Střední a východní Evropa se ve 20. století stala dějištěm nesčetných krvavých konfliktů: v rovině paměti se tu navzájem prostoupily sociální a národnostní konflikty, revoluční zlomy, dobyvačné války s etnickými čistkami. Sborník obsahuje příspěvky, které se zabývají okolnostmi utváření historické paměti a kultury vzpomínání na válečné události, a to jak popularizací a komercializací kultury vzpomínání, tak sebereflexí oficiální paměti, která je spojena s paměťovým diskurzem ve vědě a politice. Předložené studie se zaměří na různé typy paměti, na prostředky konstruování a reflexe individuální a skupinové (sociální, národní) identity a pokusí se navázat na dosud méně zpracovaná témata, jakými jsou např. traumatizující válečné zážitky, transgenerační dopady války, zacházení s menšinami ve válce, konceptualizace prostorů války aj.
Previous
Next
Jaký Pondělíček, takový Kundera
PETR ŠÁMAL
Milan Kundera to nemá snadné. Život spisovatele, který opakovaně zdůrazňuje, že podstatné je dílo, nikoli osoba...
Kritické po(c)hyby
KLÁRA SOUKUPOVÁ
Publikace Kritika v pohybu Marka Lolloka vychází ze stejnojmenné dizertační práce, kterou autor v roce...
Kniha tovaryšská… a hned už syntéza
JIŘÍ TRÁVNÍČEK
Původní, italské vydání této nevelké publikace má vročení 1950 (podruhé vyšla po autorově smrti v roce...


