Previous Next
Revidovaný pohled na českou avantgardu   ILONA GWÓŹDŹ-SZEWCZENKOVÁ Obě souběžně vydané knihy Zuzany Říhové, jež jsou předmětem naší kritické reflexe, se...
V. I. P. pozvánka na Popelčin ples   MARTIN TOMÁŠEK Hutná, bezmála čtyřsetstránková kniha je výsledkem soustředěného zájmu a dlouhodobé spolupráce...
Česká literatura a kultura za protektorátu KAREL PIORECKÝ Ve dnech 24.–25. listopadu 2016 se v knihovně města Ostravy konalo mezinárodní...

Oddělení teorie má v ÚČL dlouhou a významnou tradici, spjatou např. se jmény Miroslava Červenky, Vladimíra Macury nebo Daniely Hodrové. Vzniklo k 1. 1. 2009 sloučením dvou týmů: oddělení poetiky textu, které se předtím věnovalo rozsáhlému projektu Poetiky literárního díla 20. století (2001–2005), a oddělení teorie prózy, zabývající se naratologií a interpretačním využitím jejího aparátu. Těžiště výzkumu se opírá o předchozí zaměření obou týmů, postupně se rozšiřuje o další oblasti z širšího rámce myšlení o literatuře a kultuře: versologie, intermedialita, studium paměti a traumatu v literatuře aj.

Badatelská činnost se realizuje v individuálních projektech jednotlivých členů oddělení i v kolektivních úkolech a celoústavních projektech. Členové oddělení se též účastní práce dvou týmů, fungujících napříč odděleními ÚČL: Versologický týmTým pro studium paměti a traumatu v literatuře. V poslední době se výzkum rozvíjel především v pěti liniích:

 

1. Transfer a využití poznatků světové literární teorie

K hlavním úkolům oddělení teorie patří systematické zpřístupňování současné teorie literatury a kultury v rámci domácí tradice humanitních věd, mj. s ohledem na potřeby pedagogické praxe. Nejdůležitějšími výsledky jsou v poslední době dvě encyklopedie: Podstatně rozšířená a upravená verze Průvodce po světové literární teorii 20. století (eds. V. Macura, A. Jedličková, 2012) představuje klíčové vědecké koncepty humanitních oborů, jež v průběhu 20. století ovlivnily myšlení o literatuře a kultuře. Podílel se na něm tým téměř padesáti odborníků, včetně zástupců mnoha univerzitních pracovišť. Ve spolupráci s badateli z FF UK vzniklý Slovník novější literární teorie. Glosář pojmů (eds. R. Müller, P. Šidák, 2012) mapuje ve více než tisíci heslech pojmy, směry a přístupy moderního a postmoderního literárněvědného myšlení u nás i ve světě.

Kontakt a konfrontace s aktuální podobou teorie literatury a kultury ve světě nejen v encyklopedických pracích, ale i řadě studií, monografií či překladů a komentářů členů oddělení významně přispěly k rozvoji konkrétních oblastí teorie literatury v prostředí české literární vědy (zvl. gender studies, studium intermediality, versologie).

Pro část oddělení teorie byl prioritou výzkum v oblasti naratologie a teorie fikčních světů. K jeho výsledkům patří připravovaná kolektivní publikace Úvod do teorie vyprávění (vyjde 2017), šíři přístupů představuje práce kolektivu teoretiků Four Studies of Narrative (2010). V knize Zkušenost prostoru. Vyprávění a vizuální paralely (2010) A. Jedličková inovativně rozpracovává některé naratologické kategorie díky podnětům intermediálních studií. B. Fořt zúročil své bádání v oblasti fikčních světů knihou Fikční světy české realistické prózy (2014). Připravil i kolektivní monografii věnovanou přínosu L. Doležela, Heterologica. Poetika, lingvistika a fikční světy (2012), kam přispěla řada předních světových teoretiků (W. Schmid, T. Pavel, M.-L. Ryan, J. Pier atd.).

 

2. Teoretický odkaz Pražské školy

Páteřním úkolem oddělení je aktuálně Slovník literárněvědného strukturalismu, vůbec první historicko-komparativní terminologický slovník, postihující strukturalismus ve všech podstatných dimenzích a podobách, jimiž prošel v rámci literární vědy v průběhu 20. století. Představí teoretické a metodologické koncepty, paradigmata, klíčové pojmy, směry a školy strukturalistické literární teorie a kritiky (projekt řídí O. Sládek, dokončení 2017).

Vydání slovníku svým způsobem završí bádání části oddělení v oblasti dějin a teorie českého strukturalismu. O nové čtení a kritické posouzení jeho možností a přínosu společenským a humanitním vědám členové oddělení usilují již od roku 2004 v sérii dílčích publikací. Šlo například o výzkum jeho podob v exilu, monografie pojednávající o životě a díle protagonistů Pražské školy (F. Vodička, J. Mukařovský), kritické edice studií, přednášek, korespondence a dalších dokumentů týkajících se činnosti především literární větve Pražského lingvistického kroužku. Komentovanou edici 581 dopisů Pražská škola v korespondenci. Dopisy z let 1924−1989 (2014) připravila M. Havránková s V. Petkevičem. O. Sládek sestavil antologii Český strukturalismus v diskusi (2014), v níž v patnácti přeložených studiích představil širokou diskusi, vedenou literárními vědci o tomto směru ve světě v 70.–90. letech 20. století. Na zmapování podoby a analýzu proměn, jimiž český literárněvědný strukturalismus prošel ve 20. století, se O. Sládek zaměřil v knize The Metamorphoses of Prague School Structural Poetics (2015, turecky 2014). Týž autor vydal monografii Jan Mukařovský. Život a dílo (2015), která obé nahlíží jako určitou jednotu. Celkový pohled na proměny myšlení teoretika doplňují detailní analytické sondy do konceptů a teoretických problémů. Z podnětu M. Jankoviče začal ÚČL vydávat Mukařovského dosud nepublikované nebo těžko dostupné univerzitní přednášky (Estetické přednášky I, 2010; II, 2014). V souvislosti s českým strukturalismem je třeba zmínit i Cesty za smyslem literárního díla II M. Jankoviče (2015, ed. D. Hodrová), zahrnující autorovy texty posledních let.

 

3. Teorie médií a intermediální studia

Problematice literatury v intermediálních kontextech se věnují především A. Jedličková se S. Fedrovou. Výsledkem dlouhodobé spolupráce je řada studií, příprava kolektivní monografie Intermediální poetika příběhu (2011) či sborníku z mezinárodního kolokvia O popisu / On Description (2014) nebo komentované vydání studie W. Wolfa Popis jako transmediální modus reprezentace (2013). Projektem Poetika deskripce usilovaly o nasvícení tématu z perspektivy různých disciplín (stylistika a poetika, naratologie a lingvistika, rétorika, teorie vidění a vizuální studia, kognitivní vědy). V jejich monografii Viditelné popisy. Vizualita, sugestivita a intermedialita literární deskripce (2016) se tak poetika popisu postupně mění v jeho estetiku, v napření pozornosti k podmínkám a procesům čtenářského vnímání.

Od roku 2016 se související problematikou soustavně zabývá také R. Müller s větším týmem grantového projektu Literární komunikace ve světle „média“, jehož záměrem je odkrýt genealogii a určit současnou pozici a rozvrstvení pojmu média z pohledu myšlení o literatuře. Sleduje historické ustavování pojmu i to, jak se především strukturalistická a semiotická uměnovědná tradice proměňují zpětným promítnutím pojmu média do svých dějin.

 

4. Paměťová studia

Blíže viz profil Týmu pro studium paměti a traumatu v literatuře.

 

5. Versologie, automatická analýza verše a dějiny českého verše

Blíže viz profil Versologického týmu a web www.versologie.cz.

 

Vedle těchto pěti linií zastřešovalo oddělení další badatelské projekty. Daniela Hodrová vydala soubor esejů Chvála schoulení. Eseje z poetiky pomíjivosti (2011) a Co se vyjevuje. Eseje o Adrieně Šimotové (2015). M. Langerová a J. Vojvodík v knize Patos v českém umění, poezii a umělecko-estetickém myšlení čtyřicátých let 20. století (2014) pojednali dosud nezhodnocené téma „patosu“ a „patetičnosti“ v umění a umělecké teorii. Z. Hrbata v komparativních studiích sleduje zobrazení krajiny v literatuře, M. Kubínová se zabývala systematickým studiem básnického díla atd.

Ohlas: Oddělení teorie je respektováno pro mimořádnou tvůrčí kapacitu individualit, z nichž se skládá. K nim směřovaly tři ze čtyř Státních cen za literaturu udělených v období po listopadu 1989 pracovníkům ÚČL: M. Jankovičovi, V. Macurovi a v roce 2010 D. Hodrové. Ocenění získala za román Vyvolávání (2010), zároveň však za celou dosavadní tvorbu, zahrnující i díla věnovaná teorii románu a poetice moderní prózy. Za celoživotní dílo v oblasti literatury a literární vědy získala Hodrová v roce 2012 také Cenu Franze Kafky.

Významná je i ediční činnost pracovníků oddělení či pořádání mezioborových konferencí. Vedle toho se podílejí na vysokoškolské výuce, kde vedou specializované kurzy a působí jako školitelé (Ústav české literatury a knihovnictví a Ústav jazykovědy a baltistiky FF MU, Katedra českého jazyka a literatury PedF MU, Ústav české literatury a komparatistiky FF UK, New York University in Prague Katedra bohemistiky PedF UJEP). Řeší mezinárodní projekty, spolupracují se zahraničími institucemi, např.: Interdisciplinary Center for Narratology (ICN, Hamburg); Le Centre de recherches sur les arts et le langage (CRAL-EHESS-CNRS, Paris); Institutionen för litteraturvetenskap och idéhistoria, Stockholms universitet; Vinogradov Institute of Russian Language, RAS, Moscow; Institute of Slavonic Studies, RAS, Moscow; Russian and Slavonic Studies, The University of Sheffield; Linnaeus Universitet, Växjö; New York University; Internationales Kolleg für Kulturtechnikforschung und Medienphilosophie (IKKM), Bauhaus-Universität Weimar atd.

Projekty řešené

Individuální:

  • Poetika deskripce (GAČR; 2012−2014; Řešitelky: Alice Jedličková − Stanislava Fedrová). Záměrem projektu je soustavné intermediálně založené pojednání literární deskripce a forem deskriptivity. Deskripce bude proto zkoumána jako průsečík historicky příznačných modelů reprezentace skutečnosti (tj. parametr historické poetiky prózy) i jako průmět dobové architextury (tj. souboru tvůrčích principů, jež se manifestují v jednotlivých dílech a sdílených postupech různých umění). Výklad poetologický se soustředí na teoretizaci literárního popisu za současné revize jeho tradičních klasifikací v české poetice a stylistice, na vymezení vztahu deskripce a narace a typologizaci projevů deskriptivity. Analýzy budou sledovat fungování popisu jako prostředku evokace předmětné skutečnosti, složky epické výstavby díla i nosiče kulturních modelů. Právě varianty posledně jmenované kategorie by měl napomoci odhalit přístup intermediální a pokud možno také naznačit, nakolik je recepce literárního popisu ovlivněna nejen čtenářskými kompetencemi, ale i znalostí jiných forem umělecké reprezentace a dobově typickými modely pozorování.
  • Dějiny a teorie českého verše 19. století (GAČR; 2011-2015; Řešitelé: Robert Ibrahim a Petr Plecháč)
    Projekt je koncipován jako dvoufázový. Cílem první fáze je vytvořit počítačový program, který by automaticky určoval metrum českého verše. Materiálem je Česká elektronická knihovna čítající asi 1 700 sbírek, což je zhruba 2 500 000 veršů. Výstupem první fáze bude veřejně přístupná databáze českých meter. Ve druhé fázi budou informace získané touto cestou dále analyzovány a interpretovány. Výstupem projektu bude monografie Dějiny a teorie českého verše 19. století. Metodologickými východisky jsou vedle ruského formalismu a českého strukturalismu především angloamerická generativní metrika.
  • Jan Mukařovský: život, dílo, ohlas (GAČR; 2010−2013; Řešitel: Ondřej Sládek). Projekt usiluje o nové a komplexní historicko-kritické hodnocení vědeckého díla českého literárního vědce a estetika Jana Mukařovského (1891−1975), jehož pojetí strukturalismu je v soudobé poststrukturální literární teorii a estetice stále velmi aktuální a inspirativní. Záměrem projektu je vytvořit vůbec první systematickou monografii o Janu Mukařovském, která bude přibližovat jeho život, dílo a ohlasy na jeho dílo. V širokém kontextu domácí, ale i zahraniční literární vědy, estetiky a filozofie (ale i politiky a kultury) se práce bude detailně zabývat jeho strukturální poetikou a estetikou, nastiňovat nejvýznamnější diskuse spojené s českým strukturalismem a konkrétně s jeho dílem. Druhým výstupem z projektu bude antologie textů, která bude představovat reprezentativní výbor z široké diskuse o českém strukturalismu, kterou vedli zahraniční badatelé (P. Garvin, J. Striedter, T. Winner aj.) zvláště v šedesátých až osmdesátých letech 20. století.

Kolektivní:

  • Slovník literárněvědného strukturalismu (GAČR; 2012-2016; Řešitel: Ondřej Sládek a kol.). Jedná se o jeden z nejvýznamnějších úkolů oddělení teorie pro nejbližší léta; jeho spoluautory jsou i badatelé z řady dalších bohemistických pracovišť, ale i jiných vědních oborů. Cílem je vytvořit široce koncipovaný slovník, který bude mapovat základní termíny, školy a problémy literárněvědného strukturalismu.
  • Úvod do teorie vyprávění (úkol ÚČL AV ČR; 2008-2013; Kol. autorů). Cílem projektu je vytvořit ucelený knižní úvod do teorie vyprávění, který by měl poskytnout nejen systematický popis podstaty, funkce, základních struktur a vlastností vyprávění, ale také nastínit hlavní tendence výzkumu vyprávění. Projekt se opírá o nejvlivnější teoretické koncepce, které se v oblasti teorie vyprávění rozvinuly od šedesátých let 20. století, plánovaná publikace by však měla zohledňovat především domácí prostředí a navazovat na strukturalistickou tradici české literární vědy. Projekt byl v roce 2008 stěžejním úkolem oddělení teorie prózy; od 2009 na úkolu pracuje samostatný tým v rámci oddělení teorie. Na konci roku 2010 bude kniha připravena k vydání.
  • Český strukturalismus a ruský formalismus (úkol ÚČL AV ČR - mezinárodní projekt; 2010-2012; Hl. řešitel: Ondřej Sládek). Cílem projektu je analyzovat vztahy českého strukturalismu a ruského formalismu, jejich vzájemné inspirace a proměny, ke kterým došlo v průběhu 20. století, zejména pak v souvislosti s nástupem moderny a postmoderny. Oba směry prošly v minulém století řadou změn, které do jisté míry vypovídají o tendencích a směřování světové literární vědy a teorie. Výstupem z tohoto projektu bude soubor teoretických a literárněhistorických studií, které si budou všímat: (1) podob a formování českého strukturalismu a ruského formalismu, (2) hlavních tendencí a výzkumů nejvýznačnějších představitelů v obou teoretických proudech a (3) jejich vzájemných vztahů a ovlivnění. Projekt je s mezinárodní účastní, mezi přispěvatele patří badatelé z Ruské akademie věd, University of Pennsylvania, Arizona State University aj.

Projekty ukončené

Individuální:

  • Kritické koncepty současné literární teorie (GA AV ČR; 2009-2011; Řešitel: Jan Matonoha).
  • Podoby nové české divadelní hry po roce 1989 (GA AV ČR, 2009-2011; Řešitel: Lenka Jungmannová)
  • Dva žánry a jejich světy v kontextu české literatury (GA ČR; 2008-2010; Řešitel: Bohumil Fořt).
  • Obraz, gesto, paměť: "formule patosu" v českém výtvarném umění, literatuře a umělecko-estetickém myšlení 20. století (GAČR; 2009-2011; Hl. řešitelé: Marie Langerová, Josef Vojvodík)
  • Mýty, jazyk a tabu české postavantgardy (40.- 60.let 20. století); (GA ČR; 2006-2008; Hl. řešitelé: Marie Langerová, Josef Vojvodík)
  • Mezi Východem a Západem: K vývojovým aspektům a tradici českého strukturalismu ve Spojených státech (GA ČR; 2006-2008; Řešitel: Ondřej Sládek)
  • Česká povídka: vyprávění a časoprostor. Studie k narativní výstavbě žánru (GA ČR; 2005-2007; Řešitel: Alice Jedličková)
  • Vězeňská korespondence Jana Zahradníčka (GA ČR; 2005-2007; Řešitel: Martina Sendlerová)
  • Přínos českého strukturalismu k teorii vyprávění (GA AV ČR; 2004-2006; Řešitel: Bohumil Fořt)
  • Kritická edice korespondence Arne Novák a Josef Pekař (MK ČR; 2004-2005; vyjde 2007; Řešitel: Martina Sendlerová)
  • Tři podoby české literární vědy v exilu: L. Doležel, K. Chvatík, M. Grygar (GA AV ČR; 2003-2005; Řešitel: Ondřej Sládek)
  • Neoficiální české drama v letech 1948-1989 (MK ČR; 2000-2004; Řešitel: Lenka Jungmannová)

Kolektivní:

  • Průvodce po světové literární teorii. Adaptace a aktualizace (úkol ÚČL AV ČR; 2010-2012; Hl. řešitelé: Alice Jedličková, Jiří Trávníček)
  • Problémy teorie vyprávění (GA ČR; 2004-2006; Hl. řešitel: Tomáš Kubíček)
  • Text v pohybu (2003-2005, GA ČR; Hl. řešitel: Marie Kubínová) - viz Literatura jako text mezi texty
  • Metzler Lexikon Literatur - und Kulturtheorie. Překlad a aktualizace do českého prostředí (GA ČR; 2004-2005; Hl. řešitel: Jiří Trávníček)
  • Poetika literárního díla 20. století - 2.část (GA ČR; 2001-2002; Hl. řešitel: Daniela Hodrová)
  • Poetika literárního díla 20. století (GA ČR; 1997-1999; Hl. řešitel: Daniela Hodrová)

Členové oddělení