Previous Next
Jaký Pondělíček, takový Kundera PETR ŠÁMAL Milan Kundera to nemá snadné. Život spisovatele, který opakovaně zdůrazňuje, že podstatné je dílo, nikoli osoba...
Kritické po(c)hyby KLÁRA SOUKUPOVÁ Publikace Kritika v pohybu Marka Lolloka vychází ze stejnojmenné dizertační práce, kterou autor v roce...
Kniha tovaryšská… a hned už syntéza JIŘÍ TRÁVNÍČEK  Původní, italské vydání této nevelké publikace má vročení 1950 (podruhé vyšla po autorově smrti v...

hodrova_bigV knize není město sledováno jen jako téma či pozadí literárních (případně výtvarných) děl, ale především jako charakteristický a jedinečný způsob existence ve světě a prožívání a reflexe světa. V tomto smyslu se výklad v 1. části – Čtení a psaní města – ubírá od pokusu vymezit specifičnost „textu“ města k způsobům „psaní“ města (text-proud a text tkaný); v kapitole Město v síti textů je sledována dynamika města, jeho obrazů v síti textů se zvláštní pozorností k tzv. pražskému (kon)textu. Ve 2. části – Chůze městem – se výklad zabývá toposy spjatými s chůzí, tímto důležitým způsobem čtení i psaní města (chodec každodenní a „jiný“, mytický, dvojník, zavržený chodec aj.). Vše směřuje k části třetí – Obývání města –, ve které se na základě analýzy významných podob, „poloh“ a metafor města (např. město-podsvětí, „temná noc“ města) rýsuje archetypální, „hlubinné“ pojetí města. To plyne z hypotézy niterného propojení a soubytí obyvatel s městem – obyvatel, kteří město „čtou“ a „píšou“ nejen budováním města, ale i svou existencí a prožíváním, a města, které zdaleka není pouze inertní hmotou, ale dynamickým a „cítícím“ celkem, subjektem svého druhu. Tento subjektivní aspekt města se projevuje i ve způsobu, jímž je text o městě napsán. Text je doprovozen autorčinými fotografiemi, zachycujícími městské domovní skulptury hlav a dalšími dvoubarevnými ilustracemi, rejstřík.