Previous Next
Jaký Pondělíček, takový Kundera PETR ŠÁMAL Milan Kundera to nemá snadné. Život spisovatele, který opakovaně zdůrazňuje, že podstatné je dílo, nikoli osoba...
Kritické po(c)hyby KLÁRA SOUKUPOVÁ Publikace Kritika v pohybu Marka Lolloka vychází ze stejnojmenné dizertační práce, kterou autor v roce...
Kniha tovaryšská… a hned už syntéza JIŘÍ TRÁVNÍČEK  Původní, italské vydání této nevelké publikace má vročení 1950 (podruhé vyšla po autorově smrti v roce...

V edici Varianty vydal Ústav pro českou literaturu AV ČR knihu Petra Komendy Událost psaní. Slovo a tvar v poezii Františka Halase, v níž autor tematizuje vztahy mezi rukopisem, prostředím, technikami zapisování a spisovatelskou fascinací psaním.

 

Komenda obalka

Tvůrčí akt v literatuře, při kterém vznikají prvopisy – náčrty a rané varianty –, byl dosud v českém literárněvědném prostředí analyzován pouze v rámci strukturalisticky orientované textologie. Východiskem rozvažování je distance od dosavadních konceptů a navázání na ty badatele (Alexandra Sticha, Zdeňka Mathausera), kteří vznesli vážné výhrady vůči konceptu Jana Mukařovského o záměrnosti a nezáměrnosti v literárním díle, jenž v mnoha ohledech ovlivnil textologické myšlení. V úvahách o rukopisech se v knize uplatňuje fenomenologický pohled (Eugen Fink, Maurice Merleau-Ponty, Ladislav Hejdánek), inspirovaný též francouzskou tematickou kritikou (Gaston Bachelard, Jean-Pierre Richard). Předmětem bádání jsou vztahy mezi materií rukopisného zápisu, tvůrčím prostředím, technikami zapisování  a autorovou fascinací tématem psaní. Komplexitu autorovy rukopisné tvůrčí dílny sleduje autor na genezi vybraných děl Jaroslava Seiferta, Petra Borkovce a Jana Čepa. V druhém dílu knihy se zabývá proměnami poetik Františka Halase, zejména pozdním obdobím, v němž nachází prolínání raných stupňů textace (záznamů, náčrtů) do vrcholných básnických textů, jež se staly součástí sbírky A co?