celou svou monografii Nacistická kulturní politika v Protektorátu. Koncepce, praxe a reakce české strany (NS-Kulturpolitik im Protektorat Böhmen und Mähren: Konzepte, Praktiken, Reaktionen, Essen, Klartext 2014).