Previous Next
„Přál bych si, aby komparatistika zůstala četbou textů“ Rozhovor s Jiřím Pelánem Jiří Pelán, profesor Univerzity Karlovy, významný romanista, překladatel a literární historik s...
Věčné živé téma DANUTA MUCHOVÁ (přeložil Libor Martinek) V letech 1939–1945 zavraždili nacisté celkem asi šest milionů Židů. Stejným...
Věra Vařejková (1931–2020) MILENA ŠUBRTOVÁ Ve čtvrtek 13. srpna 2020 zemřela Věra Vařejková. Patřila ke generaci, do jejíhož dospívání tíživě zasáhla...

V nakladatelství Akropolis vyšla publikace Interpretace textů (nejen) ke státní maturitě, kterou spolu s kolektivem připravil Robert Ibrahim.

 Publikace by měla v první řadě sloužit jako pomůcka k přípravě na ústní část nové maturitní zkoušky z češtiny. Ambicí je navázat na známé, ale dnes již obtížně dostupné publikace Rozumět literatuře 1 (M. Zeman a kol.) nebo Slovník básnických knih (M. Červenka, V. Macura, J. Med a Z. Pešat). Interpretace textů se od nich však ve dvou podstatných věcech liší: za prvé se kromě textů literárních zabývá poprvé také texty neliterárními, za druhé výklad je vždy založen na rozboru úryvků nebo kratších textů, jejichž otištění předchází vlastnímu rozboru a interpretaci. Cílem interpretace uměleckého textu nebylo poskytnout „definitivní a správné“ řešení, které by se student měl ke zkoušce naučit, ale spíše ukázat, jak je text „udělán“ a jak může být čten. Při rozboru neuměleckých textů byl důraz kladen na rozbor stylistický, v některých případech také na jejich srovnání s textem uměleckým. Umělecké texty byly vybrány s ohledem ke katalogu požadavků pro maturitní zkoušku z českého jazyka a literatury, neumělecké texty byly vybrány tak, aby vhodně reprezentovaly základní funkční styly.