Previous Next
Citlivé čtení Josefa Hrdličky VERONIKA KOŠNAROVÁ Ve své nové knize Poezie a kosmos Josef Hrdlička přinejmenším v některých aspektech navazuje na...
K dějinám evropské moderny: česká literatura německého jazyka LUCIE ANTOŠÍKOVÁ Už dlouho jsem knihu nečetla s takovou radostí. Publikace Kristiny Lahlové je výborně napsané, velmi...
Zdroje historického vědomí raněnovověkých měst JAN LINKA V útulném konferenčním sále s výhledem do Husovy ulice se 28. května 2018 v Masarykově ústavu a archivu Akademie...

Oddělení starší literatury bylo založeno na počátku roku 2011, a představuje tak jeden z nejmladších a zároveň nejmenších týmů ÚČL. Vzniklo s cílem vytvořit základnu pro revitalizaci výzkumu středověkého a raněnovověkého písemnictví na českém území, s důrazem na jeho jazykovou, kulturní a náboženskou pluralitu. V centru našeho zájmu není tedy pouze literatura psaná v českém jazyce, nýbrž i písemnictví latinské, německé, hebrejské a jidiš od jeho počátků po 18. století. S ohledem na toto rozpětí nám záleží rovněž na tom, abychom odborníkům z jiných spřízněných pracovišť poskytovali prostor k diskusi a k prezentaci jejich vlastních výsledků, například prostřednictvím neformálních Staročeských dýchánků či kulatých stolů zaměřených na aktuální výzkumná témata. V dlouhodobé perspektivě hodláme koncepčně navázat na dřívější projekty realizované pracovníky ÚČL (např. pod vedením J. Hrabáka ediční řada antologií Výbor z české literatury od počátků po dobu Husovu / husitské doby 1957, 1963, 1964; pod vedením A. Škarky Soupis pramenů k dějinám staršího českého písemnictví, výklad starší literatury v heslech J. Kolára či J. Lehára pro Lexikon české literatury ad.). V současnosti si členové oddělení dílčími sondami a studiemi a mapováním nezpracovaných či málo reflektovaných témat starší literatury připravují půdu pro budoucí výkladový slovník děl starší literatury. Vedle vlastního výzkumu je jedním z úkolů našeho pracoviště aktivní vstup do současného českého a evropského badatelského diskurzu. Prostřednictvím přednášek, výstav a přípravou edic (Hájkova Kronika česká, jezuitské drama, ediční řada Česká knižnice) se snažíme oslovit také širší veřejnost.

Týmové projekty

Od roku 2013 pořádají členové oddělení minimálně jednu odbornou konferenci ročně. Během těchto setkávání se snažíme reflektovat a inovativně uchopit aktuální témata, která rezonují i v širším společenském kontextu (výročí, edice pramenů a literárních textů), a závěry těchto setkávání rovněž publikovat. Naše výzkumná témata pravidelně představujeme širší veřejnosti formou výstav, jejichž panely uzpůsobené k tisku jsou volně k dispozici v edici „Literatura ke stažení“.  

V roce 2013 tak byla uspořádána výstava a mezinárodní konference „Na okraj Kroniky české“, která se konala při příležitosti 460. výročí úmrtí Václava Hájka z Libočan (1553). V rámci konference byla prezentována první moderní edice Kroniky české, kterou připravil člen oddělení Jan Linka. Výstupem setkání byla kolektivní monografie Studia Hageciana I. (2015). Na hájkovské bádání pak navázala v roce 2017 konference „Václav Hájek z Libočan na Tetíně“.

V roce 2015 se členové Oddělení starší literatury podíleli na přípravě 5. kongresu světové literárněvědné bohemistiky, zejména uspořádáním sekce nazvané „Ktož jsú boží bojovníci. Jan Hus – husitství – husitské války“, která připomněla 600. výročí upálení M. Jana Husa. Výsledkem kongresového setkání byl vedle výstavy sborník Jan Hus, husitství a husitské války a jejich dopad na českou kulturu (2016).

Rok 2016 se nesl v duchu oslav 700. výročí narození Karla IV. Členové oddělení proto zaměřili celoroční cyklus přednášek pro veřejnost na kulturu a písemnictví lucemburské doby. Jedním z hlavních výstupů, na němž se oddělení podílelo, byla příprava konference „Karel IV. a Emauzy. Liturgie – text – obraz“, která se konala v rámci programu Strategie AV 21 (Evropa a stát. Mezi barbarstvím a civilizací; ve spolupráci s dalšími pracovišti AV ČR - Ústav dějin umění, Slovanský ústav, Ústav pro jazyk český a Etnologický ústav). Také toto mezioborové setkání bylo završeno reprezentativní publikací Karel IV. a Emauzy. Liturgie - text – obraz (2017). V návaznosti na konferenci byla již tradičně uvedena výstava, a to na téma Četba dětí Otce vlasti. Vedle těchto aktivit připravili členové oddělení a další badatelé pod vedením Matouše Jalušky cyklus rozhlasových pořadů, který byl zároveň publikován v knižní podobě – Eseje o poezii a době Karla IV. (2017).

Minulý rok 2017 byla vedle již zmíněné hájkovské konference připravena hned dvě mezinárodní setkání. Jednak byla ve spolupráci s Ústavem slovenskej literatury SAV zorganizována vědecká konference „Kázne a reči“, která byla součástí prvního Mezinárodního sympózia literárněvědné slovakistiky. Kolektivní monografie reflektující středověkou a raněnovověkou homiletiku ve střední Evropě bude publikována na přelomu roku 2018/2019. Druhou významnou akcí byla konference "Vzorové drama raného novověku", kterou uspořádaly několik akademických pracovišť u příležitosti 300. výročí úmrtí jezuitského dramatika Karla Kolčavy. Členové oddělení si rovněž připomněli 500. výročí evropské reformace cyklem pořadů o Martinu Lutherovi na ČRo 3 Vltava, které sestavil Matouš Jaluška a které budou publikovány v knižní podobě.

 

Individuální projekty

  • Jezuitské školské hry z českých zemí určené gramatikálním třídám (M. Jacková)

  • Podoby prostoru v Tristramovi a Izaldě a jiných dvorských textech české provenience (M. Jaluška)

  • Recepce Hájkovy kroniky v okruhu jezuity Jiřího Fera-Plachého (J. Linka)

  • Předmluvy v jazykově českých tiscích druhé poloviny 16. století (J. Pišna)

  • Život Krista Pána ve vztahu k Meditationes Vitae Christi (V. Rejzlová)

  • Contra Iudaeos – List rabi Samuele rabi Izákovi: literárně-historická analýza (D.Soukup)

 

Členové oddělení: