Previous Next
Kniha o Věnceslavu Metelkovi JIŘÍ POLÁČEK Je obecně známo, že součástí geneze románu Karla Václava Raise Zapadlí vlastenci (1893) jsou texty Věnceslava...
Kunsthistorické čtení autobiografií KLÁRA SOUKUPOVÁ Německý soubor studií zabývajících se autobiografickými texty, Das eigene Leben als ästetische Fiktion, by...
Za esejistikou Sylvie Richterové JAKUB ČEŠKA Petr Král měl jistě pravdu, když si ve svém polemickém textu (namířeném proti Kunderovským paradoxům Milana...

V úterý 13. 3. v 17 hod. se Richard Müller v rámci cyklu LVF bude věnovat vztahu literární vědy a informační teorie na materiálu díla Franze Kafky a české experimentální tvorby 60. let. Akce se koná v přednáškovém sále ÚČL (Na Florenci 3/1420, Praha 1).

Druhý příspěvek v rámci jarní části Literárněvědného fóra bude reflektovat pronikání prvků informační teorie do literární estetiky a sémiotiky, zejména v myšlení Umberta Eka a Miroslava Červenky. Zamýšlet se bude zvláště nad pojmem šumu (interference) a nad tím, jaké problémy s sebou nese jeho promítnutí z technické oblasti do sféry literární a umělecké komunikace i pokusy o jeho využití pro estetickou manipulaci s „kódem“. Pozměněn získal koncept šumu a interference (jako paradoxní podmínka a počátek veškeré komunikace) značnou rezonanci v pozdější kulturní a mediální teorii, teorii systémů či filosofii vědy (Michel Serres). Přednáška se zaměří se na dva materiálové okruhy. V návaznosti na Kittlerovu tezi, že nová média konce 19. století zpřítomnila zvuk reálna a umožnila jej reprodukovat, bude nejprve interpretovat rezonanci přítomnosti technických médií – jako zvěstovatelů desakralizace a ztišení smyslu – v díle Franze Kafky. Pozornost pak obrátíme k interpretaci některých literárně-vizuálních experimentů 50. a 60. let 20. století (Vladimír Burda, Zdeněk Barborka), v nichž nejenže „kontrolovaná náhoda“ získala výsadní postavení produktivního principu, ale pro něž se zároveň informační teorie a estetika staly explicitní inspirací. Přitom se zdá, že chceme-li tyto průniky informační teorie a literárně-vizuálních experimentů vývojově zařadit, je nezbytné zapojit mediální i kulturněkritické hledisko.

POZVÁNKA