Previous Next
Proč dnes číst Krolopa? MIREK NĚMEC Výbor z textů českoněmeckého literárního historika Kurta Krolopa (1930–2016), jenž nedávno vyšel v českém...
Endre Bojtár (1940–2018) TAMÁS BERKES Uzavřela se životní dráha jednoho mimořádně významného maďarského vědce, bohemisty, slavisty a baltisty, jenž...
Mezinárodní vědecká konference Jak psát transkulturní literární dějiny? VÁCLAV MAIDL Ve dnech 15. a 16. listopadu 2018 se v pořádajícím Ústavu pro českou literaturu AV ČR konala vědecká...

Ve středu 4. 4. v 17:00 prosloví Josef Vojvodík v rámci cyklu Literárněvědné fórum přednášku Paradox a paraexistence: fragilnost umění a dobrodružnost umělce mezi dějinností a přírodou. Akce se koná v přednáškovém sále ÚČL (Na Florenci 3/1420, Praha 1).

Přednáška vychází z „ontologického zkoumání v oblasti estetických fenoménů“, jak jednu svoji studii z roku 1928 specifikoval její autor, filozof Oskar Becker (1887–1965), který se myšlenkově pohyboval ve světě teorie (matematické) vědy, modální logiky a současně ve světě estetické zkušenosti a básnických obrazů. Becker, který se v roce 1926 habilitoval u Edmunda Husserla prací Mathematische Existenz. Untersuchungen zur Logik und Ontologie mathematischer Phänomenen (Matematická existence. Zkoumání k logice a ontologii matematických fenoménů), situoval filozofii právě mezi básnictví a vědu. Přednáška chce sledovat otázku, co může z Beckerovy filozofie (para-)ontologie uměleckého díla a tvoření jako „fragilnosti“ vyplývat pro (negativní) teorii médií, jak ji rozvíjí zejména Dieter Mersch? A co znamená Beckerova teze o paradoxní situovanosti umělce a jeho díla mezi sféru „čisté přírody“ a „čistého ducha“?