Previous Next
Marxismus jako metoda a projekt MARTA EDITH HOLEČKOVÁ Ve dnech 16. a 17. října 2018 se v Ústavu pro českou literaturu AV ČR uskutečnila mezinárodní...
Sborník o Janu Zábranovi MARTA EDITH HOLEČKOVÁ Básník, prozaik a překladatel Jan Zábrana (1931–1984) patří bezesporu mezi nejvýznamnější české...
Mezi národním a transnacionálním vzpomínáním   ANNA FÖRSTEROVÁ V živé a povzbuzující atmosféře se konala od 23. do 25. listopadu 2018 na Univerzitě v Řezně...

V úterý 13. 3. v 17 hod. se Richard Müller v rámci cyklu LVF bude věnovat vztahu literární vědy a informační teorie na materiálu díla Franze Kafky a české experimentální tvorby 60. let. Akce se koná v přednáškovém sále ÚČL (Na Florenci 3/1420, Praha 1).

Druhý příspěvek v rámci jarní části Literárněvědného fóra bude reflektovat pronikání prvků informační teorie do literární estetiky a sémiotiky, zejména v myšlení Umberta Eka a Miroslava Červenky. Zamýšlet se bude zvláště nad pojmem šumu (interference) a nad tím, jaké problémy s sebou nese jeho promítnutí z technické oblasti do sféry literární a umělecké komunikace i pokusy o jeho využití pro estetickou manipulaci s „kódem“. Pozměněn získal koncept šumu a interference (jako paradoxní podmínka a počátek veškeré komunikace) značnou rezonanci v pozdější kulturní a mediální teorii, teorii systémů či filosofii vědy (Michel Serres). Přednáška se zaměří se na dva materiálové okruhy. V návaznosti na Kittlerovu tezi, že nová média konce 19. století zpřítomnila zvuk reálna a umožnila jej reprodukovat, bude nejprve interpretovat rezonanci přítomnosti technických médií – jako zvěstovatelů desakralizace a ztišení smyslu – v díle Franze Kafky. Pozornost pak obrátíme k interpretaci některých literárně-vizuálních experimentů 50. a 60. let 20. století (Vladimír Burda, Zdeněk Barborka), v nichž nejenže „kontrolovaná náhoda“ získala výsadní postavení produktivního principu, ale pro něž se zároveň informační teorie a estetika staly explicitní inspirací. Přitom se zdá, že chceme-li tyto průniky informační teorie a literárně-vizuálních experimentů vývojově zařadit, je nezbytné zapojit mediální i kulturněkritické hledisko.

POZVÁNKA