Previous Next
Česká literatura přes železnou oponu KAREL KOMÁREK Teprve z ediční zprávy na s. 470 a stručně ještě z textu na obálce se čtenář dozví, co kniha obsahuje (titul...
První příspěvek k široce pojatému zkoumání knižního trhu DALIBOR TUREČEK Z produkce Oddělení pro výzkum literární kultury ÚČL AV ČR vzešel po monumentálních dějinách cenzury v...
Minulost a současnost samizdatu VALENTINA PARISI (přeložila Lucie Johnová) Nedávno vydaná antologie Samizdat Past & Present, kterou edičně připravil...

 

Studie / Studies

Tomasz Umerle – Vojtěch Malínek [Instytut Badań Literackich PAN – Ústav pro českou literaturu AV ČR; Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. ]
Dokumentace literárního internetu
Poznámky k zařazení internetových zdrojů do oborových literárních bibliografií

Tento článek se zabývá problematikou začleňování webových zdrojů do literárních bibliografií. Problematika systematického zavádění online zdrojů do zpracovatelské linky současné bibliografie je nejprve analyzována na obecné úrovni jako metodická výzva a poté následují případové studie zaměřené na specifické problémy zpracování internetového bibliografického materiálu.
Nejprve jsou diskutovány problémy související s bibliografickým zpracováním online dokumentů (webových stránek, online časopisů atd.), které jsou ve složitých a variabilních vztazích ke svým tištěným protějškům. Pozornost je věnována metodologickým otázkám, zejména stanovení kritérií pro výběr zpracovávaných webových zdrojů. Zdůrazněna bude také potřeba archivace excerpovaných online dokumentů, kterou považujeme za klíčový předpoklad jakéhokoli systematického bibliografického zpracování internetových materiálů.
V následující části studie představuje předběžnou klasifikaci nových specifických žánrů internetového obsahu: blogů a literárních fór. Nejprve je analyzována polská literární blogosféra a je představena předběžně typologie tohoto typu dokumentu. Poté je diskutován fenomén literárních fór. Na příkladu básnického fóra Nieszuflada.pl je uvedena podrobnější kvantitativní analýza tohoto typu dokumentů a jsou rozebírány otázky atribuce autorství v online prostředí.

Documentation of the literary internet
Notes on the inclusion of internet sources in specialist literary bibliographies

This article deals with the issues surrounding the inclusion of internet sources in literary bibliographies. The issue of systematically presenting online sources in contemporary bibliography compilation links is first analysed at a general level as a methodological challenge, followed by case studies focusing on the specific problems involved in compiling internet bibliographical material.
First the problems are discussed of the bibliographical compilation of online documents (web pages, online magazines etc), which are in complex and variable relationships with their printed counterparts. Attention is focused on methodological questions, particularly on setting the criteria for selecting the web sources to be compiled. The emphasis will also be placed upon the need to archive excerpted online documents, which we consider to be a crucial prerequisite for any systematic compilation of internet material.
The next section of the study presents a preliminary classification of particular new genres of internet content: blogs and literary forums. Firstly the Polish literary blogosphere is analysed, and a typology of this kind of document is preliminarily presented. Then the phenomenon of literary forums is discussed. Based on the example of the Nieszuflada.pl poetry forum a more detailed quantitative analysis of this type of document is presented, and the issues surrounding authorship attribution in an online environment are analysed.

 

Richard Změlík [Filozofická fakulta Palackého univerzity; Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.]
Kognitivní a percepční perspektiva ve vybraných prózách Jana Nerudy a Jakuba Arbesa a jejich funkční korelace

V předkládané práci se soustředíme na dva typy narativní perspektivy – kognitivní a percepční. Kognitivní perspektivou rozumíme způsoby myšlenkové konceptualizace fikčního světa, ke kterým dochází z pozice postav, popřípadě je taková perspektiva projevem kolektivního mínění, které ovšem není předmětem této práce. Percepční perspektivou rozumíme smyslové vnímání, pomocí kterého jsou filtrovány jevy či události fikčního světa. S odkazem na pojetí Wolfa Schmida rozlišujeme u narativní perspektivy dva základní aspekty. Prvním z nich je způsob vnímání či rozumění událostem, druhým způsob reprezentace, realizace v narativu. Podstatným rysem je rovněž funkce obou perspektiv, jež se projevuje nejen vzhledem k tomu, co je těmito perspektivami filtrováno a co se odráží v sémantice, ale rovněž navzájem. Našim primárním úkolem je potom sledovat, jak se obě perspektivy vzájemně funkčně determinují. Analýzu tohoto jevu provádíme na korpusu próz Jana Nerudy a Jakuba Arbesa, které vznikaly zhruba ve stejném časovém období. Zprvu ukazujeme, jak se jmenované typy perspektivy realizují v prózách obou autorů, kteří svojí tvorbou reprezentují odlišný, přesto realistický směr v české literatuře. Následně se soustředíme na jejich funkční korelace. Zjišťujeme, že pro Nerudovu prózu jsou typičtější situace, kdy kognitivní perspektiva založená na racionálně modální bázi determinuje percepční perspektivu, takže smyslově vjemy či klamy jsou korigovány racionálním kognitivním rámcem, zatímco v případě sledovaných Arbesových próz tomu bývá většinou naopak. Způsob typologicky odlišných funkčních korelací obou perspektiv se projevuje v oblasti diegeze, narativní strategie a kompozice, stejně jako kupříkladu v koncepci fikčního časoprostoru. Tak, jako užití typu perspektivy či jejich funkční korelace nutně nedeterminuje narativní kompozici, nesouvisí nutně ani s celkovou obecnou orientací díla na ose mezi romantismem a realismem. Přesto jeho dílčí segmenty (prostředí, postava) určené právě funkční polaritou obou perspektiv mohou k jednomu z těchto dobových uměleckých proudů odkazovat.

Cognitive and perceptual perspectives in selected prose works by Jan Neruda and Jakub Arbes and their functual correlations

The present work focuses on two types of narrative perspective – cognitive and perceptual. The cognitive perspective is understood to comprise the ways in which the fictional world can be mentally conceptualized from the standpoint of the characters, or such a perspective is a manifestation of collective opinion, which of course is not the subject of this work. The perceptual perspective is understood to comprise sensual perception, through which the phenomena or events of the fictional world are filtered. Based on Wolf Schmid’s conceptualization, we distinguish two basic aspects of narrative perspective, the first being the way evens are perceived or understood, while the second is the way they are represented and realized within the narrative. Another essential feature is the function of both perspectives, which manifests itself not only in terms of what is filtered by these perspectives and what is reflected in the semantics but also reciprocally. It is then our primary task to follow the way both perspectives functionally determine each other. We perform an analysis of this phenomenon on the corpus of Jan Neruda’s and Jakub Arbes’s prose works, which were written at around the same time. Firstly we show how the identified types of perspective are realized in the prose works of both authors, who each represent a differing realist school in Czech literature. We then focus on their functional correlations and find that Neruda’s prose work is characterized more by situations in which a cognitive perspective on a rationally modal basis determines the perceptual perspective, so that sense perceptions or illusions are corrected by the rational cognitive framework, whereas in the case of Arbes’s prose works under review, the reverse is for the most part the case. The typologically different functional correlation method of both perspectives is manifested in the sphere of diegesis, narrative strategy and composition, as well as in the conception of the fictional time-space, for example. Just as the usage of the perspective type or of the functional correlations does not necessarily determine the narrative composition, nor does it necessarily relate to the overall general orientation of the work on the Romanticism-Realism axis. However, its individual segments (setting and characters) determined by the functional polarity of both perspectives may refer to one of these literary mainstreams of the period.

 

Tomáš Horváth [Ústav slovenskej literatúry SAV; Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.]
Stínadla: mestská štvrť ako priestor tajomstva a dobrodružstiev alebo prečo Rychlé šípy nemôžu nikdy nakresliť mapu Stínadiel

Štúdia analyzuje chronotop mestskej štvrte Stínadla, zohrávajúci kľúčovú úlohu v naratívnej organizácii kultovej tzv. stínadelskej trilógie Jaroslava Foglara, ktorú tvoria jeho romány Záhada hlavolamu (1941), Stínadla se bouří (1947) a Tajemství velkého Vonta (1986). Priestorová štruktúra textu trilógie je rozdelená na dve sféry – mestské štvrte oddelené hranicou, ktorých štruktúra je rozdielna. Prekročením hranice vstupuje partia chlapcov Rychlé šípy do štvrte Stínadiel, labyrintového chronotopu s radikálne inými pravidlami, do neznámeho nebezpečného priestoru, v ktorom sa neorientujú a kde sa nachádzajú v neustálom ohrození. Labyrintová topológia Stínadiel kladie Rýchlym šípom odpor a zapríčiňuje ich blúdenie. Rychlé šípy pri svojich únikoch nachádzajú nečakané priečne prepojenia medzi jednotlivými miestami. Atmosféra je ďalšou, motivickou i štylistickou emanáciou chronotopu Stínadiel. Takto textovo skonštruovaný chronotop umožňuje generovať dobrodružný dej s tajomstvom: prekročením hranice a infiltrovaním sa do vontského spoločenstva sa totiž hrdinovia ocitajú v priestore, v zrážke s ktorým sa generujú udalosti dobrodružného deja. Emanáciou tohto chronotopu je tiež zvláštna kasta chlapcov, ktorí ho obývajú – Vontové, pričom určujúca je topografia a architektúra labyrintovej mestskej štvrte na charakter jej obyvateľov. Organizácia Vontov je štruktúrovaná podľa vzoru tajnej spoločnosti, jej rituály sú sakralizované. Hlavolam „ježek v kleci“ ako talizman je sakrálnym predmetom, symbolizujúcim moc a zabezpečujúcim jednotu Stínadiel. Je predmetom s tajomstvom, objektom hľadania, ktorý dáva do pohybu dej, no tiež aj predmetom s trhovou hodnotou (vynálezom). Chronotop Stínadiel generuje v trilógii tri analogické príbehy: každý z troch dielov je príbehom s tajomstvom, vystavaným podľa schémy pátrania, hľadania tajomného predmetu a odhaľovania temného príbehu z minulosti, v každom z nich hrá svoju úlohu motív tragicky zahynutého chlapca, spojený s tajomstvom jeho smrti a jeho predsmrtných zápiskov. Démonická štvrť Stínadiel zasahuje deštruktívne aj samotné Rychlé šípy: zasieva medzi nich nesvornosť a atmosféru upodozrievania, tento chronotop generuje napríklad aj temného dvojníka vzorného Mirka Dušína.

Stínadla: the suburb as a space for mystery and adventures; or, Why Rychlé šípy can never draw a map of Stínadla

This study analyses the chromotope of the suburb of Stínadla (“The Shades”), which plays a key role in the narrative organization of the cult “Stínadla” trilogy by Jaroslav Foglar, comprising his novels Záhada hlavolamu (Mystery of the Conundrum, 1941), Stínadla se bouří (The Shades in Revolt, 1947) and Tajemství velkého Vonta (Secret of the High Vont, 1986). The spacial structure of the trilogy’s text is divided into two spheres – the suburbs separated by a boundary, with their distinctive structure. By crossing this boundary the boys in the Rychlé šípy (“Rapid Arrows”) gang enter Stínadla, a labyrinthine chronotope with radically different rules, a dangerous unknown space where they lose their bearings and continually find themselves in danger. The labyrinthine topology of Stínadla impedes the gang and causes them to get lost. As they are escaping, Rychlé šípy come across transverse passageways between individual locations. The atmosphere is another stylistic and motif-based emanation of the Stínadla chronotope. The chronotope textually constructed in this manner helps to generate the mysterious adventure story: as by crossing the boundary and infiltrating the Vont community the protagonists find themselves encountering a space where they generate the events of an adventure story. Another emanation of this chronotope is the special caste of boys who inhabit this space – the Vonts, whose character is determined by the topography and architecture of this labyrinthine suburb. The Vonts’ organization is structured on the model of a secret society with sacralized rituals.The “hedgehog in a cage” conundrum as a talisman is a sacral object symbolizing power and safeguarding unity within Stínadla. It is a mysterious object, a quest object, which sets the story in motion, as well as an object with a market value (an invention). In the trilogy the Stínadla chromotope generates three analogous plots, each of which is a mystery story built on the structure of an investigation, a quest for a mysterious object and the revelation of a dark tale from the past, in each of which the motif of the tragic demise of a boy plays a role, together with the mystery of his death and the notes he wrote before his death. The demonic Stínadla even has a destructive effect upon the Rychlé šípy boys themselves, sowing discord amongst them and an atmosphere of suspicion. For example, this chronotope even generates a dark doppelgänger of the exemplary Mirek Dušín.

 

Recenze / Review

Hranice smíchu. Komika a vážnost ve středověké Evropě. Edd. Vojtěch Bažant, Martin Šorm — JAN MALURA

Marek Vajchr: Neviditelný rytíř aneb Rozbřesk imaginace — VÁCLAV SMYČKA

Claire Madl — Michael Wögerbauer — Petr Píša: Na cestě k „výborně zřízenému knihkupectví“. Protagonisté, podniky a sítě knižního trhu v Čechách (1749–1848) — DALIBOR TUREČEK

Jan Čep: Meditace. Edd. Petr Komenda a Jan Zatloukal — KAREL KOMÁREK

Miroslav Olšovský: Anarchie a evidence. Esej o psaní a vidění — VERONIKA KOŠNAROVÁ

Tomáš Glanc (ed.): Samizdat Past & Present — VALENTINA PARISI

 

Kronika a glossy / Chronicle and glosses

Konference o bratrech Čapcích – JIŘÍ POLÁČEK

Future of Czech and Polish Literary Bibliography – zpráva o řešení projektu – ANNA GNOT – VOJTĚCH MALÍNEK – GABRIELA ROMANOVÁ – PIOTR WCIŚLIK

Informatorium

Autoři čísla

Informace pro autory