Previous Next
Ad maiorem Iosephi Vintr gloriam aneb Jesuitica k narozeninám významného bohemisty ONDŘEJ PODAVKA Josef Vintr je významný bohemista, žijící od roku 1968 ve Vídni, kde po mnoho let působil jako profesor...
Ta Věra vůbec nemluví MIROSLAV KOTÁSEK Veronika Košnarová otevírá svou knihu o tvorbě Věry Linhartové poukazem na rozporné přijímání jejích...
Život je krátký, i když někdy trvá dlouho. Rozhovor s literárním kritikem a historikem prof. Milanem Suchomelem Právě dnes, 13. července 2020, slaví literární historik a kritik Milan Suchomel své 92. narozeniny. Při této přiležitosti...

Česká literatura 54, 2006/5

Studie

Jiří Pelán: Petrarkův spis De remediis a jeho česká recepce
(s. 1-19)
Plná verze studie je dostupná v pdf-formátu.

Eva Štědroňová Expresionistické směřování Josefa K. Šlejhara. K poetice autorovy povídkové tvorby
(s. 20-52)
Studii analyzuje, jakým způsobem do naturalistického obrazu reality v díle Josefa K. Šlejhara postupně pronikají subjektivní prvky a jaké jsou projevy jejich postupného zesilování v jeho stylu. Autorka se snaží sledovat, jak se významy strukturují v závislosti na stylových elementech. Ve svém zkoumání dospívá k závěru, že 1) znaky expresionistické poetiky, při vědomí její nejednoznačnosti a rozmanitých realizací, lze spatřit v autorově specifickém způsobu subjektivní stylizace zobrazované skutečnosti. Jeho nedílnou součástí je vyhranění hodnotícího zřetele projevujícího se ve všech složkách textu. 2) Pokud zvolíme jiný estetický kód než je naturalistický, pak lze Šlejharovu zjevnému tíhnutí ke schematizaci, konstrukci a deformaci obrazu skutečnosti i tendenci k extatičnosti výpovědi rozumět jako svébytnému stylotvornému úsilí, jako hledání literárního výrazu pro bezútěšný prožitek života. Děsivé představy, že veškerá skutečnost kolem nás ztrácí řád, že se rozpadají stávající modely života a dosud uznávané hodnoty mizí v nenávratnu, odkazují k oné expresionistické zkušenosti, jejíž integrální součástí jsou pochybnosti o tom, že lidská existence má nějaký smysl, a hledání tohoto smyslu v nadpozemském řádu. V souladu s expresionistickou stylovou intencí je také zaměření na významy, které nelze postihnout smysly ani racionální úvahou; dále rozostření hranice mezi realitou a iracionálnem, kterou se naturalismus překročit neodvážil, nepominutelné signály orientace na spodní vrstvy lidské psychiky. Za příznačně expresionistické dá se považovat rovněž extrémně vyhrocené vnímání protikladů, stejně jako absolutizace fenoménů zla i lásky, nabývající až mystické podoby. Přiřazení Šlejharovy tvorby k expresionisticky subjektivizovanému pólu povídkové produkce před první světovou válkou má své opodstatnění i v charakteru Šlejharova tvůrčího typu, v jeho výrazně emocionálním prožívání života a hlubokém pesimismu.

Prameny

Jan Zatloukal: Jan Čep (o) Paulu Claudelovi
(s. 53-79)
Edice korespondence Jana Čepa a Paula Claudela, již uvádí vstupní komentář Jana Zatloukala.

Rozhledy

Marcin Filipowicz Pani Georgiadesová na cestách. Veselý cestopis do Prahy Terézie Vansové. Ženská verze ideologického cestopisu
(s. 80-92)

Hana Kusáková Podoby a proměny žánru kázání v době vrcholného baroka
(s. 93-106)
Příspěvky Marcina Filipowicze a Hany Kusákové byly oceněny v rámci Studentské literárněvědné konference, již roku 2005 uspořádal ÚČL AV ČR ve spolupráci s katedrou české literatury Pedagogické fakulty UK. Oba příspěvky jsou dostupné v pdf-formátu.

Recenze

Lenka Jiroušková: Sémantizace formy jako interpretace či intence?
(Jan Lehár: Studie o sémantizaci formy. Praha, Karolinum 2005. 164 stran.)

(s. 109-114)

Martin Hrdina: Romantismus bez hranic
(Zdeněk Hrbata, Martin Procházka: Romantismus a romantismy. Pojmy, proudy, kontexty. Praha, Karolinum 2005. 419 stran.)

(s. 114-119)

Zdeněk Smolka: Čin záslužný, leč nedokonalý
(Josef Václav Sládek: Básně I. Praha, NLN 2004. 446 stran; Josef Václav Sládek: Básně II. Praha, NLN 2004. 432 stran; Josef Václav Sládek: Básně III. Praha, NLN 2005. 484 stran.)

(s. 119-124)

Petr Steiner: Na okraj Lexikonu ruských avantgard
(Tomáš Glanc, Jana Kleňhová: Lexikon ruských avantgard. Praha, Libri 2005. 375 stran.)

(s. 124-129)

Ondřej Sládek: V zajetí literární komunikace
(Miroslav Štochl: Teorie literární komunikace. Praha, Akropolis 2005. 218 stran)

(s. 129-138)

Irena Vanňková: Jazyk je dítětem příběhu
(Mark Turner: Literární mysl. O původu myšlení a jazyka; přeložila Olga Trávníčková. Brno, Host 2005. 278 stran.)

(s. 139-145)

Bohumil Fořt: S počítači na narativy
(Jan Christoph Meister: Computing Action. A Narratological approach. Walter de Gruyter, Berlin – New York 2003. 592 stran.)

(s. 146-149)

Kronika

Iva Homolová: Romantické dialogy
(s.150-151)

Informatorium
(s. 151-156)