Previous Next
Liber viaticus LUKÁŠ PRŮŠALiber viaticus, cestovní breviář Jana ze Středy, je unikátní památkou české středověké knižní kultury. Rukopis,...
Konáč v protipikartské polemice JAN PIŠNA Český intelektuální svět přelomu 15. a 16. století byl vázán a téměř výhradně soustředěn na náboženské...
Hrabal v množném čísle JIŘÍ PELÁN Jakub Češka se věnuje Hrabalovi už delší čas; nyní vydal knižní monografii Bohumil Hrabal, autor v množném...

MICHAL CHARYPAR

Útlá antologie Podoby Židů v literatuře doby romantismu v českých zemích editorů Jiřího Holého a Hany Nichtburgerové vznikla v rámci grantového projektu Reprezentace Židů a židovství v literatuře v českých zemích. Knížka souvisí s dosavadními počiny Jiřího Holého a jeho spolupracovníků na tomto tematickém poli, mezi něž je třeba počítat mj. sborníky jako Holokaust — šoa — zagłada v české, slovenské a polské literatuře (2007) nebo Šoa v české literatuře a v kulturní paměti (2011) a především velkoryse koncipovanou monografii Cizí i blízcí. Židé, literatura, kultura v českých zemích ve 20. století (2016).

Posuzovaná publikace se však od nich liší jednak svým charakterem antologie a jednak zaměřením na starší časové období — soustřeďuje se na českou a německou literaturu už v první polovině 19. století. Antologie podává výtahy z primárních pramenných, převážně literárních textů z uvedené doby a v komentářích zasazuje jednotlivé ukázky do stručně načrtnutého kontextu, doplňuje synopse scházejícího obsahu a cituje vybrané ohlasy a reakce na zařazené texty od jejich vzniku až po dnešek. Poskytuje tak sukus několika původních českých i z němčiny přeložených textů — vedle Máchovy notoricky známé povídky Cikáni, obsahující postavy starého Žida a krásné Židovky, zde nalezneme ještě výtahy z dnes hůře dostupných prací Josefa Jiřího Kolára, Achima von Arnim, Jacoba a Wilhelma Grimmových, Václava Bolemíra Nebeského, Siegfrieda Kappera a Leopolda Komperta. Čítanka v žádném případě nenahrazuje standardní edici a vybrané ukázky komentuje pouze v jediném, předem daném klíči. Značně zužující je už sám proces výběru zvolených látek. Jak píší editoři v předmluvě, „tato komentovaná antologie by měla být první z několika připravovaných pracovních textů pro studenty oboru Židovská studia na FF UK v Praze“ — neuvádí se jakých textů — a „pochopitelně […] může sloužit také dalším zájemcům“ (s. 12). Širší společenskou užitečnost této knížky, např. jako příručky popularizující konkrétní výsek aktuálního literárněvědného výzkumu, však pokládám vzhledem ke způsobu její koncepce za poněkud spornou.
Vtírá se otázka. Podobně koncipované antologie by se mohly vztahovat k několika typům literárních postav a desítkám různých tematik, v beletrii daného období neméně produktivních. Proč tedy právě postavy Židů a Židovek? Mimo potřeby univerzitní výuky, pro něž antologie vznikla, lze argumentovat především velkou rezonancí tématu židovství v kultuře a společnosti dnešní doby, jeho tisíciletou historií se závažnými projevy v různých obdobích minulosti — včetně středoevropského nacionalismu v 19. století — i jeho doposud malou prozkoumaností zvláště po kulturní stránce. V době, o níž antologie pojednává, však neměla tzv. „židovská otázka“ dosud tak centrální postavení jako o století později či v současnosti a byla spíše jen jedním z mnoha důležitých předmětů společenské diskuze. Z hlediska literární vědy rovněž není příliš produktivní prosté dělení ohlasů tematiky židovství v literatuře na „kladné“ a „záporné“ — do jisté míry je antologie podle této hodnotové dichotomie i členěna —, jako spíše zahrnutí postav literárních Židů do širšího tematického kontextu díla, pojmenování jejich funkcí v něm, intertextuální zrcadlení těchto postav. Ostatně dobové literární reprezentace Židů se zpravidla profilují v rámci mnohem širší estetické problematiky romantických typů (např. Ahasver jako realizace modelu romantického „poutníka“) a divergují od sociální ukotvenosti; jen vzácně mají tyto postavy reálné předlohy, jimiž by přesahovaly povahu estetických konstruktů.
Nehledě k uvedeným věcným výtkám bude antologie nepochybně splňovat svůj primární cíl, tedy funkci pracovního materiálu určeného k výuce. Má-li však naplnit i svoji úlohu popularizační příručky na společensky hojně diskutované téma, musí především dospět ke svým potenciálním adresátům. To nutně předpokládá také důslednou propagaci ze strany univerzitního nakladatelství a samotných vydavatelů. Bez toho bude knížkou zřejmě jen pro hrstku studentů.

 

Jiří Holý — Hana Nichtburgerová (edd.): Podoby Židů v literatuře doby romantismu v českých zemích. Komentovaná antologie textů. Praha, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy 2016. 124 stran.

Vyšlo v České literatuře 5/2017.