Previous Next
Jaký Pondělíček, takový Kundera PETR ŠÁMAL Milan Kundera to nemá snadné. Život spisovatele, který opakovaně zdůrazňuje, že podstatné je dílo, nikoli osoba...
Kritické po(c)hyby KLÁRA SOUKUPOVÁ Publikace Kritika v pohybu Marka Lolloka vychází ze stejnojmenné dizertační práce, kterou autor v roce...
Kniha tovaryšská… a hned už syntéza JIŘÍ TRÁVNÍČEK  Původní, italské vydání této nevelké publikace má vročení 1950 (podruhé vyšla po autorově smrti v...

obalka 2Předkládaná edice zpřítomňuje polemické střetnutí stoupenců formalistického a marxistického pojetí umění, k němuž došlo v Rusku (SSSR) v první polovině dvacátých let minulého století. Cílem je ukázat vymezování obou přístupů k literatuře, stejně jako vývoj a důsledky dané konfrontace. 

Polemika mezi marxismem a formalismem představuje zásadní střet určující pro utváření veškerých uměnovědných disciplín po celé 20. století. Metodologie formální školy (zastoupená zde V. Šklovským a B. Ejchenbaumem) akcentuje analytický, dílocentrický přístup. Marxistický tábor, vyzdvihující společenský dosah umění, je představen argumenty L. Trockého a A. Lunačarského.
Doprovodná studie mapuje nejen hlavní teze a odhaluje argumentační zázemí, dobovou terminologii a autority, na něž se obě strany odvolávají, ale ukazuje i širší kontext jednotlivých polemických vystoupení a začleňuje další diskutéry, kteří na spor reagují po svém (okruh M. Bachtina, R. Jakobson a další).
V neposlední řadě se stává zřejmým, jak toto střetnutí nezůstalo bez vzájemných vlivů a odezvy na obou stranách: marxističtí kritici přejímají některé formalistické termíny a obraty (lze také sledovat výzvy k jakémusi „smíření“ obou přístupů); formalismus se ve své další fázi pozoruhodným způsobem vypořádává se sociálním rozměrem v umění.